Dobové panorama Olomouce z konce 19. století. Pohled od jihozápadu, vlevo

Dobové panorama Olomouce z konce 19. století. Pohled od jihozápadu, vlevo radniční věž, uprostřed kostel sv. Michala. (L. E. Petrovits, 1895) | foto: reprofoto z knihy Táborová pevnost Olomouc

Novou knihu o olomouckých fortech chystal historik z archivů ve Vídni

  • 2
O olomouckých fortech dosud chybělo mnoho informací. Dobové materiály z Olomouce, Brna a Prahy se totiž dochovaly jen ve střípcích, většinu někdo skartoval. Zdejší historik Michael Viktořík se ale při pátrání vypravil až do rakouských státních válečných archivů ve Vídni. A díky tomu nyní vychází unikátní kniha s názvem Táborová pevnost Olomouc.

"Dosud nejucelenější sondou do dějin olomoucké pevnosti byla kniha Pevnost Olomouc z roku 2003. Tehdy ale spousta materiálů ještě nebyla přístupná, proto zejména v 19. století zůstala bílá místa. Ta jsem se snažil alespoň zčásti zaplnit. Bohužel i ve Vídni byla řada dokumentů skartována, o některých věcech se tak zřejmě již nikdy nedozvíme," říká Viktořík.

Olomoucká pevnost s prstencem fortů, tedy malých pevností v okolí, je v tuzemsku ojedinělá a ve srovnání s mnohem populárnějšími pevnostmi v Josefově a Terezíně podceňovaná. Podle odborníků to ale není fér, právě Olomoucká pevnost totiž zachránila monarchii před nadvládou militantního Pruska.

Olomouc je dodnes plná fortů. Pro zvětšení mapky a zobrazení legendy klikněte.

Kniha čtenáře provází obdobím od poloviny 18. až po bourání částí pevnosti na konci 19. století.

Autor nahlíží na olomouckou pevnost očima soudobých inženýrů a vojenských špiček a prostřednictvím písemného materiálu, který nám zanechali, se pokouší vykreslit, jaké byly kdysi plány s olomouckou pevností.

"V knize tak mají lidé možnost vidět i atraktivní pohledy na plány z 19. století, které prozrazují, jak naši předkové reagovali na vývoj dělostřelectva budováním moderních fortových pevnůstek," vysvětluje Michael Viktořík.

Na knihu mapující neprobádané období čekají laici i odborníci

Kromě toho se historik snaží sledovat i události, které ovlivňovaly modernizaci olomouckých fortů i jejich výstavbu. "Zajímavostí je i rozklíčování složitého administrativního procesu, jenž byl se stavebními aktivitami tehdy spojen," řekla ředitelka sdružení Muzeum olomoucké pevnosti Markéta Záleská.

Ukázky z knihy o fortech

Podle předsedy sdružení Fort Radíkov Jana Bednáře knihu laici i odborníci dlouho očekávali.

"Dosud jsme k tomuto tématu měli jen omezené informace a zatím nikdo neprobádal vojenské archivy ve Vídni. To se stalo až nyní. Publikace má přes osmdesát barevných a většinou dosud nepublikovaných obrázků, fotografií, plánů a nákresů," popisuje.

I přes svůj název Táborová pevnost Olomouc, který se váže spíše k 19. století, se kniha zabývá i 18. stoletím. "A to hrdou pevností Marie Terezie, kterou nechala postavit po ztrátě části Slezska, když se Olomouc stala hraničním městem s Pruskem. Hrdou proto, že zvítězila nad pruskými vojsky v roce 1758, kdy odolala šestitýdennímu obléhání vojskem krále Fridricha II.," popisuje Bednář.

Monografii, kterou vydalo nakladatelství Veduta, podpořila i občanská sdružení z olomouckých fortů či Muzeum olomoucké pevnosti, které se snaží o popularizaci dějin vojenské historie Olomouce.