Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolej, kde pobýval i Mendel, roky chátrá. Pomoct může zájem archeologů

  12:55aktualizováno  12:55
Jako pěst na oko působí ve srovnání s ostatními památkami v Lipníku nad Bečvou chátrající objekt bývalé piaristické koleje. Zatímco ony jsou už opravené a mají nové fasády, z oprýskaných provlhlých zdí kláštera opadávají kusy omítky a areál je kvůli špatnému stavu veřejnosti uzavřen. Teď by se to mohlo změnit.

Bývalá piaristická kolej v Lipníku nad Bečvou, která už řadu let chátrá. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Případné opravy dlouho brzdil především fakt, že pro památkový objekt, v němž kdysi trávil čas i objevitel genetiky Gregor Johann Mendel, se jen těžko hledá vhodné využití. V uplynulých letech padaly nápady udělat z někdejší koleje například hotel, domov seniorů či ubytovací komplex.

„Všechny se ale ukázaly jako nereálné. Přitom bez vhodného projektu nemůžeme na opravu areálu sehnat peníze,“ vysvětlil lipnický starosta Miloslav Přikryl.

V možnostech toho, co s klášterem dělat, omezuje město fakt, že se jedná o památkově chráněný objekt.

„Nemůžeme například v památce udělat domov seniorů, navíc místnosti se čtyři a půl metru vysokými stropy by se velmi nákladně vytápěly,“ podotkl Přikryl.

Lipničtí proto přizvali k řešení problému, co s historickým areálem, také zástupce Olomouckého kraje, Muzea Komenského v Přerově a Archeologického ústavu v Olomouci.

Kolej by mohla sloužit archeologům, nemají kam dávat nálezy

Jako jedna z nejvhodnějších možností se nyní jeví využít kolej jako archeologický depozitář. V souvislosti s výstavbou dálnic a podobných velkých staveb totiž přibývá archeologických nálezů, které není kde skladovat. Hlavním partnerem Lipníku nad Bečvou by měl být Archeologický ústav v Olomouci. Ten hledá vhodné prostory pro depozitář už asi deset let.

Roky chátrající památka

„Nálezy stále přibývají, přitom nejsme sbírková organizace a ani nemáme na skladování nálezů vhodné prostory. Prakticky už je není kam dávat. Je to akutní problém,“ přiblížil Jaroslav Peška, ředitel Archeologického ústavu v Olomouci.

Zájem o možnost využití bývalé koleje má také Muzeum Komenského v Přerově.

„Uvažovali jsme o centrálním depozitáři archeologie, který tady v Olomouckém kraji zcela chybí. Využívalo by jej jak Archeologické centrum, tak i všech pět muzeí zřizovaných krajem. Kromě depozitáře by zde mohly být i laboratoře a například také výstavní prostory,“ řekl ředitel Muzea Komenského Radim Himmler.

„Areál vyžaduje značné opravy, otázka jejich financování ale záleží především na domluvě města a kraje, čekáme tedy na jejich rozhodnutí,“ doplnil Jaroslav Peška.

Kraj pomůže, ale majitelem památky být nechce

Město Lipník nad Bečvou přišlo v této věci s požadavkem, jestli by Olomoucký kraj objekt nepřevzal a neopravil jej.

„My jsme spolupráci nakloněni, ale vzhledem k tomu, že máme celou řadu budov, o které se musíme starat, kolej do svého majetku nechceme,“ uvedl náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Šoltys.

Kraj je podle jeho slov ochoten se na opravách finančně podílet, případně pomůže i se získáváním dotací.

„Hlavním garantem ale nebudeme. Nyní je řada na lipnické radnici, která by měla nechat zpracovat studii, jež ukáže, na kolik by mohla rekonstrukce areálu vyjít,“ upřesnil Šoltys.

Kolej chátrá, ale nezatéká do ní

Piaristická kolej se nachází v lipnické Bratrské ulici jen kousek od centra města. Spolu s kostelem svatého Františka Serafinského a zámkem zde tvoří jednolitý historický komplex. Z původního domu jednoty bratrské jej v 17. století postupně přestavěli a rozšířili piaristé, kteří v Lipníku nad Bečvou měli svou školu. Do majetku města se historický areál dostal někdy před 80 lety.

„V minulém období pak byl využíván například jako mateřská škola nebo jako součást okresního archivu. Poté byla kolej opuštěna a od té doby chátrá,“ přiblížil starosta Miloslav Přikryl.

V devadesátých letech se podařilo opravit krovy a střechu, díky čemuž do koleje nezatéká, byly to ale na dlouhou dobu poslední stavební úpravy.

„Problém je zejména ve střední části objektu, kde jsou problémy se statikou,“ vysvětlil Přikryl. Náklady na rekonstrukci rozsáhlého areálu, k němuž patří i zahrada, jsou předběžně odhadovány na desítky milionů korun.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.