Na jejím dně navíc našli další neočekávaný poklad – zakonzervovaný přírodní materiál. Díky němu si vědci budou moci udělat obrázek o tom, co v okolí naleziště rostlo v pravěku.
„Je to velmi unikátní nález. Lidé v době neolitu totiž většinou využívali vodu ze studánek, potoků a řek. Studny budovali málokde, respektive jen v místech, ve kterých nebyl celoroční přísun pitné vody, již potřebovali nejen pro sebe, ale také k napájení svých zvířat,“ uvedl k objevu vedoucí průzkumu Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc.
Jámu hloubili pomocí primitivních nástrojů a parohů
I proto si zpočátku myslel, že dělníci v lokalitě narazili na běžnou sídlištní jámu.
„Až za několik dní, když mi z místa přinesli desky z roubení, které se k našemu velkému překvapení dochovalo, jsme se nálezem začali zabývat víc a došli jsme k závěru, že se jedná o zhruba 7 000 let starou studnu,“ popsal archeolog.
Vybudování vodního zdroje bylo podle Kalábka pro pravěké lidi velmi pracné. Pomocí primitivních nástrojů, pravděpodobně dřevěných lopat a rýčů a nástrojů z kamene či parohů, totiž nejprve museli vyhloubit jámu o průměru asi šest metrů a s hloubkou více než tři metry.
Objev pravěké - 7 000 let staré - studny
Poklonu tehdejším obyvatelům vysekl i za jejich tesařské umění.
„V jámě vztyčili čtyři dřevěné sloupy, které tvoří rohy studny. V nich vydlabali žlábky, do nichž poté osadili několik desítek dubových fošen, a opět k tomu použili jen primitivní nástroje. Jako těsnění pak použili jíl. Měli to perfektně vymyšlené,“ podotkl archeolog.
Za neméně důležitý nález označil i usazeniny na dně pravěké jímky.
„Dala by se přirovnat k velké konzervě přírodního prostředí. Objevili jsme v ní různé organické zbytky, jako obilná zrna, pozůstatky mechů a lišejníku. Tento materiál je ohromným bohatstvím pro přírodovědce, kteří z něj budou moci určit, co v okolí naleziště rostlo a jak vypadala okolní krajina,“ popsal Kalábek.
Pravěké sídliště zřejmě mělo rozlohu několik hektarů
Ve studni archeologové objevili rovněž celou keramickou nádobu a střepy. Na pozůstatky nádob a také na zbytky primitivních nástrojů narazili i v okolních sídlištních jamách.
„Studna byla součástí rozsáhlé osady, která zřejmě měla rozlohu několika hektarů. My jsme měli možnost prozkoumat zhruba jeden hektar,“ upřesnil badatel.
Doplnil, že obyvateli sídliště byli první zemědělci.
„Říkáme jim lidé s lineární keramikou. Bydleli v osadách s velkými dřevěnými sloupovými domy o rozměrech asi pět až osm metrů na šířku a dvacet až třicet metrů na délku, které byly opatřené vždy pěti řadami sloupů v různých rozestupech. Cestovatelé je mohou dodnes vidět u domorodců v Tichomoří,“ uvedl Kalábek.
Naleziště archeologové odkryli na okraji Uničova v blízkosti zemědělského areálu u silnice na Litovel. Na tomto místě bude v budoucnu stát nový závod strojírenské firmy.
„Naleziště jsme vytěžili a zdokumentovali. S jeho zachováním se nepočítá, bude zasypáno. To už je ale osud každého záchranného průzkumu,“ pokrčil rameny Kalábek.
Na území Česka odborníci podle něj zatím objevili pouze čtyři pravěké studny. Na jednu z nich narazili v sedmdesátých letech v nedaleké Mohelnici při rozšiřování místní štěrkovny.
