První větší protipovodňové opatření od ničivých záplav v roce 1997 dostanou napřesrok Hranice. Povodí Moravy tam rozšíří zdejší jez o celých 16 metrů. To znamená, že pokud nastanou další povodně, podaří se díky tomu snížit hladinu Bečvy o 1,25 metru. Voda by se pak ve městě neměla dostat z koryta.
faktaHranice a Bečva Řeka se vylila i vloni na jaře. O prázdninách byly na jejích březích bagry a opravovaly poničené koryto. Na větší protipovodňová opatření ovšem Hranice čekají už od roku 1997. |
Zajímavostí je, že projekt vznikl díky místním lidem, kteří se spojili v občanském sdružení Povodňová ochrana Morava. Společně s Povodím Moravy v posledních pěti měsících zajistili vydání územního rozhodnutí na tuto stavbu.
Na začátku týdne ho posvětili i úředníci zdejšího stavebního úřadu. Podle odhadů by se mělo s rozšiřováním jezu začít nejpozději v roce 2013.
Studie vyšla na 114 tisíc korun
"Půjde o významnou a technicky náročnou stavbu. Větší kapacita jezu v Hranicích ve výsledku příznivě ovlivní odtok při povodňových stavech na Bečvě a projeví se i během hromadění ledových ker," vysvětluje Pavel Bíza z Povodí Moravy. Kromě územního rozhodnutí už ministerstvu zemědělství poslali jeho kolegové žádost o dotaci. Celá stavba totiž podle odhadů vyjde na 200 milionů korun.
Rozvodněná Bečva v Hranicích na Přerovsku. (17. května 2010)
"V současné době zařizujeme také technickou studii rybího přechodu na jezu a dokumentaci pro stavební povolení. Počítáme, že stavět začneme v roce 2013," dodává Bíza, který chválí spolupráci s místními lidmi. Ti totiž sehnali peníze na zpracování takzvané studie proveditelnosti, která stála 114 tisíc korun.
Město projekt nepodpořilo
"Nebylo to jednoduché. Bohužel bývalé zastupitelstvo Hranic a Olomoucký kraj nepřispělo na studii ani korunu," popisuje předseda sdružení Karel Hübl, který je zároveň hranickým opozičním zastupitelem za Věci veřejné. Sám se nakonec obrátil o pomoc na hranické podnikatele a dárce, kteří peníze dali dohromady.
Bagry pracují v korytě řeky Bečvy v Hranicích.
Důvodů, proč hraničtí radní a poté ani zastupitelé neodsouhlasili příspěvek na studii, je podle mluvčího města Petra Bakovského hned několik. "V době projednávání nebylo jasné, o jakou variantu vlastně jde. Nevědělo se, zda postavit levobřežní obtok, pravobřežní obtok a rozšíření jezu, případně boční přepad," popsal Bakovský.
Sdružení žádalo po městě téměř 300 tisíc korun. "Dalším problémem byla obava z nedostatečné transparentnosti celého procesu, což by mohlo být překážkou případného získání dotace. Povodňová ochrana Morava zastoupená panem Hüblem totiž odborné firmě zadala práce na studii obtoku jezu - aniž by uspořádala výběrové řízení a aniž by bylo zřejmé, jak se zakázka zaplatí," dodal Bakovský s tím, že město nakonec podpořilo sdružení částkou tři tisíce korun.
Sdružení peníze dostalo, ještě je ale nepoužilo
Pro krajský úřad bylo zase rozhodující, že hranické vedení nevyjádřilo projektu podporu.
"Občanské sdružení Protipovodňová ochrana Morava v loňském roce získalo od Olomouckého kraje alespoň příspěvek na své aktivity ve výši 25 tisíc korun. V těchto dnech jsme získali písemnou informaci, že sdružení tyto peníze dosud neumělo vyčerpat," uvedl mluvčí Olomouckého kraje Ivo Heger.
