Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo zpřísnilo podmínky pro výstavbu u Vřesové studánky

  5:49aktualizováno  5:49
Plány na výstavbu kaple a turistické chaty u Vřesové studánky v Jeseníkách se komplikují. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) totiž došlo k závěru, že obnova poutního místa může ohrozit životní prostředí v ekologicky cenné lokalitě.

Vizaualizace lokality Vřesová studánka. Tuto podobu chce prosadit Spolek na obnovu poutního místa Vřesová studánka. | foto: http://vresovastudanka.cz/

Projekt tak musí podstoupit proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), který státní úředníci dosud nepožadovali. Ochranáři toto rozhodnutí vítají. Podle nich projekt na Vřesové studánce přináší řadu rizik a ohrožuje evropsky výjimečnou přírodu ve vrcholových partiích Jeseníků.

Výhrady k proměně sdělilo sedm ekologických organizací, Česká inspekce životního prostředí a Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky. Připomínky došly i z řad veřejnosti.

Fotogalerie

Projekt, jehož investorem je Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka, má však i řadu příznivců.

„Těžko se dá věřit tvrzení, že projekt je citlivý k životnímu prostředí, respektuje přírodní hodnoty a vytváří s krajinou harmonický celek. Zajít na občerstvení je možné nedaleko na Červenohorském sedle, ale zažít klid a duchovní harmonii hor můžeme právě na Vřesové studánce,“ uvedl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.

Podle něj je nepředstavitelné už jen to, že by se v evropsky cenné lokalitě mělo po desítkách let stavět.

Své vyjádření poslala ministerstvu více než stovka lidí

„Pro přírodu by to představovalo enormní zátěž po dobu zhruba tří let. Zcela zásadní je ovšem vliv trvalého osídlení, dramatického zvýšení návštěvnosti a konání různých akcí a poutí, které by v podstatě vedly k zániku evropsky významné lokality a dnešního harmonického rozměru místa,“ dodal Bačík.

Poutní místo

Vřesová studánka se stala poutním místem už v 17. století, kdy zde vyrostl první dřevěný kostelík. Později zde byla postavena i útulna a hostinec. Poslední kostelík tu stál do roku 1946, zchátralá chata byla zbourána v roce 1988. Poutní místo dnes připomíná železný kříž, jenž zde před 23 lety vztyčili sochař Otmar Oliva a malíř Jan Jemelka.

„Sám jsem byl letos svědkem rozmnožování silně ohroženého druhu živočichů v těsné blízkosti přístupové cesty na Vřesovou studánku. Doprava při výstavbě by tuto populaci zlikvidovala,“ přidal předseda Českého svazu ochránců přírody Marcel Minář.

Plán vzbudil i velký zájem veřejnosti. Na MŽP poslalo svá vyjádření více než sto lidí.

„Je třeba poděkovat kolegům z neziskových organizací a veřejnosti, že věnovali v době dovolených svůj čas a úsilí ochraně přírody a odeslali v takovém počtu své názory na MŽP. Pro ochranu přírody v Jeseníkách to má velký význam,“ řekl Jiří Beneš z Hnutí Duha.

Zástupci Spolku pro obnovu poutního místa Vřesová studánka, k nimž patří i sochař Otmar Oliva či malíř Jan Jemelka, argumenty ochránců přírody odmítají. Rozhodnutí MŽP posuzovat projekt podle zákona o EIA je však vzhledem k tomu, že se plán týká CHKO Jeseníky, nepřekvapilo.

Investor: EIA projekt výrazně zpomalí, ale neohrozí

„MŽP vyhodnotilo zásah jako natolik významný, že je potřeba posouzení vlivů na životní prostředí. My zpracujeme dokumentaci, kde bude vše podrobně popsáno tak, aby byla objektivním podkladem pro rozhodnutí o akceptovatelnosti stavby,“ sdělil šéf spolku Pavel Holubář.

Podle MŽP bude nutné doplnit například biologický nebo hydrogeologický průzkum v okolí, protože chata má být zásobována pitnou vodou. Investor míní, že proces EIA projekt výrazně zpomalí, ale neohrozí, protože míru jeho dopadu lze eliminovat.

Kaple a chata na Vřesové studánce byly součástí této lokality po staletí. „Náš návrh se jen vrací ke kořenům, ke kulturní, religiózní a turistické tradici místa a navazuje na tuto tradici podporou takzvané měkké turistiky. Tato forma turistiky, na rozdíl od výstavby velkých hotelů, sjezdovek a lanovek, podstatně významněji přispívá k poznání a pochopení nejcennějších částí přírody a tím i k ekologickému vzdělávání a výchově veřejnosti,“ uzavírá Holubář.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.