Hrad Bouzov na Olomoucku.

Hrad Bouzov na Olomoucku. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Německý řád se odvolal proti zamítnutí žaloby o navrácení hradu Bouzova

  • 9
Pře o hrad Bouzov a jeho sbírky se znovu vrátí k soudu. Prvoinstanční rozsudek sice v srpnu zamítl žalobu Německého řádu na Národní památkový ústav (NPÚ), který hrad odmítl před dvěma lety vydat v rámci církevních restitucí, řád se ale nyní proti rozhodnutí odvolal.

Německý řád, přesněji Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě známá dříve jako Řád německých rytířů, žádá vrácení hradu včetně mobiliáře čítajícího zhruba 3000 položek s tím, že jde o jeho historický majetek. Soud ale v srpnu označil jeho žalobu jako nedůvodnou (více čtěte zde).

„Na základě doručeného rozsudku se vedení řádu společně s právníky rozhodlo sepsat odvolání a to už bylo podáno. Důvody a obsah odvolání vedení řádu nechce medializovat dříve, než zazní u soudu, aby nevznikl dojem nátlaku,“ shrnul mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

Zástupci řádu avizovali ihned po vyhlášení rozsudku, že s ním nesouhlasí a odvolají se. Na vydání hradu nadále trvají, například vikář Velmistra Metoděj Hofman už v roce 2013 v rozhovoru pro MF DNES řekl, že řád je připraven v boji o své někdejší majetky na soudní procesy táhnoucí se až deset let (celý rozhovor čtěte zde).

„Odvolání ve věci hradu Bouzova jsme očekávali a bylo nám již i zasláno. Na své argumentaci, kterou soud už jednou uznal, trváme,“ komentovala krok řádu mluvčí NPÚ Simona Juračková.

Řád se o hrad už jednou soudil, ale neuspěl

Nynější soudní pře o Bouzov začala letos v červnu. Předcházelo jí rozhodnutí NPÚ z května 2014, kdy památkáři zamítli žádost řádu, který se o hrad přihlásil v rámci restitucí podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Své rozhodnutí ústav vysvětlil tím, že se restituční zákon na Bouzov nevztahuje, protože řád o hrad přišel podle Benešových dekretů, tedy ještě před komunistickým pučem z 25. února 1948.

Německý řád se snažil soud přesvědčit o opaku. Podle jeho advokátky stát nepředložil žádný doklad, že Bouzov krátce po válce skutečně podle práva získal.

„Na tento majetek byla uvalena národní správa, trvala až do roku 1950. Nemohly se tak na něj vztahovat konfiskační dekrety,“ podotkla.

Naopak advokát NPÚ u soudu tvrdil, že řád nepřinesl dost důkazů, podle nichž by měl mít na vrácení hradu podle restitučního zákona právo. Argumentoval mimo jiné tím, že řád, který v únoru 1939 zrušil svým nařízením tehdejší říšský komisař, nebyl po pádu Hitlera v Československu obnoven.

Německý řád získal Bouzov na konci 17. století a patřil mu do října 1938, kdy na něj nacisté uvalili nucenou správu. O navrácení řád usiluje už od roku 1998 a na olomoucký okresní soud se kvůli tomu obrátil už v minulosti. Ten v červnu 2006 požadavek stejně jako letos zamítl.

,