„Odrůdy slouží pro extrakt, který je součástí přípravků určených pro regeneraci jaterních buněk. Ty se využívají jako podpůrná léčba pro pacienty s onemocněním jater, například cirhózou. Odrůdy vznikly ve spolupráci s komerčním partnerem, u jedné máme čtvrtinový autorský podíl, u dvou poloviční,“ uvedl vedoucí výzkumu Radoslav Koprna.
Šlechtění nových odrůd vědcům obvykle zabere deset let. V případě ostropestřce ale výzkumníci nemuseli celý proces absolvovat od začátku, protože získali od farmaceutické firmy již rozpracovaný výchozí materiál.
„Přesto vědcům prošly během šesti let práce rukama tisíce rostlin. Jelikož tato bylina z čeledi hvězdnicovité má ostny na všech nadzemních částech, nebyla to mnohdy práce příjemná,“ popsala mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martina Šaradínová.
Doplnila, že nové odrůdy se jmenují Tevasil, Albus, poslední má zatím pracovní název Tevadian. „Každá z nich je specifická, mají trochu jiná složení komplexu účinných látek a odlišují se i vegetační dobou,“ objasnil Koprna.
Vědci se zaměřili i na technologii pěstování ostropestřce
Nabídku vyšlechtit nové odrůdy ostropestřce přijal s povděkem.
„Firma poskytla výchozí genetické zdroje, my jsme je využili a připojili naše know-how. Tvorbu těchto odrůd chápu jako ideální příklad užší spolupráce akademické a komerční sféry,“ vysvětlil vedoucí výzkumu.
Dodal, že dalším výstupem spolupráce je vypracování technologie pěstování ostropestřce, včetně rozšíření povolení pro užívání konkrétních pesticidů v této plodině.
Ostropestřec mariánský pochází původně ze Středozemí, severozápadní Afriky a Malé a Přední Asie. Lidově je přezdíván jako Kristova koruna či Mariánský bodlák.
