Náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Horák.

Náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Horák. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Náměstek hejtmana: Spalovna by mohla být u Olomouce, Přerova či Prostějova

  • 5
Zástupci Olomouckého kraje a třinácti jeho největších měst spolu jednají kvůli memorandu o likvidaci odpadů. Jeho součástí je i volba místa, kde bude stát nová spalovna. "Množství odpadu roste až o deset procent ročně, kapacita skládek již brzy nebude stačit," vysvětluje náměstek hejtmana Pavel Horák.

Kolik je vlastně odpadků?
V kraji je to za rok 293 tisíc tun. Problém je v tom, že množství stále roste, meziročně až o 10 procent. Tříděný papír, sklo a plasty tvoří asi třetinu.

Kde končí zbytek?
Na šestnácti skládkách. Způsob, jakým byly skládky zakládány, dnes ovšem zdaleka neodpovídá zejména ochraně spodních vod. Řešíme neskutečné problémy například v Nasobůrkách u Litovle, kde odstranění znečištění spodních vod přijde možná až na půl miliardy korun. Za posledních patnáct let žádná nová skládka nevznikla, předpisy jsou stále přísnější. Některé skládky vydrží deset, některé možná dvacet let.

Takže řešením je spalovna?
Ten termín je zažitý, nicméně dnes se hovoří o zařízení, které využívá zbytkový odpad k výrobě elektrické energie. Vývoj šel hodně dopředu, dokážeme efektivně využít teplo ze spalování a máme technologie, které dokážou čistit emise a jsou na takové úrovni, že převyšují stávající teplárny. Jsou samozřejmě i další způsoby. V Německu se snažili o mechanicko-biologickou úpravu, což je vlastně snaha třídit donekonečna. Z 67 zařízení však dvacet museli zavřít.

Německo, Rakousko, Švýcarsko a zejména severské státy proto hodně využívají právě spalovny. Ve Finsku je jich 10, v Rakousku 9, v Německu kolem čtrnácti. Ve Švýcarsku a Bavorsku je skládkování zcela zakázané. Je spočítané, že kdybychom z odpadů vyráběli energii, jen za kraj ročně ušetříme 150 tisíc tun hnědého uhlí.

Ekologové ovšem namítají: Než překotně stavět spalovnu, podpořme raději více třídění...
Na tom stále pracujeme. Každý rok obcím dáváme zhruba 500 kontejnerů na tříděný odpad. Nyní je jich v kraji 14 tisíc, na 150 obyvatel jedno hnízdo. Bezplatně se také rozdávají barevné tašky na tříděný odpad. Každý rok vytřídíme víc a víc, ale v absolutních číslech je zbytek odpadů rok od roku větší, protože jeho množství stále roste. Zejména na školách se snažíme naučit třídit děti, jsou různé soutěže, přednášky... Ročně na to kraj dává až pět milionů korun.

Zrovna v sobotu jsem si vyzvedl kompostér a mezi lidmi byl velký zájem. Existuje průzkum, jak jsou lidé ochotni třídit?
Obyvatelé kraje jsou třídění nakloněni. Z průzkumů, které máme, asi osmdesát procent lidí chce třídit odpady a nějakým způsobem je třídí.

Vraťme se ke spalovně. V čem spočívá memorandum, které se ve nyní podepisuje?
Obce si uvědomují, že odpady budou regionálním problémem a bude třeba postupovat společně. My tomu vznešeně říkáme integrovaný systém nakládání s odpady. Jde o vzájemnou koordinaci při třídění a recyklaci a jde i o to zamyslet se, co s nevytříděným odpadem. Na střední Moravě, která v tomto smyslu zahrnuje i Zlínský kraj, do budoucna bude muset vzniknout zařízení pro energetické zpracování odpadů.

Kde spalovna bude stát?
Mělo by to být v místě, které je dopravně dostupné. Zadruhé zde musí být dostatečná schopnost odběru tepla a elektřiny. Z toho je evidentní, že by zařízení mělo stát někde v okolí Olomouce, Přerova či Prostějova. Ale může se stát, že investor řekne, že to dokáže postavit jinde a teplo využije třeba v průmyslovém podniku nebo ho rourou někam dovede. Může také jít o rekonstrukci stávajícího zařízení.

Jakmile oznámíte jakékoliv místo pro spalovnu, okamžitě se zřejmě objeví velké protesty obyvatel...
Ano. Západní Evropa pro to dokonce má speciální označení. V překladu: Všude jinde, jen ne za mou zahradou! Dnes už máme možnosti, jak ukázat, že pro společnost je to nezbytné. Musí se stavět třeba dálnice, které také nikdo nechce za plotem. V Norimberku je takové zařízení v zastavěném území. Třeba teplárna má nyní normu na popílek sto miligramů, nové zařízení by ji mělo 10krát nižší. Navíc spalovna, která bude využívat odpad k výrobě tepla, bude nezávislá na uhlí a dalších zdrojích.

O jak velké investici se bavíme?
To je předčasné. Zařízení může postavit soukromá firma, ale míra kontroly cen za ukládání odpadu a za energie bude omezená. Investice může být z veřejných prostředků, pak budeme mít kontrolu.

Takže stamiliony nebo miliardy?
Přesnou částku říkat nebudu, abychom nemátli lidi.

Souhlasili byste se stavbou spalovny v Olomouckém kraji?

celkem hlasů: 1764

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 4. října 2012. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 1070
Ne
Ne 311
Ano, ale nejméně deset kilometrů od nejbližších domů
Ano, ale nejméně deset kilometrů od nejbližších domů 238
Ano, ale nejméně pět kilometrů od nejbližších domů
Ano, ale nejméně pět kilometrů od nejbližších domů 145