Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lék na rakovinu, či arytmie. Olomoucká malířka kreslí vědu a objevy

  9:01aktualizováno  9:01
Jak ztvárnit do obrazu lék na rakovinu či křivky srdeční arytmie. Právě takové otázky si při své tvorbě klade olomoucká malířka a matematička Jitka Brůnová Lachmann. Její plátna, na kterých je do světa umění převedena věda, vystavuje po světě a představuje tak objevy olomouckých vědců.

Olomoucká malířka Jitka Brůnová Lachmann. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Tvorba olomoucké umělkyně začínala kdysi tím, že svým studentům kreslila matematické příklady. Její obrazy se nyní snaží najít pomyslný mostem mezi vědou a uměním.

"Snažím se popularizovat olomoucké vědce, roznáším je po světě," říká Brůnová Lachmann, která svá díla vystavovala například v Paříži či australském Sydney. Sama si však nemyslí, že by o olomouckých odbornících nikdo nevěděl.

"Ve vědeckých kruzích je o nich všeobecné vědomí, ale mezi laickou veřejností už méně. A Olomouc jich má spoustu, protože místní univerzita má opravdu hodně velmi významných osobností v různých oborech," dodává. Vědci jsou podle ní pokorní, a lidé tak před vědou nemusí mít ostych.

"Lidé z profese mým obrazům rozumí, je pro ně jednoduché se na ně dívat. Nedomnívám se ale, že musíte být úspěšným absolventem kvantové fyziky, abyste si to pověsili do obýváku. Laiky obraz přitáhne a začnou se zajímat, zjišťovat. Mohou se tedy poučit," nastínila.

Einstein byl houslista, jiní psali básně. Umění k vědcům patří

Jeden z jejích obrazů, který vystavuje v Paříži, nese například název Most mezi vědou a uměním. Zobrazeni jsou na něm lidé, kteří k sobě nějakým způsobem patřili.

"Vědci velmi lehce překračují tento most, třeba Einstein byl houslista, další vědec píše básně, jiný má nějaký vztah k umění," myslí si Brůnová Lachmann a dodává, že naopak to už platí velice těžko.

Obrazy Einsteinova konstanta lambda a Molekula štěstí od Jitky Brůnové Lachmann.

Obrazy Einsteinova konstanta lambda a Molekula štěstí od Jitky Brůnové Lachmann.

"Umělci jsou lidé většinou velice soustředění na svoji uměleckou záležitost. Musí to tak být, oni totiž mají jiné, plastičtější vidění," míní.

Vše začalo tím, že kreslila matematické příklady studentům

Sama je vystudovanou matematičkou, své znalosti z oboru jako učitelka předávala i svým studentům. A právě tehdy, z potřeby vysvětlit složité věci jednoduchou formou, se zrodil nápad na obrazy ukrývající vědecké objevy.

"Ne každý je na matematiku nadaný, ale může ji mít rád a hodně přitom záleží na učiteli. Chtěla jsem, aby si k matematice našli cestu i ti, kterým příliš nešla. Proto jsem jim kreslila obrazy a snažila se věci pomocí nich vysvětlit," vzpomíná malířka.

Její obrazy často vznikají náhodou, když ji zrovna zaujme nějaké vědecké téma. Díky takové náhodě vznikl třeba obraz Fibrilace srdečních síní, který výtvarnice namalovala pro Jana Lukla, významného olomouckého kardiologa.

"Byli jsme spolu na zvěřinových hodech, a jak jsme se tak bavili, tak mi tehdy načrtl na jídelní lístek křivku fibrilace. Mne to zaujalo, půjčila jsem si od něj jeho knihu a namalovala svůj obraz. Když jsem mu ho ukazovala, říkal mi, že to mám všechno moc krásné, jen ta křivka je úplně naopak. Tak jsem ho musela přemalovat," směje se malířka.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.