Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bobří expanze přináší milionové škody, hrozí i zaplavení celé obce

  5:57aktualizováno  5:57
Poškozené hráze, podhryzané a pokácené stromy, zničená cyklostezka, vytopené sklepy... Návrat chráněných bobrů evropských do zdejší krajiny provázejí problémy. Vodohospodáři i rybáři ročně na odstraňování škod po bobrech vydají miliony.

Ilustrační snímek | foto: Bohumil Mášek

V Tovačově zachraňovali protržený břeh řeky, v Hranicích rybář na poslední chvíli uskočil před padajícím stromem a jen se štěstím vyvázl bez zranění. Dokladů o řádění bobra evropského je ale v Olomouckém kraji víc.

I když ze stoupající populace chráněného zvířete mají přírodovědci radost, jeho soužití s lidmi není vždy bezproblémové. Škody, které bobři nejčastěji stavbou svých nor a hrází způsobují, jdou ročně do milionů korun.

Největší problémy s nimi mají vodohospodáři a rybáři. Letos například Povodí Moravy řešilo havarijní situaci na Tovačovských jezerech.

„Došlo zde k protržení břehu Blaty vlivem kaverny nebo opuštěné bobří nory. Ve spolupráci se zemědělským družstvem se naštěstí podařilo situaci bleskově vyřešit. Průrvu jsme vyplnili zeminou dostupnou na místě,“ informovala mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Problémy v této lokalitě přitom neřeší vodohospodáři poprvé. „Je to dáno tím, že hladina náhonu se v těchto místech nachází nad terénem,“ doplnila Tomíčková. Ročně Povodí Moravy sčítá škody po řádění bobrů v řádu milionů korun.

Bobři škodili i na jaře, kdy narušili cyklostezku u Lipníku nad Bečvou.

„V břehu v části nad oseckým splavem si postavili nory. Tím vznikla rozsáhlá kaverna a zemina se začala sesouvat. Při větší vodě hrozí odtržení celého břehu i s částí nové cyklostezky,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí lipenské radnice Xenie Pospíšilová.

Bobři navrtávají hráze mezi jezery, hrozí záplavy

Neoblíbení se bobři stali také u rybářů, kteří je ve svých revírech nevidí rádi.

„Největší nebezpečí hrozí od nahryzaných stromů, které při silnějším větru mohou spadnout. Jednoho z našich rybářů to skoro zavalilo, naštěstí byl ostražitý a před padajícím kmenem stačil uskočit,“ uvedl předseda hranického rybářského svazu Pavel Helísek.

Problémy podle něj nastávají i v době, kdy bobři vyvádějí mladé. „Jsou agresivní a občas se stalo, že vystartovali po lidech jdoucích okolo nebo po jejich psech,“ doplnil.

Na štěrkopískových jezerech mezi Hustopečemi a Miloticemi nad Bečvou ale řeší rybáři mnohem závažnější problémy.

Protržení jedné hráze může zničit i ty ostatní

„Bobři navrtávají hráze mezi jezery a nás to stojí spoustu peněz. Loni jsme museli opravit hráz mezi čtvrtým a pátým jezerem, což nás přišlo na 120 tisíc korun,“ informoval Stanislav Pernický, předseda hustopečských rybářů.

Kvůli kaskádovitému uspořádání jezer zde hrozí nebezpečí, že kvůli poškození některé z výše položených hrází by mohl příliv vody potrhat i ty níže položené. „Při tom, jakou mají jezera rozlohu, by mohla voda zaplavit i Milotice,“ popsal Pernický.

Bobří hráz na říčce Nemilance v Olomouci

Bobří hráz na říčce Nemilance v Olomouci

V minulých letech se bobři například postarali o potíže obyvatelům v olomoucké místní části Nemilany, když postavili hráz na říčce Nemilance tak nešťastně, že lidem začala stoupat voda ve sklepích.

Nápravu ztěžoval fakt, že bobr evropský je zákonem chráněný, a proto je velmi složité proti němu zasáhnout. Krajský úřad nakonec udělil výjimku a Povodí Moravy mohlo bobří hráz snížit.

Podle zákona lze žádat o nápravu škod, které bobr způsobí. „Nejčastěji řešíme žádosti o náhradu škod, které se týkají okusu dřevin, případně jejich pokácení,“ informovala Renata Honzáková z odboru životního prostředí Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Zákon se ale podle jejích slov už nevztahuje například na situace, kdy kvůli bobrům povolí hráz a vytopí okolní nemovitosti. „Tady už o náhrady škod žádat nelze,“ podotkla.

Bobr zmizel na více než 200 let, vrátil se v roce 1991

Bobr evropský je původním živočichem zdejší krajiny, avšak na více než dvě století z ní zmizel.

„Poslední bobr na střední Moravě byl uloven v roce 1730 u Grygova. Vrátil se až v roce 1991, kdy byly do Litovelského Pomoraví přivezeny asi dvě desítky jedinců z Polska,“ přiblížil Vlastimil Kostkan z katedry ekologie a životního prostředí z Univerzity Palackého v Olomouci.

Postupně se zde populace bobrů rozšířila na dvě až tři stovky jedinců.

„Tím, že je to teritoriální zvíře a všechna území už byla obsazena, začali se bobři rychle šířit dále. Jejich expanze šla všemi směry,“ sdělil Kostkan.

Připustil, že lidé tyto živočichy vnímají různě. „Pro některé je to zajímavé zpestření, že mohou pozorovat jejich život. Tam, kde způsobují škody, jsou ale vnímáni spíše negativně. Dokonce jsme zaznamenali případy jejich odstřelu,“ řekl Kostkan.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.