Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I Olomouc má své Cyrily a Metoděje, na misiích v cizině našli i smrt

  7:42aktualizováno  7:42
Mučednická smrt jezuity z Prostějova, olomoucká mapa Měsíce ze 17. století či spisy místního kněze uložené v mexickém archivu. To jsou střípky osudů misionářů z Hané. Ti většinou z Olomouce, stejně jako Konstantin a Metoděj ze Soluně o několik staletí dříve, vyrazili do světa šířit víru a vzdělanost.

Historické znázornění domorodců z Tichomoří na Mariánských ostrovech, mezi které se dostal další z hanáckých misionářů, rodák z Mohelnice Matěj Kukulín. V roce 1696 zde na Štědrý den zemřel. | foto: Vědecká knihovna Olomouc

Cílem dnes neznámých učenců a věrozvěstů z Olomouckého kraje byla například Brazílie, Tichomoří nebo Čína.

Jejich osudy až do 30. června mapuje v olomoucké vědecké knihovně výstava Ad gloriam Dei. Moravští misionáři v 16. - 18. století. Příběhy některých z nich si můžete přečíst i vy.

1.Pokřtil náčelníka, ten ho pak u Amazonky zabil

Mezi hanáckými misionáři nalezneme i mučedníka. V povodí Amazonky se jím 3. listopadu 1696 stal prostějovský rodák Jindřich Václav Richter.

Autoři výstavy:

"Chtěli jsme tímto doplnit letošní celonárodní výročí příchodu Konstantina a Metoděje a také ukázat bohatství historických fondů naší knihovny. I z našeho území, byť o několik staletí později, se stejně jako Konstantin a Metoděj vydávali na cestu misionáři," přibližuje ideu výstavy Petra Kubíčková.

Vytvořila ji spolu se svým kolegou z knihovny Lubomírem Novotným.

Zabil ho náčelník kmene Cunivů, u něhož Richter působil. Smutným paradoxem je fakt, že vrah třiačtyřicetiletého misionáře nesl jeho jméno. Po křtu, jehož vykonavatelem byl právě Richter, se totiž vraždící náčelník Cunivů jmenoval Jindřich Mameluk.

Richterova mučednická smrt ale jen dokresluje jeho nelehké putování za snem o kněžství a misii.

"Pocházel ze zámožnější rodiny. Jeho otec byl v lichtenštejnských službách. V Prostějově byl konšelem, později se stal knížecím rychtářem. Rodiče se vstupem svého jediného syna do jezuitského řádu nesouhlasili," přibližují autoři výstavy o misionářích, Petra Kubíčková s Lubomírem Novotným.

Řeholníkem se tak Richter stal až na druhý pokus. Po vysvěcení na kněze opustil v říjnu 1683 české země, o dva roky později se s dalšími misionáři dostal k hornímu toku Amazonky. "Bylo to strastiplné a vysilující putování, několikrát překonali Kordillery," podotýkají autoři.

Dodnes se zachovaly Richterovy dopisy z misie. Kromě zvyků domorodců, jež zahrnovaly i pojídání těl vlastních zemřelých, popisuje v tom z roku 1695 i své útrapy: "Deset let již bojuji s bědami, oděn houní, v rozbitých šatech a bos. Během osmi let jsem nezměnil šaty více jak dvakrát, košile jsem neměl více než čtyři..."

2.Kvůli misii se chtěl olomoucký jezuita i zbičovat

O vyslání na misii si olomoucký jezuita, univerzitní profesor, hvězdář, matematik a přírodovědec Valentin Stansel poprvé řekl ve svých třiceti letech v roce 1651. Podle Kubíčkové a Novotného z Vědecké knihovny v Olomouci jde o jednoho z prvních českých misionářů.

Cestu do cizích krajů mu ovšem nejprve museli schválit jeho nadřízení.

"V dopise se vyznal ze své touhy stát se misionářem. Sliboval dokonce i své bičování," uvádí dvojice autorů olomoucké výstavy.

Jezuité rozhodli, že Stansela, jehož otec pracoval jako kočí a noční hlídač a matka si přivydělávala háčkováním a prodejem ovoce, vyšlou do Číny. Do toho ale zasáhly politické nepokoje na Dálném východě, Stansel tak skončil na misii v Brazílii.

"Dostal se na jezuitskou kolej v dnešním Pernambucu. Přednášel teologii, v letech 1696 až 1705 tady zastával úřad rektora. I v Brazílii se zabýval astronomií. Napsal dílo o kometách a práci, v níž se zabýval možností cesty do vesmíru," dodávají autoři výstavy.

Stanselovo jméno, jehož nositel zemřel v roce 1705 ve čtyřiaosmdesáti letech v Brazílii, je spojeno i se zajímavým dílem, které vyšlo v Olomouci na začátku druhé poloviny 17. století.

Stansel tady tehdy působil na místní univerzitě. Kromě metody, jak pomocí délky jejich stínů změřit hory na Měsíci, obsahuje tato práce i první kreslenou mapu Měsíce z českých zemích.

"Autorství spisu je ale sporné. V literatuře bývá zpravidla přisuzováno Stanselovi, ten ale pravděpodobně pouze předsedal disputaci, na níž toto dílo obhajoval jeho skutečný tvůrce," doplňuje Kubíčková s Novotným.

Naopak jako možný autor je Stansel na výstavě zmíněn ve spojitosti se třinácti slunečními hodinami, které jsou k vidění na zdech pražského Klementina.

3.Misii dal půlku života, jeho spisy střeží Mexiko

Mezi jezuity, kteří v misijní činnosti ve své době ostatní církevní řády převyšovali, se Olomoučan Ignác Xaver Keller zařadil již v patnácti letech.

O dvanáct let později v roce 1729 po studiu filozofie v Praze a teologie v Olomouci vyráží coby vysvěcený kněz na misii do takzvaného Nového Španělska. To mimo jiné zabíralo část území dnešní Severní a Střední Ameriky.

Ad gloriam Dei

Nynější výstava Vědecké knihovny v Olomouci, která mapuje osudy moravských misionářů ze 16. až 18. století, je do 30. června přístupná vždy v otevírací době knihovny. Tedy od pondělí do pátku od půl deváté do devatenácti hodin a v sobotu od devíti do třinácti hodin. V neděli je zavřeno.

Spolu s výstavou vznikl i stejnojmenný katalog, v němž je uvedena veškerá odborná literatura, z níž autoři výstavy a zároveň zaměstnanci knihovny Petra Kubíčková a Lubomír Novotný čerpali.

Dostal se až do oblasti dnešní Arizony. "Zde se jako misionář staral o indiánský kmen Pimů, které Španělé využívali jako své spojence proti útočným Apačům," uvádějí kurátoři výstavy.

Ze svého působiště vyrážel Keller na výzkumné výpravy na sever. Jeho třetí cesta k domorodcům, kteří žili na východ od Grand Canyonu, ale nedopadla dobře. Při bloudění a napadení nepřátelskými kmeny přišla jeho družina o jednoho muže a všechny koně.

"Po tomto neúspěchu se již Keller žádných výprav neúčastnil, těsněji se připoutal ke ´své´ misii u Pimů. Vybudoval si tak suverénní postavení, že jím vedení Pimové vyhnali i nově příchozí české jezuity," popisují Kubíčková s Novotným z Vědecké knihovny.

Ve výsledku tento olomoucký učenec strávil mezi indiány více než polovinu života. A také u nich mezi lety 1759 až 1760 zemřel. "Zůstal po něm mimo jiné soubor dopisů a memorand dodnes uložený v mexickém Národním generálním archivu," dodávají.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.