Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odvolací soud potvrdil, že se hrad Bouzov nevrátí Německému řádu

  9:57aktualizováno  15:42
Olomoucký krajský soud potvrdil prvoinstanční rozsudek, který loni srpnu zamítl žalobu Německého řádu na Národní památkový ústav (NPÚ) kvůli nevydání hradu Bouzova v rámci církevních restitucí. Stejně jako okresní soud označil žalobu za nedůvodnou. Řád hodlá podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Hrad Bouzov | foto: Radek Miča, MAFRA

„Odvolání žalobce není důvodné. Není důvodná námitka nesprávného procesního postupu - okresní soud zcela správně vedl řízení, není postiženo žádnou kasační vadou. I napadený rozsudek je přezkoumatelný, neboť je z něho možné vysledovat skutkové a právní závěry, způsob hodnocení důkazů i úvahy, které okresní soud vedly k předmětnému rozhodnutí,“ uvedla při zdůvodnění rozsudku soudkyně Ivana Pikalová.

„Pokud jde o skutkový stav, okresní soud provedl všechny důkazy, které byly potřebné pro rozhodnutí v dané věci, tak jak byly navrhovány účastníky. Sám prováděl další dokazování. Správně z hlediska skutkového uzavřel otázku, zda nárok uplatněný žalobcem odpovídá zákonným kritériím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi,“ dodala.

Německý řád, přesněji Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě známá dříve jako Řád německých rytířů, žádal vrácení hradu včetně mobiliáře čítajícího zhruba tři tisíce položek s tím, že je to jeho historický majetek.

„My jsme velice rádi, že i odvolací soud dospěl k závěru, že nárok na vydání hradu Bouzov Německým rytířům nepřísluší. Žalovanému se podařilo v průběhu řízení vyvrátit všechna tvrzení, často zcela nepravdivá, vesměs však účelová. Německý řád se jimi snažil přesvědčit soud o svém nároku,“ komentoval verdikt právní zástupce NPÚ Petr Wünsch.

Soudní spory nicméně rozsudkem nekončí, Německý řád proti rozsudku podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

„Vedení řádu je přesvědčeno, že zamítnutí žaloby na vydání hradu je pokračováním křivd z let minulých. Hrad Bouzov Německému řádu prokazatelně patřil, zástupci řádu ho mezi světovými válkami významně dostavěli a opravili do dnešní podoby,“ uvedl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

„Řád si po roce 1945 požádal o vrácení majetku podle platných zákonů. Rozhodnutí o převzetí majetku řádu vydaná na základě konfiskačních vyhlášek, které nebyly vydány v souladu s právním řádem Československé republiky, byla zrušena Nejvyšším správním soudem. Podle knihy protokolů se stalo pravomocné a bylo doručeno ministerstvu zemědělství. Tímto byly popřeny základní principy demokratického právního řádu a řádu odepřeno právo na soudní ochranu a právo na ochranu jeho vlastnictví,“ dodal dále.

Advokáti pátrali v archivech, spis má přes čtyři tisíce stran

Advokáti zastupující Národní památkový ústav se shodli, že práce na případu byla velice náročná. Svědčí o tom i velikost spisu, má přes čtyři tisíce stran.

„Ta práce byla v podstatě právně-historická rešerše. Bádalo se v bezpočtu archivů,“ podotkl Wünsch. Advokáti tak museli zanalyzovat, jak se především v první bouřlivé polovině 20. století střídali vlastníci hradu.

„Šlo o vývoj těsně před a druhé světové válce a situaci na konci čtyřicátých a zkraje padesátých let,“ doplnila jeho kolegyně Lucie Dietschová.

Podle Wünsche bylo nutné dokázat, že řád po roce 1945 nepožádal řádně o vrácení svého majetku, který byl zkonfiskován německou Třetí říší, a vyvrátit tak jeho tvrzení o opaku. O čtvrtečním verdiktu dle advokáta rozhodlo i to, že řád ani na minutu v rozhodném období daném zákonem o restitucích, tedy po komunistickému únorovém puči 25. února 1948, hrad nevlastnil.

Rytíři podle něj nesplnili ani jednu podmínku pro vrácení Bouzova. Má za to, že podle zákona číslo 128 z roku 1946 byl jediným možným způsobem, jak se domoci za války zabaveného majetku, podat v rozmezí roku 1946 a 17. června 1949 v podstatě žalobní návrh k soudu.

„A ať už k tomu vedlo Německý řád cokoliv, o tom můžeme spekulovat, tak to prostě neudělali,“ vyzdvihuje advokát. Je podle něj možné, že se rytíři kupříkladu báli, že by kvůli své vazbě na němectví nemuseli v poválečné protiněmecky naladěné době uspět. Snažili se tak uspět přes lobbování.

„Jejich velmistr tu a tam někomu napsal, šel s někým na oběd. Ale to prostě nestačilo,“ dodává Wünsch.

Řád se o hrad už jednou soudil, ale neuspěl

Nynější soudní pře o Bouzov začala loni v červnu. Předcházelo jí rozhodnutí NPÚ z května 2014, kdy památkáři zamítli žádost řádu, který se o hrad přihlásil v rámci restitucí podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Své rozhodnutí ústav vysvětlil tím, že se restituční zákon na Bouzov nevztahuje, protože řád o hrad přišel podle Benešových dekretů, tedy ještě před komunistickým pučem z 25. února 1948.

Německý řád se snažil soud přesvědčit o opaku. Podle jeho advokátky stát nepředložil žádný doklad, že Bouzov krátce po válce skutečně podle práva získal.

„Na tento majetek byla uvalena národní správa, trvala až do roku 1950. Nemohly se tak na něj vztahovat konfiskační dekrety,“ podotkla.

Naopak advokát NPÚ u soudu tvrdil, že řád nepřinesl dost důkazů, podle nichž by měl mít na vrácení hradu podle restitučního zákona právo. Argumentoval mimo jiné tím, že řád, který v únoru 1939 zrušil svým nařízením tehdejší říšský komisař, nebyl po pádu Hitlera v Československu obnoven.

Německý řád získal Bouzov na konci 17. století a patřil mu do října 1938, kdy na něj nacisté uvalili nucenou správu. O navrácení řád usiluje už od roku 1998 a na olomoucký okresní soud se kvůli tomu obrátil už v minulosti. Ten v červnu 2006 požadavek stejně jako loni zamítl.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pohled na účastníky olomouckého půlmaratonu, který se v ulicích města běžel v...
Omezení pro půlmaraton v Olomouci prověří nervy řidičů i cestujících MHD

Olomoucká doprava dostane v sobotu při osmém ročníku olomouckého půlmaratonu citelný zásah. Řidiči se budou muset při jednom z největších sportovních svátků v...  celý článek

Dosavadní krajský předseda hnutí ANO v Olomouckém kraji a poslanec Ladislav...
Olomoucký hejtman z ANO chce dál zůstat poslancem, čelí kritice straníků

Hejtman a poslanec Ladislav Okleštěk z ANO čelí kritice spolustraníků z regionu kvůli kumulaci funkcí. V dopise adresovaném krajskému vedení hnutí mu vytýkají,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Placení SMSkou v Olomouci zdraží parkovné, město zvažuje i rozšíření zón

V Olomouci může v budoucnu přibýt míst, kde se bude za zaparkování auta platit. Zmínka o tom padla v souvislosti s oficiálním oznámením magistrátu o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.