Právě kvůli nedostatečně zachovanému zobrazení předlohy neměl umělec za úkol vytvořit kopii, ale nové dílo, které si však zachová někdejší secesní kompozici.
„Jediným kritériem, které bylo nutné dodržet, byl původní ústřední motiv, který tvořil znak města Prostějova. Z dokumentace, i když je minimální, je to vidět. Kromě znaku se na návrhu objevuje také nový motiv tryskající fontány,“ popisuje své dílo Jemelka.
„Dodržuji ovšem původní kompozici, aby se zachoval secesní duch. Struktura vodotrysku, ze kterého tryskají hvězdy a voda, by měla vzbuzovat slavnostní náladu,“ dodává.
Národní dům před opravou |
Prostějovský Národní dům architekta Jana Kotěry je označován za perlu secese. Návrh obnovené lunety již viděli památkáři i radní města, a neměli námitek.
„Cílem je nové osvětlení divadelního sálu barevným světlem vitráže v duchu tvůrce architekta Kotěry. Návrh respektuje jak secesní sloh stavby, tak dobovou barevnost vitrážových oken,“ potvrdil náměstek primátorky Zdeněk Fišer.
„Památkářům jsme vysvětlili způsob autorova přístupu, který vycházel z prostudování obdobných staveb architekta Kotěry. Proti návrhu neměl nikdo z odborníků žádné připomínky,“ doplnil.
Umělec studoval kvůli obnově vitráží i dopisy architektů
Prostějovský Národní dům, kde je kromě divadla například i kavárna, nacisté za 2. světové války svými zásahy poškodili. Město Prostějov se již řadu let pokouší secesní památce vrátit původní podobu. Investovalo desítky milionů korun a v příštích letech chystá opravy za dalších sto milionů. Pomoci by měly především dotace z Evropské unie (více čtěte zde).
Kromě lunety výtvarník Jemelka připravuje také návrh vitrážové elipsy na stropě ve vestibulu budovy. Secesní vitráže studoval v Obecním domě a Suchardově vile v Praze a v psychiatrické léčebně v Kroměříži.
Pečlivě procházel také korespondenci Josipa Plečnika, špičkového slovinského architekta, který si s kamarádem Kotěrou často psal. V jednom z dopisů našel zmínku o dvou vitrážích v prostějovském Národním domě.
„Je tam kratičký doklad o dojmu z barev. Plečnik píše, jak na něho působily, a mluví o jarních, svěžích, zelených, žlutých a bleděmodrých tónech. Je tam jen pár slov, ale pro mě jako výtvarníka to bylo výborné vodítko pro celkovou atmosféru barev,“ vysvětlil Jemelka. Vitráže by se na své místo měly vrátit v průběhu příštího roku.
