Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trať do Koutů smetla v roce 1997 voda, železnici zachránili místní

  13:01aktualizováno  13:01
Zatímco symbolů zkázy měly povodně roku 1997 celou řadu, symbolů odhodlání lidí obnovit, co voda zničila, je o poznání méně. Patří mezi ně železnice Desná, kterou voda zničila tak, že jí hrozil zánik. Zvlášť když o ni České dráhy už neměly zájem. Už rok nato se ale na trať Šumperk - Kouty nad Desnou vlaky vrátily. Díky úsilí místních lidí.

Pohled na nádraží v Loučné nad Desnou po povodních roku 1997. | foto: archiv MF DNES

Na nádraží v Loučné nad Desnou vymlela voda před patnácti lety hlubokou strž. Koleje byly pokroucené jako drátky a zničeny byly i další kilometry trati a celé stanice. Podpis, který ničivá povodeň na regionální trati Šumperk - Kouty nad Desnou roku 1997 zanechala, byl strašlivý.

Nikdo tehdy nevěřil, že tudy ještě někdy pojede vlak. Navíc už dlouho před záplavami České dráhy trať odepsaly jako ztrátovou a neperspektivní, takže neměla žádnou budoucnost.

Přesto už o rok později vyjel na část obnovené trati vlak poprvé. Zázrak? Ne, jen tvrdá práce a víra, že oblast železnici potřebuje. Obce z údolí Desné se spojily, sehnaly peníze, trať si opravily a zprivatizovaly. Zrodila se tak první privátní železniční trať v Česku. Mezi majitele patřil Svazek obcí údolí Desné, který vznikl právě kvůli obnově trati.

Když jsem viděl pokroucené koleje, nic dobrého jsem nečekal

"Pro mě to byl zázrak. Když jsem po povodních viděl pokroucené koleje na nádraží v Loučné a taky způsob, jak se ke trati stavěly České dráhy, nic dobrého jsem nečekal," vzpomíná obyvatel Šumperka Lubomír Kováčik.

Vesnice ležící kolem Desné dal dohromady tehdejší starosta Rapotína Ondřej Kopp. "Bylo jasné, že když se nepostaráme my, trať tady už nikdy nebude," vypráví Kopp.

Ten se stal také prvním šéfem Svazku obcí údolí Desné. Ty tak byly doslova průkopníky v železniční dopravě. Kvůli trati Šumperk - Kouty nad Desnou se dokonce měnil zákon.

"Byl problém, jak vůbec začít. Tehdejší zákon totiž neumožňoval pronajmout někomu státní majetek, i když byl zničený a nefunkční. Bylo vidět, že pro úředníky v Praze to bylo nové, neznámé. Stále jsme naráželi. Nejčastější slova byla: 'To nejde'," popisuje Kopp.

Naplnění slibu musela vyšetřit až vláda

Svazku se podařilo byrokracii zlomit. Sehnal peníze a do poloviny roku 1999 byla opravena celá trať. Jenže obce pořád neměly jistotu, že ji získají. Pořád totiž patřila Českým drahám.

"Bylo to pro nás nepříjemné. Při podpisu smlouvy o pronájmu nám v Praze slibovali, že když dokážeme trať opravit, převedou ji do našeho majetku, ale nějakou dobu to tak nevypadalo a spor se řešil až na vládě," říká starosta Rapotína. Teprve v prosinci 2002 obce trať získaly definitivně.

Současný pohled na stanici Železnice Desná ve Velkých Losinách.
Současný pohled na trať Železnice Desná v zastávce Loučná nad Desnou - Filipová.

Současný pohled na trať a zastávky Železnice Desná. Trať přitom povodeň roku 1997 katastrofálně poničila a České dráhy neměly zájem ji opravit s tím, že se nevyplatí ji provozovat.

Historie trati od roku 1997 je nejméně tak bohatá jako celých 93 let předtím. Počáteční obavy z toho, že lidé se na obnovenou trať nevrátí a budou jezdit dál svými auty a autobusy, byly brzy pryč.

"V prvních letech pořád přibývalo cestujících, až jsme se dostal na 700 tisíc přepravených lidí ročně," shrnul Kopp. Jenže úprk lidí od železnice nakonec potkal i tuto privátní trať. V roce 2009 už využilo jejích služeb jen 359 tisíc cestujících. Jen mezi lety 2008 a 2009 se počet cestujících meziročně propadl o zhruba 172 tisíc.

"Ten propad byl velmi výrazný, naštěstí se jej podařilo zastavit a v roce 2011 jsme se dostali o sto tisíc cestujících výš," uvedl současný šéf Svazku obcí údolí Desné Pavel Žerníček.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.