Moravští vědci získali exemplář největšího brouka na světě titána obrovského, který má na délku zhruba 15 centimetrů. Tým biologů ho odchytil v deštném pralese ve Francouzské Guyaně.

Moravští vědci získali exemplář největšího brouka na světě titána obrovského, který má na délku zhruba 15 centimetrů. Tým biologů ho odchytil v deštném pralese ve Francouzské Guyaně. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Tajemný největší brouk světa odchycený moravskými vědci po měsíci uhynul

  • 70
Zhruba měsíc mohli vědci z univerzit v Olomouci a Ostravě studovat největšího brouka na světě titána obrovského, kterého odchytili na expedici do deštného pralesa ve Francouzské Guyaně. Po měsíci života v zajetí hmyz uhynul, podle vědců tak ale paradoxně žil déle, než je ve volné přírodě obvyklé.

„Brouk nakonec žil v zajetí nějakých 32 dní, což považujeme za zajímavé zjištění, v přírodě by tomu tak dlouho určitě nebylo. Potravu totiž přijímá jen ve fázi larvy, v dospělost už pouze pije,“ shrnul Tomáš Kuras z katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého, který se účastnil úspěšné expedice.

„O titánech se toho sice ví hodně málo, ale z pozorování příbuzných druhů víme, že obvykle ve volné přírodě přežívají jen jeden až dva týdny, protože jak postupně utlumují aktivitu, tak je dřív nebo později něco sežere,“ dodal s tím, že odchycený titán si po většinu pobytu v zajetí držel stálou hmotnost zhruba 35 gramů.

„Vypadá to, že při zajištění vhodné teploty a pravidelném zvlhčování je možné ho dobře chovat i v zajetí. Také už nyní víme, že se přes den zahrabává do lesní hrabanky a je aktivní výhradně v noci. Tedy za předpokladu, že není přes den uměle probuzen,“ nastínil část získaných poznatků Kuras.

Ve chvíli, kdy se cítí ohrožen, se pak podle něj brouk staví do obranného postavení, má tendenci kousat a nápadně syčí.

„Zvuk tvoří jak vytlačováním vzduchu přes zakončení vzdušnic, tak třením zadečku o spodní stranu krovek. U hmyzu to sice není až tak neobvyklé, u většiny je ale vydávaný na úrovni infrazvuku, takže je lidských uchem nezachytitelný. U titána je ovšem jasně slyšitelný,“ dodal biolog.

11. února 2016

Vědci se také domnívají, že se získaný exemplář stihl ještě před odchycením rozmnožit nebo se o to minimálně pokusil.

„Při studiu kusadel jsme zjistili, že mají mírně zbroušené zoubky. Vzhledem k tomu, že se samci titánů velmi pravděpodobně chovají jako třeba roháči, u kterých se samci sletí k samici a poté spolu bojují o možnost spáření, tak odchycený druh už patrně vstoupil do reprodukčního cyklu a absolvoval zmíněný souboj. Zřejmě tedy stihl splnit to, co z přírodního hlediska měl,“ popsal Kuras.

O největším broukovi je zatím známo jen minimum informací

Titán obrovský, latinsky Titanus giganteus, je považován za největšího brouka světa. Vyskytuje se pouze v Amazonii, kde je vázán na původní deštné pralesy. V posledních letech za ním mířilo několik expedic, většina se ale vrátila s nepořízenou. Olomoucko-ostravská výprava měla štěstí, když uspěla třetí noc, zbývající pokusy během dalších tří týdnů pobytu už nic nepřinesly.

Odchycený titán

Biologové museli použít silný zdroj světla a na lov vyrážet vždy až po půlnoci. Tmavě hnědý brouk s dlouhými tykadly je totiž aktivní jen pozdě v noci. Ke světlu přilétá neslyšně pouze na zhruba deset až patnáct metrů. Odchycený titán měřil na délku 15,2 centimetru a měl pomoci získat co nejvíce nových informací o unikátním druhu.

„Zatím stále nemáme zcela přesné informace o tom, jak dlouho žije, na jakou vzdálenost se může šířit, na čem, jak a kde se vyvíjejí larvy, jak létá a podobně. Tyto a další informace přitom mohou být v budoucnu významné třeba právě pro ochranu titána obrovského ve volné přírodě,“ nastínil už dříve Kuras. Biologové by se rádi do Francouzské Guyany znovu vrátili.

„Asi ne kvůli titánovi, ale je tam velká šance nalézt druhy, které dosud ještě nebyly popsány. Navíc jakožto francouzské území je to součástí Evropské unie a tudíž je získávání různých povolení a běžné fungování výrazně jednodušší než v okolních státech, nemluvě o poklidné bezpečnostní situaci, kdy není nutné řešit nějaké ochranky. Tudíž se lze plně soustředit na samotné bádání,“ shrnul vědec.