Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jeden útok na 488 obyvatel. Čísla řadí Přerov k nejrizikovějším městům

  • 51
Přerov patří k městům, v nichž člověku nejvíce hrozí, že se stane obětí fyzického napadení. Ukazují to policejní statistiky, které loni s údajem jeden útok na každých 488 obyvatel řadí Přerov na nejvyšší příčky celorepublikového žebříčku.

Už dvě hodiny po silvestrovské půlnoci vyšetřovali přerovští policisté první letošní napadení. Neznámý útočník na ulici surově zbil pěstmi a kopanci do hlavy devětadvacetiletého muže, který skončil v nemocnici. Podle policejních statistik to není náhoda.

Právě Přerov totiž v tomto směru patří k vůbec nejrizikovějších místům v Česku. Statistika za prvních devět měsíců loňského roku (za celý rok dosud není k dispozici) zveřejněná na webu mapakriminality.cz uvádí, že v obvodních odděleních Přerov 1 a Přerov 2, pod která spadá kromě samotného Přerova i přes čtyřicet menších obcí, policie řešila od ledna do září celkem 114 napadení.

„Celkem v této oblasti žije asi 68 100 obyvatel,“ řekla mluvčí policie Irena Urbánková. Průměrně tak vychází jeden útok na 597 obyvatel, což v žebříčku padesáti nejlidnatějších měst v republice znamená pro Přerov třináctou příčku.

Ještě hůř vychází další statistika. „Na Přerov samotný připadá za zmíněných devět měsíců zhruba 90 útoků,“ upřesnila Urbánková. Při stávajících 43 922 obyvatelích města to znamená průměrně jeden útok na každých 488 lidí, což Přerov posouvá na jednu z čelních příček žebříčku, konkrétně na čtvrtou.

„Když to řeknu s nadsázkou, Přerov takový je. Násilných trestných činů tady bylo vždycky o něco více než ve srovnatelných městech. Když se podíváme do statistiky deset let dozadu, tak se ta čísla příliš nemění,“ komentoval statistiky vedoucí policejního územního odboru Přerov Martin Lebduška.

„Nemyslím si, že by Přerov byl na tom v tomto ohledu hůře než třeba Karviná nebo Kojetín, s čísly se dá žonglovat různě,“ domnívá se naopak přerovský radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout.

Může za trestnou činnost fenomén sociálních ubytoven?

Podle Lebdušky se však na struktuře kriminality podílejí dlouhodobé problémy města.

„Je to například vysoké procento dlouhodobě nezaměstnaných. Doufáme, že se situace změní k lepšímu s dokončením dálnice, které by mělo do města přivést nové podnikatelské aktivity a větší počet pracovních míst,“ míní přerovský policejní šéf.

Mnoho místních obyvatel viní z nepříznivých statistik obyvatele sociálních ubytoven, jichž je ve městě řada, a také početnou romskou komunitu.

„Zda to tak je, nelze potvrdit. Nechávám si nyní od státní a městské policie zpracovat hlubší analýzu, na jejímž základě bychom mohli podniknout preventivní kroky,“ uvádí radní Kohout.

Spojovat vysoký počet fyzických útoků s rozmachem ubytoven v Přerově podle něj nelze už proto, že sociální ubytovny jsou fenoménem několika posledních let, kdežto množství fyzických útoků je za posledních deset let prakticky stejné.

Spojení ubytoven s čísly z policejních statistik odmítá i Martin Lebduška. „Ubytovny jsou spíše sociálním problémem. Je pochopitelné, že lidé vnímají negativně zvýšené množství sociálně slabších osob ve svém okolí, ale nic neukazuje na nárůst trestné činnosti spojený s tímto fenoménem,“ podotkl.

Kritický je letní víkendový večer za úplňku

Jen část trestných činů zařazených do kategorie fyzických útoků ve skutečnosti znamená fyzické napadení.

„Pod tímto pojmem jsou na stránkách mapakriminality.cz zahrnuty údaje ze statistiky trestných činů - násilí proti úřední osobě, úmyslné ublížení na zdraví, rvačky, násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel, nebezpečné vyhrožování, vydírání, výtržnictví včetně výtržnictví na sportovních a veřejných akcích, útoky na záchranáře. V této statistice jsou zahrnuty také případy písemného či slovního vyhrožování nebo vydírání, bez fyzického útoku,“ popsala mluvčí Urbánková.

„Někdy k této klasifikaci může patřit i to, že vám někdo na ulici sprostě vynadá a použije přitom výhrůžku,“ podotkl Kohout. Podle policie byla skoro polovina ze zmiňovaných 114 skutků spáchána na veřejnosti.

„Zbývající část zahrnuje útoky mezi známými či příbuznými v jejich bytech a domech,“ uvedla Urbánková.

Fyzické útoky jsou podle Lebdušky často přímo spojeny s požíváním alkoholu. „Častěji se násilná trestná činnost stává o víkendech, o pátečních a sobotních večerech, více v letním období než v zimě a ke zvýšené míře přispívá, jak ukazují naše zkušenosti, také úplněk,“ upřesnil.

Objasňovat tento druh trestných činů se přerovským policistům daří celkem úspěšně.

„Co se týká statistiky násilné trestné činnosti a její objasněnosti, v celé České republice je za prvních devět měsíců objasněnost na úrovni 65,38 procenta. V okrese Přerov pak činí 63,26 procenta, tedy se blíží republikovému průměru,“ uzavřela Urbánková.