Sedm a půl kilometru dlouhou stezku spolu s Komitétem pro udržování památek z války roku 1866 vybudovalo město Přerov, kde začíná a vede do Rokytnice. Její vybudování stálo 55 tisíc korun.
„Podrobně informuje o bojových operacích v okolí města i o epidemii cholery, která Přerov v roce 1866 zasáhla,“ nastínila Miroslava Švástová, která má na magistrátu na starosti památkovou péči.
V okolí města se 11. července roku 1866 utábořil rakouský první armádní sbor generálmajora Leopolda von Gondrecourta. U Přerova si vojáci chtěli po těžkých bojích v Čechách odpočinout a doplnit svou výzbroj a výstroj.
„Už 15. července ale pronikly do okolí Tovačova jednotky pruského prvního armádního sboru generála pěchoty Adolfa von Bonina a jízdní divize generálmajora Julia von Hartmanna,“ připomněl Jiří Synek z Komitétu pro udržování památek z války roku 1866. Prusové měli za úkol zničit v Přerově telegrafní vedení a přerušit železniční trať.
„Generálmajor Hartmann ale zjistil, že u Dluhonic a Rokytnice stojí silná uskupení rakouské pěchoty, a tak se po několikahodinovém boji mezi rakouskou pěchotou a pruskou jízdou stáhl zpět k Tovačovu,“ popsal Synek.
V noci na 16. července začaly postupně Přerov opouštět jednotlivé brigády Rakušanů a odpoledne tam přišli Prusové.
„Hodinu před půlnocí vyhodili pruští ženisté do vzduchu železniční most přes Bečvu. V okolí města se už ale žádné rakouské jednotky nenacházely, pruská armáda si tak zkomplikovala hlavně přepravu vlastních posil ze Slezska,“ podotkl Jiří Synek.
