Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rodina si z generace na generaci předává kord, který dostala od Lafayetta

  14:13aktualizováno  14:13
Od 18. století putuje mezi potomky olomouckého poštmistra a svobodného zednáře kord, který mu věnoval slavný generál Lafayette. Stalo se tak při jeho propuštění z vězení v Olomouci. Lafayette se poštmistrovi odvděčil za tajné dodávky dopisů a tisku. Rod Jana Čápa z Prahy jej od té doby střeží.

Díky doručování tisku a dopisů vzniklo mezi Lafayettem a olomouckým poštmistrem pouto, za které se už tehdy velice známý hrdina dvou světadílů při svém propuštění Batkemu odměnil. Dal mu kord. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Předkem Jana Čápa byl svobodný zednář Pavel Batke, jenž v 18. století působil v Olomouci coby poštmistr. Celosvětově známý hrdina francouzské a americké revoluce Gilbert Lafayette byl tehdy vězněm olomoucké pevnosti, po propuštění Batkemu věnoval svůj cvičný kord a sadu vojenských map. Dle Čápovy rodinné historie šlo o výraz vděčnosti. Je totiž historickým faktem, že Batke Lafayettovi do vězení tajně dodával dopisy a zakázaný tisk. Navíc spolu zřejmě cvičili i šerm.

Fotogalerie

Existenci kordu, na němž je dodnes patrná dobová zbrojířská značka, zaznamenal dnes osmačtyřicetiletý Čáp poprvé jako dítě někdy v 70. letech. Šlo vlastně o tyč pečlivě zabalenou do papíru a omotanou tlustým papírovým motouzem. Uložená byla na skříni až u stropu.

„Moje babička Jarmila, rozená Lamblová, chovala k tomuto předmětu skoro až posvátnou úctu. Už tehdy mi to přišlo výjimečné, neboť ze svého mládí měla jako rakouskouherská a prvorepubliková světačka mnoho nejrůznějších zlatých a perlových suvenýrů. Nemluvě například i o opravdovém kožichu z krtků. Kord, či přesněji řečeno rapír, však byl oproti těmto věcem spojen s konkrétním rodinným příběhem,“ vzpomíná Čáp.

Rapír se však za jeho dětství téměř nerozbaloval, mluvilo se o něm jen výjimečně.

Batke patřil mezi zednáře, poskytoval jim cenné služby

Klíčovým bodem pro historii Lafayettova kordu je rok 1797, kdy slavný generál v září opouští olomouckou pevnost. Je propuštěn, od května 1794 tady coby politický vězeň přebýval v bývalé jezuitské koleji – dnešní budově vojenského archivu na náměstí Republiky. O svobodu přišel kvůli snaze zachovat v revoluční Francii konstituční monarchii. V listopadu 1794 se ho sice svobodní zednáři pokusili z Olomouce vysvobodit, odvážný čin dvou mužů ale skončil nezdarem.

I přesto však znovu uvězněný Lafayette v kontaktu se zednáři zůstal. Velkou zásluhu na tom měl Čápův předek – poštmistr Batke, člen brněnské zednářské lóže.

Jan Čáp a dědicové kordu

Posledním dědicem Lafayettova kordu je Jan Čáp z Prahy. Zbraň se v jeho rodině předává po generace od roku 1797, kdy byl Lafayette propuštěn z vězení v Olomouci.

Kord věnoval Čápovu předkovi, olomouckému poštmistrovi Pavlu Batkemu. Ten ho předal synovi – pražskému obchodníkovi Janu Batkovi. Kord pak putoval k manželovi jeho dcery Henrietty, c. k. dvornímu radovi J. B. Lamblovi. Pokračoval k Jarmile Čápové, rozené Lamblové. Její syn byl Čápův otec.

„Pavel Batke moravským svobodným zednářům poskytoval zvláště cenné služby, neboť jim obstarával zásilky revolučních tiskovin z Francie a Německa,“ popisuje ve stati Olomoučtí osvícenci historik a emeritní profesor olomoucké Univerzity Palackého Jiří Fiala, který nedávno v MF DNES odhalil širší souvislosti Lafayettova útěku.

Historik Milan Šmerda ve spojitosti s generálovým olomouckým vězněním píše o Batkem jako o „nejdůležitějším článku řetězu při dodávání korespondence a zakázaných tiskovin do Lafayettových rukou“.

Slavný vojevůdce přitom nebyl jediným adresátem těchto nebezpečných zásilek, Batke byl kvůli tomu dokonce v roce 1797 vyšetřován. Podařilo se mu ale vyváznout bez vážnějšího postihu. Vše dle Šmerdy skončilo jen mírným varováním.

Díky doručování tisku a dopisů vzniklo mezi Lafayettem a olomouckým poštmistrem pouto, za které se už tehdy velice známý hrdina dvou světadílů při svém propuštění Batkemu odměnil. V rodině jeho potomka Čápa se proto dodnes spolu s kordem předává i tento příběh: „Náš předek ho dostal jako výraz vděčnosti za plánování nového útěku generála Lafayetta z olomouckého vězení. Tento americkofrancouzský hrdina ho měl Batkemu věnovat jako svobodnému zednáři, svému sympatizantovi, spiklenci a snad i příteli. Šlo o dárek na rozloučenou, když už Lafayette věděl, že bude z Olomouce propuštěn. Do té doby spolu oba pánové cvičili šerm jako tělocvik a kratochvíli,“ líčí Čáp.

Tuto doposud neznámou kapitolu olomouckých dějin dále kromě historických statí a souvislostí potvrzují i další rodové památky.

Co bude s kordem dál rodina teprve rozhodne

Důležitou roli tady hraje dívčí jméno Čápovy babičky Jarmily Lamblové. Dá se přes něj dostat až do 19. století k jeho dalšímu významnému předkovi, pražskému c. k. dvornímu radovi – profesoru J. B. Lamblovi. I on rodové dědictví po Lafayettovi opatroval. Kord a mapy k němu doputovaly od syna olomouckého poštmistra, pražského obchodníka Jana Batky. Jeho dceru Henriettu – a tedy poštmistrovu vnučku – si profesor Lambl vzal.

Součástí Čápova rodinného archivu je tak i kopie dopisu z roku 1886, v němž Lambl píše jistému vévodovi Albrechtovi o mapách, jež mu předal jeho tchán Jan Batka s tím, že jde o památky na francouzského vojevůdce. Profesor se v dokumentu zmiňuje i o kordu, doslova před téměř 130 lety napsal: „(...) odkázal z vděčnosti poštmistrovi francouzský fleret, kterým ve svém vězení zručně šermoval, a mapy, které jako vojevůdce potřeboval. Fleret je bodný rapír bez nápisu – lehká bodná i sečná zbraň se štíhlou ohebnou čepelí.“

Přímo k Janu Čápovi však až do současnosti napříč generacemi doputoval pouze Lafayettův kord. Generálovy vojenské mapy profesor Lambl věnoval v roce 1905 tehdejší České společnosti zeměvědné v Praze. „Podle mých informací byly mapy ještě před pár lety součástí sbírek Vojenského muzea v Karlíně. V roce 2002 je však při povodních s největší pravděpodobností vzala velká voda,“ doplňuje Čáp.

Sám se k rodinnému příběhu pokoušel zjistit další podrobnosti, o jeho pravdivých základech nepochybuje. „Rodina Lamblova byla výstřední. Nevidím ale důvod pro to, že by měli potřebu vychloubat se nějakým smyšleným příběhem,“ přemítá poštmistrův dědic.

O dalším osudu Lafayettova kordu ještě definitivně nerozhodl. „Rád ho přenechám dceři, anebo i muzeu v Paříži či Washingtonu, anebo kdekoli jinde, kde se jeho šermíř cítil být doma,“ uzavírá Čáp.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.