Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemědělci chtějí v Třeštině obří skleníky. Lidé se bojí, že přijdou o tmu

  4:54aktualizováno  4:54
Dva skleníky na rajčata, každý o rozloze jednoho hektaru, chce vybudovat společnost Úsovsko v Třeštině na Šumpersku. Řada místních je ale proti, obávají se výrazného nárůstu dopravy i noční záře ze skleníků. Zemědělci obavy mírní a odkazují na zkušenosti z Haňovic na Olomoucku.

Firma chce v Třeštině vybudovat podobné obří skleníky pro celoroční pěstování rajčat, jaké vyrostly regionu v Haňovicích na Olomoucku (fotografie z veřejného představení 30. září 2016). | foto: ČTK

„Lidé mají strach z většího dopravního zatížení, protože technika musí jezdit přes obec, a obávají se i světelného smogu,“ řekl starosta Třeštiny František Laštůvka.

„Nechceme, aby tady v noci bylo jako ve dne,“ potvrdil obavy jeden z obyvatel obce, který si nepřál uvést své jméno.

Šéf společnosti Úsovsko Jiří Milek zdůraznil, že projekt je zatím ve stadiu úvah a bude se snažit lidem vše vysvětlit. „Je to cesta, jak využít zbytkové teplo z naší bioplynové stanice. Obavy rozhodně nejsou na místě. Doprava nijak výrazně nenaroste a světelný smog se dá řešit kvalitním zastíněním,“ uvedl Milek.

Starosta Haňovic: Lidem vadí velikost skleníků, ne noční svit

Projekt podobného rozsahu už od roku 2016 funguje v Haňovicích u Litovle, kde je tamní zemědělské družstvo schopné vyprodukovat ve sklenících o ploše tří hektarů až 800 tun rajčat ročně. Jeden využívá pouze denního světla, druhý má umělé osvětlení včetně automatického stínění, aby světlo neunikalo do okolí.

„Mohu říct, že skleníky jsou nejméně problémovou stavbou v obci. V noci jeden trochu svítí, ale díky účinnému stínění uniká do okolí jen minimum světla. Přitom z nočního svitu ze skleníků měli lidé největší obavy,“ sdělil starosta Haňovic Arnošt Vogel. Dodal, že jediné, co se místním na sklenících nelíbí, je jejich velká rozloha.

Družstvo při stavbě loni využilo nejmodernějších technologií.

„Vedle snahy o co nejjednodušší a nejefektivnější obsluhu jsme se snažili maximálně snížit negativní dopady na život v obci, což se myslím podařilo,“ přidal předseda družstva Václav Kuba.

Automatizované je jak vytápění, zavlažování a hnojení, tak stínění před nočním únikem světla do okolí. Rajčata se zde pěstují takzvaným hydroponickým způsobem ve speciálním kokosovém substrátu. Rostliny dorůstají výšky až deset metrů a plody se sklízejí z vysokozdvižné plošiny. První cherry rajčata z Haňovic se dostala do obchodů loni v prosinci.

Světelný smog dlouho sužoval příhraničí na Liberecku

Právě za zkušenostmi s obřími skleníky se do Haňovic vypraví lidé z Třeštiny autobusem. „Chceme, aby si udělali obrázek, jak provoz vypadá a jaké zkušenosti Haňovičtí se skleníky mají. Je třeba poskytnout našim lidem co nejvíc užitečných informací, aby se mohli rozhodnout, zda má obec projekt v Třeštině podpořit, nebo zamítnout,“ doplnil třeštinský starosta.

Zatímco v Haňovicích zásadní stížnosti na skleníky nejsou, velké problémy s podobnými stavbami měli například lidé na Liberecku, kde jim znepříjemňovala život noční záře ze zasklené plochy o rozloze deseti hektarů postavené v polském příhraničí. Podle astronomických měření dokonce vyzařovaly tolik světla jako stotisícové město Liberec.

Loni ale majitel pořídil automatický zatemňovací systém, který během několika minut zastíní skleníky proti vyzařování světla do okolního prostředí speciálními roletami (psali jsme zde). Obdobný systém už montovali technici v Haňovicích jako nedílnou součást technologie.

Ministerstvo zemědělství hodlá podobné projekty podporovat. Jak před časem uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka, v České republice je prostor pro zhruba 250 až 300 hektarů takových skleníků. Zatím je jich u nás jen několik hektarů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fádní trafostanice u kruhové křižovatky v Plumlovské ulici v Prostějově dostala...
Prostějovská trafostanice dostala netradiční design navržený studentkou

Zrekonstruovaná trafostanice na jedné z prostějovských výpadovek dostala v uplynulých dnech nový netradiční design. Geometrickou strukturu, ve které se střídá...  celý článek

Vedoucí archeologického týmu Richard Zatloukal ukazuje na staveništi na...
Olomoucká třída 1. máje skrývala i hradní příkop a střepy z Velké Moravy

Pozůstatky příkopu olomouckého hradu zasypaného ve 13. století či zbytky keramiky z časů Velké Moravy našli nově archeologové při velkém záchranném výzkumu na...  celý článek

Pohled do oddělení expedice litovelského Papcelu, který vyrábí stroje a...
VIDEO: Podívejte se, jak v Bělorusku rostla papírna za dvě miliardy

Svoji historicky největší zakázku dokončil letos výrobce papírenských strojů Papcel z Litovle na Olomoucku. V běloruském městě Šklov vybudoval za téměř dvě...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.