Olomoucká Pedagogická fakulta má nově k dispozici moderní přístavbu zaměřenou...

Olomoucká Pedagogická fakulta má nově k dispozici moderní přístavbu zaměřenou na výzkum. Takto to vypadá uvnitř. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Na výzkumné centrum čekala fakulta 70 let, vybudovala ho za 200 milionů

  • 0
Sedmdesát let dlouhé čekání olomoucké Pedagogická fakulty na moderní zázemí pro výzkum skončilo. Nově má k dispozici rozsáhlou přístavbu s učebnami, aulou i špičkovými laboratořemi. Navazuje přímo na starou budovu fakulty, která sídlí v bývalém vojenském velitelství.

Moderní výzkumně-vzdělávací centrum Pedagogické fakulty Univerzity Palackého vyšlo na 200 milionů korun. Jde o první budovu této fakulty, která je od samého počátku navržena přímo pro speciální potřeby studentů.

Nové výzkumné centrum PdF

Moderní přístavbu architekti propojili coby nové křídlo postavené ve dvorním traktu se starou budovou na olomouckém Žižkově náměstí. Plány na tento výzkumně-vzdělávací areál fakulta měla už před osmi lety, poprvé do země však dělníci kopli až v květnu 2012. Vše dokončili vloni v prosinci.

"Poprvé v historii během téměř sedmdesátiletého vzdělávání pedagogů v Olomouci jsme získali prostory, které byly vytvořeny speciálně pro vzdělávání a výzkum. Dosud fakulta sídlila vždy v objektech původně určených pro jiné účely, hlavní budova fakulty již navíc nedostačovala kapacitně a neodpovídala našim potřebám," vysvětlila děkanka fakulty Libuše Ludíková s tím, že i hlavní budova na Žižkově náměstí byla původně vojenským velitelstvím.

Fakulta získala i novou aulu pro téměř 300 lidí

Součástí nového křídla budovy je také moderní aula. Místnost s téměř třemi sty místy je vybavená dataprojektory i tlumočnickým systémem doplněným o technické zařízení pro lidi se sluchovým postižením.

Vědecko-výzkumný areál

Nový areál Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci stál 201,8 milionu, zabírá plochu 4 297 m². 

Součástí jsou laboratoře, centrum podpory studentům se specifickými potřebami, aula s 275 místy vybavená dataprojektory i tlumočnickým systémem a technickým zařízením pro sluchově postižené.

"Systém pro simultánní tlumočení do čtyř jazyků je minimálně v Olomouci a okolí výjimečný. Veškeré multimediální vybavení lze navíc ovládat z jednoho místa, a to dokonce vzdáleně, prostřednictvím dotykové bezdrátové řídicí jednotky. Univerzita tak získává prostor pro pořádání různých akcí," uvedla Ludíková.

Fakulta nově využije plochu 4 297 metrů čtverečních, poslouží pro práci se studenty a pro výzkum, v budově nejsou žádné kanceláře.

Studenti tu najdou zázemí například v laboratoři tyflopedie, v níž se budou připravovat na svoji budoucí práci se zrakově postiženými klienty. Nechybějí v ní skenery pro Braillovo písmo, počítače s odečítači obrazovky či zvětšovací softwary.

Všechna nová pracoviště bude moci využívat na pět tisíc studentů denního a kombinovaného studia či dva tisíce studentů celoživotního vzdělávání.

"Díky projektu vznikla i v tuzemsku ojedinělá logopedická laboratoř se špičkovým vybavením včetně artikulografu pro sledování výslovnosti, laboratoř didaktiky lego- či somatopedie, která poslouží i vysokoškolákům s omezenou hybností. Je tu i laboratoř informačních technologií," vyjmenovala Martina Šaradínová z oddělení komunikace UP.

Řešení, jak všechna odborná pracoviště do budovy dostat, našla olomoucká architektonická kancelář Ateliér-r.

"Snažili jsme se splnit zadání tak, aby byl objekt funkční a smysluplný. Byla tady spousta omezení, jedním z hlavních byl rozměr pozemku, protože parcela dvora byla původně velmi stísněná," uvedl architekt Miroslav Pospíšil.

Právě proto má budova nakonec tvar černé krychle. "Snažili jsme se, aby dům citlivě zapadl do kontextu stávající budovy," dodal architekt.