Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

OBRAZEM: Jak vznikala v Olomouci obří socha z písku

  14:30aktualizováno  14:30
Recept na největší sochu z písku, jaký kdy vznikla v České republice? Základem je 100 tun speciálního mořského písku a lopata, kterou spolu s polévkovou lžící dáte do ruky zručnému sochaři.

Dokončená obří socha z písku na Horním náměstí v Olomouci. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Do druhé ruky umělci s lehkou nadsázkou vložíte knihu s motivem Sloupu Nejsvětější Trojice na olomouckém Horním náměstí a necháte zhruba dva týdny zrát. Jen v případě deště a větru celou směs přikryjte plachtou a sochaři přinesete bundu.

A brzy můžete servírovat pohled na 5,5 metru vysokou repliku soch z vrcholku sloupu, který je zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Na začátku složil bagr před radnicí celkem 100 tun písku.

Na začátku složil bagr před radnicí celkem 100 tun písku.

Základem našeho fiktivního receptu je sochař Radovan Živný. "Při tvorbě pískové sochy je mým hlavním nástrojem lopata a polévková lžíce. K té se přidává ještě ta zednická, nejrůznější hladítka a také hadička, kterou vyfoukávám přebytečná zrnka písku," popisoval umělec v době, kdy do dokončení unikátního díla chybělo ještě několik dní.

Než se mohli sochaři pustit do práce, pomocníci na Horním náměstí nejdříve čtyři dny zhutňovali do forem celkem 100 tun písku.

Než se mohli sochaři pustit do práce, pomocníci na Horním náměstí nejdříve čtyři dny zhutňovali do forem celkem 100 tun písku.

Stál při tom na dřevěném bednění, ve kterém byly slisovány a udusány desítky tun písku. Celkem jich tady bylo potřeba sto, na náměstí je postupně přivezly čtyři kamiony.

"Je to speciální mořský písek, který najdete jen na několika místech v Evropě," poznamenal Tomáš Forýtek, pořadatel Golden Sand Festivalu, pod jehož záštitou socha na olomouckém náměstí vznikla.

Sochař Bosambo připravuje repliku vrchní části Sloupu Nejsvětější Trojice.

Sochař Bosambo připravuje repliku vrchní části Sloupu Nejsvětější Trojice.

Kvalitu písku si tady Živný pochvaloval a upozorňoval na hlavní úskalí tvorby pískových soch. "Na začátku je jen voda a písek. Tato směs se stlačí do dřevěného bednění, které se odshora při vlastní tvorbě postupně odstraňuje. Potom se nahoru na sochu už nikdo nedostane, není jak. Nějaké úpravy či snad opravy jsou pak nemožné, vše je definitivní."

Sochař Radovan Živný tvoří repliku vrchní části Sloupu Nejsvětější Trojice z písku.Dílo Radovana Živného je přesnou replikou vrchní části Sloupu Nejsvětější Trojice. Během tvorby umělec jeho podobu pečlivě studoval na fotografiích.

Při práci sochař Radovan Živný podobu sousoší pečlivě porovnával s fotografiemi.

Hotové části sochy pak dostaly ochranný nástřik, díky kterému odolávají dešti a větru.

Sochařovo dílo mohli Olomoučané na náměstí pozorovat po celou dobu jeho vzniku. Oficiální představení však vedení města naplánovalo na dnešek.

"Socha se stane součástí oslav 10. výročí zapsání Sloupu Nejsvětější Trojice na seznam UNESCO a také letošních Dnů evropského dědictví," řekl vedoucí oddělení kultury z olomouckého magistrátu Radim Schubert.

Pět a půl metru vysokou sochu posoudí také lidé z pelhřimovské agentury Dobrý den. "Měli by ji díky její výšce zapsat do České knihy rekordů," podotkl Schubert.

Pískový kolos by olomouckém náměstí měl zůstat do 25. září, kdy Golden Sand Festival v Olomouci skončí. Ze 300 tun písku, z nichž je nejenom socha na náměstí, ale také další umělecká díla v olomoucké Olympii, pak část skončí v dětských pískovištích.

Dokončená obří socha z písku na Horním náměstí v Olomouci.

Dokončená obří socha z písku na Horním náměstí v Olomouci.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Velkém Kosíři už je otevřena nová dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 25
Rozhledna na Kosíři už letos neotevře. Obce podají žalobu

Šance, že by se na rozhlednu na Velkém Kosíři u Prostějova v letošní sezoně ještě podívali turisté, je nicotná. Obcím v okolí se zatím nepodařilo vyřešit...  celý článek

Jeden ze stálých radarů, které používal Prostějov k hlídání rychlé jízdy v
Prostějov dal miliony za radary, ani po roce pro ně nemá využití

Desítka radarů rozmístěných v ulicích Prostějova nemá od roku 2012 využití. Rychlost aut měřila na objednávku radnice soukromá firma, ukázalo se ovšem, že...  celý článek

Zámek ve Ptení na Prostějovsku.
Prostějov by zrušil ochranu chátrajícího zámku, památkáři jsou ale proti

Už řadu let je bez využití zámek ve Ptení na Prostějovsku. Prostějovská radnice přitom již několik let historickou nemovitost marně nabízí k prodeji. Na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.