Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zákop s kulometem i lazaret. Olomoucké muzeum ukazuje Tváře Velké války

  9:48aktualizováno  9:48
Pohled na bitevní pole zpoza repliky kulometu Maxim, návštěva polního lazaretu v zákopu, zbraně a uniformy vojáků i mnoho dobových fotografií či úředních vyhlášek. Olomoucké Vlastivědné muzeum nabízí možnost okusit atmosféru první světové války, a to jak pohledem vojáka, tak i civilisty.

Mezi hlavní lákadla nové výstavy Tváře Velké války patří i věrná replika kulometu Maxim v palebném postavení v zákopu, za který je možné si stoupnout (na snímku kurátor výstavy Karel Podolský). | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Unikátní výstavu Tváře Velké války ve čtvrtek odpoledne slavnostně zahájí sám poslední rakouský císař Karel I. Ten byl posledním mužem, který usedl na trůn rakousko-uherského mocnářství v letech 1916 až 1918. O čtyři roky později pak zemřel v Portugalsku.

Přesto v 16 hodin slavnostně otevře novou unikátní výstavu, jež vznikla ke 100. výročí od vypuknutí první světové války. Jeho osobu muzeum zvolilo záměrně, během první světové války totiž Olomouc v prosinci 1917 navštívil.

„Během krátkého pobytu spojeného s ukončením rozsáhlých restaurátorských prací na zdejším posádkovém kostele Panny Marie Sněžné navštívil samotnou vojenskou posádku, radnici i nového olomouckého arcibiskupa Lva Skrbenského. Ve slavnostní, ale zkušeností války již výrazně ovlivněné atmosféře se rovněž poklonil vojákům pochovaným na vojenském hřbitově v Černovíře,“ vysvětlil historik Vlastivědného muzea a kurátor výstavy Karel Podolský.

Výstava nabízí možnost stoupnout si za repliku kulometu

Podle ředitele Břetislava Holáska se Vlastivědné muzeum pokusilo pojmout výstavu o první světové válce tak, aby zaujala všechny generace.

„Naši výtvarníci a stolaři tvořili expozici téměř tři měsíce. Máme tu neobvyklé exponáty, restaurátoři například vyrobili věrnou dřevěnou repliku kulometu Maxim, z něhož je navíc možné i střílet. Kromě toho tu máme repliky pušek a přileb. To všechno určitě zaujme děti, které si na to mohou sáhnout,“ přiblížil Holásek

Nová unikátní výstava

„Dospělé zase budou zajímat třeba dvě věrné kopie periskopů, uvnitř kterých se ovšem promítají dobové historické fotografie. Chtěli jsme, aby byla výstava zábavná, ale zároveň dokázala vytvořit atmosféru doby, a aby současně nasytila i odborníka,“ dodal.

Mezi nejzajímavější exponáty na výstavě patří velmi cenný soubor uniforem rakousko-uherských důstojníků i řadových vojáků.

„Ty se v muzejních sbírkách vyskytují velmi vzácně a v minulosti byly prezentovány jen sporadicky. Stejně bohatá je ovšem i kolekce palných a chladných zbraní a vojenského materiálu,“ řekl Holásek.

Lidé muzeu přinesli například poslední vůli mlynáře

Část exponátů je z muzeí, především uniformy pak od soukromých sběratelů.

„Během přípravy výstavy ale některé přinesli i lidé z kraje, například skládací příbor, fotografie nebo písemnosti. Je vidět, že kraj tou výstavou žil ještě před jejím otevřením a těší se na ni,“ doplnil ředitel muzea.

Tímto způsobem se do vitrín dostaly například i osobní dopisy, válečný deník či poslední vůle mlynáře před odchodem na frontu, v níž žádá manželku, aby se postarala o děti a zajistila jim vzdělání. V polním lazaretu si zase návštěvníci prohlédnou třeba autentické dobové lékařské vybavení.

„K vidění jsou tu ale také třeba úmrtí lístky a propustky nebo ukázka seznamů raněných, nemocných a mrtvých, jaké pravidelně vycházely. Jde o pozůstalost olomouckého lékaře, který během války sloužil u pěšího pluku,“ nastínil Podolský.

Výstava bude k vidění do 11. ledna příštího roku. Do muzea je navíc možné na ni zajít i zdarma, a to během Dnů evropského dědictví o nadcházejícím víkendu, a pak také ve státní svátky 28. září a 28. října.

Originály, které vrátí lidi o sto let zpátky v čase

Vytvořit atmosféru první světové války v civilním životě i uprostřed zákopů. To byl podle historika a kurátora výstavy Tváře Velké války Karla Podolského cíl expozice.

Jak náročná byla příprava?
Některé exponáty jsme si zamlouvali i rok a půl dopředu, aby nebyly půjčeny na jiné výstavy. Bylo totiž jasné, že ke stoletému výročí jich bude spousta. Ovšem shánění materiálů z té doby je obecně velký problém.

Co je cílem výstavy?
Vytvořit atmosféru první světové války a skutečně návštěvníky všech generací vrátit v čase o sto let zpět a ukázat jim, s čím lidé tehdy bojovali a jak pobývali v zákopech. Kromě toho ale ovšem také to, jak žili během války v civilním životě. Všechny předměty jsou kvůli tomu přísně dobové.

Na co z vojenské tematiky se mohou návštěvníci těšit?
Je zastoupena třeba uniformami, přilbami či čepicemi, ale také šavlemi, vyznamenáními nebo plynovými maskami. A to z několika států. Nemohli jsme ovšem opomenout ani české legionáře.

Soubor vojenských uniforem je jedním z lákadel výstavy.
Všechny jsou originální, není tu jediná replika. Důstojnické jsou privátní, ty si dotyční šili sami. Poddůstojnické jsou erární, mají dokonce i původní razítka. Exponáty jsou muzeí, ale i ze soukromých sbírek, a jsou ohromně cenné, v některých případech se pohybujeme v rovině takřka milionu korun, jde o žádané a cenné předměty.

Podařilo se vám získat i nějaké regionální historické cennosti?
Jde třeba o tablo se seznamem a fotografiemi obětí z řad občanů Šternberka. Taková tabla byla ve městech po válce častá, ovšem až na podobné výjimky se nedochovala. Přitom o následcích války silně vypovídají - tehdejší Šternberk měl necelých pět tisíc obyvatel a z bojů se do něj nevrátilo 250 mužů.

Co málo známého se mohou návštěvníci mimo jiné dozvědět?
Nevím, nakolik je třeba známo, že jedním z důsledků první světové války bylo značné rozšíření olomouckých tvarůžků, protože to byla levně dostupná, ale velmi výživná potravina.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.