Podle čísel statistiků bylo v posledních deseti letech nejvíc sebevražd v přepočtu na počet obyvatel v Olomouckém kraji. Ilustrační snímek

Podle čísel statistiků bylo v posledních deseti letech nejvíc sebevražd v přepočtu na počet obyvatel v Olomouckém kraji. Ilustrační snímek | foto: Městská policie Přerov

Sebevraždou ukončili život nejčastěji lidé z Olomouckého kraje

  • 1
Olomoucký kraj získal smutné prvenství. Podle údajů Českého statistického úřadu tu za posledních necelých deset let dobrovolně ze světa odešlo více než tisíc lidí. To je v přepočtu na sto tisíc obyvatel nejvyšší číslo v celém Česku. Osm z deseti lidí, kteří si tu sáhnou na život, jsou muži.

V Olomouckém kraji v letech 2004 až 2013 spáchalo sebevraždu 1 050 lidí. Podle odborníků za tím může být mimo jiné neutěšená hospodářská situace regionu. Kraj se totiž dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností - aktuálně třetí nejvyšší - a nízkými platy. Řada lidí se s dlouhotrvající špatnou situací neumí vyrovnat.

Na druhou stranu ovšem tak velký počet sebevražd však není ani v krajích, kde je nezaměstnanost ještě vyšší. Proč se nejvíce lidí rozhodne ukončit svůj život právě v Olomouckém kraji proto vrtá místním psychologům hlavou.

„Je to zvláštní, všechno jsou to vlastně jen spekulace, protože nikdo přesně neví, proč se ti lidé rozhodli ukončit svůj život. Pokud bych v uvažování zašel ještě dál, možná by se dalo říci, že na to může mít vliv i prostředí Hané,“ uvažuje olomoucký psycholog Lubomír Smékal a dodává, že Hanáci mají speciální náturu.

Počet sebevražd v kraji 2004-2013

Celkem v kraji 1 050
Olomoucko 343
Šumpersko 224
Přerovsko 210
Prostějovsko 180
Jesenicko 93

„Hanáci mají pomalý rozjezd, pomaleji hledají vlastní aktivitu. Spokojenost a nespokojenost souvisí především s tím, jak se sami lidé cítí mocní, zda dokážou začít něco vlastního. Daleko častěji se budou deprese objevovat u lidí, kteří čekají na pomoc zvenčí,“ dodává.

„Obecně se dá říci, že lidé, kteří si sáhnou na život, nejsou schopni v daný moment vyřešit nějakou situaci. Míra zátěže je pro ně nezvladatelná,“ doplňuje pak olomoucká psycholožka Dana Štěrbová.

Za částí sebevražd stojí zřejmě ekonomické problémy

Důvody, proč se lidé rozhodnou odejít dobrovolně ze světa, jsou podle odborníků různé, vždy se ale týkají životních hodnot a priorit. Patří mezi ně například problémy ve vztahu, zaměstnání nebo nedostatek financí. Může však jít také o zdravotní komplikace či psychické problémy. Svou roli také hraje pohlaví a věk.

„Je potřeba rozlišit sebevraždy bilanční - tedy ty, kdy člověk odejít ze světa chce a vše si promyslí tak, aby se opravdu zabil. Druhá kategorie jsou sebevraždy demonstrativní, při nichž lidé chtějí na něco upozornit, jde o jakési volání o pomoc, které se ovšem někdy náhodou vymkne a sebevražda se bohužel povede,“ vysvětluje Smékal.

Většinu sebevrahů v kraji tvoří muži. Z celkového počtu jich bylo 862, zatímco žen jen 188. I to může podle psychologů souviset s hospodářskými důvody.

„Jedním z důvodů může být neschopnost fungovat jako muž. Podle tradičního modelu je muž ten, kdo zabezpečuje rodinu. Pokud ale nedokáže sehnat práci nebo má tak nízký plat, že ji neuživí, velmi lehce se může stát, že ztrácí pevnou půdu pod nohama,“ říká Smékal s tím, že této úvaze odpovídá i další údaj statistiků - největší podíl sebevražd v přepočtu na obyvatele má totiž Jesenicko.

„Právě Jesenicko je region, který se s chudobou a nezaměstnaností potýká nejvíce. A to i v rámci celé republiky,“ upozorňuje Smékal. Přesto si absolutní prvenství Olomouckého kraje dokáže vysvětlit jen těžko.