Zatímco tam překročil prach zákonem povolené limity celkem v 45 dnech roku 2011 a ukazatel největšího znečištění se tam zastavil na hodnotě 131 mikrogramů na metr krychlový vzduchu (povolený limit je 50), na třech místech Olomouckého kraje to bylo mnohem horší.
Třeba v Prostějově se prach v ovzduší loni přehoupl přes limity v 65 dnech a zastavil se na čísle 170 mikrogramů na metr krychlový. Tyto údaje město vystřelily na 26. příčku nejzaprášenějších míst v zemi. Do první padesátky, na 45. místo, se pak z regionu dostal i Bělotín na Hranicku s 51 dny a největším znečištěním 177 mikrogramů na metr krychlový. Osmačtyřicátý pak skončil Přerov s padesáti dny.
Jen pro zajímavost - první desítce kraluje Český Těšín se 127 dny, navíc také dalších osm lokalit je z Moravskoslezského kraje. A jen jedna je v Čechách, a to Most.
Za vším je doprava. Prostějov na řešení zatím čeká marně
"Tyto údaje jsou předběžné, předpokládáme ale, že ty, které pocházejí z automatizovaných měřicích stanic (takového typu je většina, v Olomouci ovšem až do podzimu nebyla v provozu - pozn. red.), se příliš měnit nebudou," uvedl vedoucí oddělení ochrany ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Libor Černikovský s tím, že definitivní čísla budou k dispozici v prvním pololetí.
Například zástupce Prostějova informace nepřekvapily. "Bohužel to pro nás není nic nového a ani nemáme žádné možnosti, které by situaci zlepšily," říká mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.
"Prašnost přichází především z dopravy, kterou nemůžeme omezit, a Prostějov navíc leží v kotlině, kde se škodliviny koncentrují. Jedinou nadějí by mohl být obchvat města, ale jeho vybudování je v rukách Olomouckého kraje," doplňuje.
...Přerov bude na obchvat čekat už „jen“ čtyři roky
Jako přes kopírák je stejná situace i v Přerově, kde má také prašnost na svědomí doprava, a i zde čeká magistrát na obchvat. Ten by měl být součástí dálnice D1 a na rozdíl od Prostějova už znají v Přerově datum, kdy by měl být hotový.
"Podle posledních informací by to mělo být v roce 2016. Do té doby chceme dělat alespoň drobná opatření jak prach snížit. Nedávno jsme třeba nařídili šoférům mít při přepravě sypkých materiálů nebo zemědělských plodin náklad pod plachtou. Pokud to nedodrží, čekají je pokuty," nastínil mluvčí magistrátu Bohuslav Přidal.
Podle starosty Bělotína Eduarda Kavaly, jehož obec se ocitla v tabulce na 45. místě, mohou za prašnost i sami lidé. "Obec dala 20 milionů do plynofikace, stejně však spousta lidí topí dále vším možným, takže se Bělotín vždy večer zahalí do dýmu. Když jim argumentuji, že dusí naše děti, odpovídají, že tak topí, protože nemají peníze. A já s tím nemohu nic dělat," popisuje starosta.
Ten se zlobí také na stát, který sice za humny postavil obchvat, ale už do Bělotína odmítl instalovat mýtnou bránu. "To znamená, že spoustu dopravců přes nás stále jezdí jen kvůli tomu, že tím krátkodobě ušetří. Když jsem to říkal ministru dopravy, tak se na to pouze usmál," krčí rameny starosta.
Přitom kvůli překračování imisních limitů Česko čelí v Bruselu řízení o porušení Smlouvy o fungování EU a musí říct, jak zlepší vzduch. Řízení zatím trvá a skončit může i u soudu.
