Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát chce zdražit podzemní vodu, kterou pije většina obyvatel kraje

  5:53aktualizováno  5:53
Příští rok zdraží pro čtyřčlennou rodinu vodné a stočné o zhruba pět set korun ročně, v roce 2022 o bezmála tisíc. Olomoucká radnice vyčíslila dopady připravované novely vodního zákona, která má srovnat ceny při odběru povrchové a podzemní vody. Politici mají navíc obavy, že zasáhne i rozpočet města.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Autor novely, ministerstvo životního prostředí, výhrady města odmítá. Argumentuje, že ceny neporostou skokově, nýbrž postupně v následujících šesti letech.

„Její čištění není tak nákladné jako u povrchové vody. Vydělávají na tom vodohospodářské společnosti. O nutnosti srovnat ceny se v republice mluví už deset let. Současné vedení ministerstva to už nemůže odkládat vzhledem k ubývání podzemních vod a problémům se suchem. Podzemní vody nezadržitelně ubylo,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Přepsání vodního zákona projedná již brzy vláda. Olomoučtí radní proto své výhrady pošlou přímo premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Pokud novela projde v nynější podobě, zvýší cenu podzemní vody. V roce 2022 by při srovnání s letoškem mělo jít podle dat olomoucké radnice až o čtyřnásobek. Nahoru půjdou i poplatky za vypouštění vyčištěných odpadních vod.

Konkrétně Olomouc je přitom na podzemních zdrojích závislá z více než devadesáti procent. Novela zákona se jí proto velmi výrazně týká.

„Obáváme se negativního dopadu na spotřebitele. Ve srovnání s předchozími lety by roční navýšení pro čtyřčlennou rodinu při průměrné spotřebě 132 kubíků za rok činilo v roce 2017 nárůst o 491 korun ročně a v roce 2022 dokonce o 953 korun,“ popisuje náměstek primátora Filip Žáček z ČSSD.

Podzemní vodu využívá celý region kromě části Přerovska

Hrozba zdražování se netýká jen Olomouce. Podzemní zásoby využívají všechny obce Olomouckého kraje.

„Pouze část okresu Přerov je zásobována z Ostravského oblastního vodovodu, kde je zdrojem zejména povrchová voda z nádrží,“ upřesňuje Kamila Navrátilová, mluvčí krajského úřadu.

Ostatní města se novele budou ještě věnovat. „Naši odborní pracovníci dostali za úkol to podrobně prozkoumat,“ podotýká Jan Přichystal, místostarosta Šumperka. V dohledné době se změna zákona dostane na stůl i přerovským radním.

Žáček upozorňuje, že novela může zasáhnout městskou kasu. Peníze by z ní případně musely jít na přebudování kanalizace.

„Nejen Olomouc, ale i řada dalších obcí by do ní musela investovat. Dnes jsou preferovány sdílené kanalizace odpadních vod, do nichž je svedena jak povrchová, tak splašková voda. Ovšem vzhledem k sazbám by samosprávy byly nuceny k tomu jít do oddělených kanalizací. Mělo by to nemalý dopad na jejich finanční prostředky,“ popisuje Žáček.

Novela může část lidí přimět k návratu k vodě z jejich studní

Poplatek za vypouštění vyčištěné odpadní vody by se podle vedení Olomouce měl v roce 2022 zvýšit až o desetinásobek. Ministerstvo však upřesňuje, že se aktuálně v rámci připomínkového řízení jedná pouze o zvýšení v řádu několika málo procent.

Olomouc novele také vytýká, že může řadu lidí dotlačit k braní vody z vlastních studní. Na ty se při nízkém množství odebrané vody poplatek nevztahuje. Podle ministerstva však zásadní odpojování lidí od vodovodů nehrozí.

„Využívání stávajících studní nelze vyloučit. Obyvatelům zásobovaným z vodovodu a platícím vodné se však vybudování nové studny nevyplatí. Bavíme se ale pouze o zástavbě rodinných domů, nikoliv o hlavní části odběru, kterou tvoří města,“ oponuje Roubíčková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.