Kolem krachu OP Prostějov (na snímku logo firmy na dnes už neexistující budově) neustále přibývá žalob a obvinění z tunelování, vyvádění majetku či jiných machinací.

Kolem krachu OP Prostějov (na snímku logo firmy na dnes už neexistující budově) neustále přibývá žalob a obvinění z tunelování, vyvádění majetku či jiných machinací. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Tunely a machinace. Žalob a obvinění kvůli krachu OP Prostějov přibývá

  • 4
Poslední kroky justice potvrzují, že za krachem kdysi jedné z největších oděvních firem v Evropě - OP Prostějov - nebyly jen špatné odhady manažerů či hospodářská krize, ale i podezřelé vyvádění peněz a majetku. Počet žalob a obvinění se stále zvyšuje a vychází najevo další a další podivné aktivity.

Zatím posledním obžalovaným v kauze krachu OP Prostějov je bývalý šéf firmy František Tuhý, který podle vyšetřovatelů firmu připravil o 26 milionů korun.

Státní zastupitelství nyní jeho případ dotáhlo k soudu, je obžalován ze zpronevěry, která spočívala v tom, že si navzdory narůstajícímu zadlužení podniku vyplatil prémie.

„Trestné činnosti se měl dopustit tím, že v době od února roku 2004 do února 2008 svévolně v rozporu se zákonem rozhodl o vyplacení prémií své osobě, čímž měl způsobit společnosti Oděvní podnik škodu ve výši přesahující 26 milionů korun. Obžaloba byla ke krajskému soudu podána v těchto dnech,“ potvrdil mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma. Termín procesu soud zatím nenařídil, Tuhému hrozí až deset let vězení.

Policejní vyšetřování začalo loni v dubnu poté, co u brněnského krajského soudu podal tehdejší insolvenční správce OP Jaroslav Svoboda takzvanou odpůrčí žalobu. Podle ní valná hromada vůbec neměla o ročních prémiích přehled a Tuhý si tak mohl přihrát odměnu bez ohledu na katastrofální ekonomickou situaci podniku.

„K ničemu se nebudu vyjadřovat,“ reagoval Tuhý loni na jaře a nyní už vůbec nezvedá telefon.

Za třicítku faktur dostala advokátka 2,9 milionu

To však není jediný případ, kdy z potápějící se oděvní firmy mizely miliony. V únoru roku 2009 OP uzavřelo smlouvu s pražskou advokátkou Michaelou Bartoškovou o poskytování právních služeb. Ta firmě do dubna následujícího roku vystavila třicítku faktur a inkasovala 2,9 milionu korun.

„Z informací, které mám k dispozici, lze předpokládat, že jediným cílem, který byl sledován v okamžiku uzavření smlouvy, bylo vytvoření fiktivního právního titulu, který by legalizoval neoprávněné vyvedení finančních prostředků ze společnosti Oděvní podnik,“ uvedl insolvenční správce Svoboda v další žalobě.

V účetnictví OP totiž Svoboda nenašel jediný dokument, který by fakturovanou činnost advokátky Bartoškové prokázal nebo se k ní aspoň jakýmkoliv způsobem vztahoval.

Bartošková byla přitom členkou dozorčí rady pražské společnosti Casual Friday, jejímž jediným akcionářem byl Roman Hanus, tehdy místopředseda dozorčí rady OP Prostějov a bývalý člen představenstva. Casual Friday navíc byla významným akcionářem OP. Bartošková tunel odmítá a tvrdí, že veškeré dokumenty a podklady o své činnosti pro OP má k dispozici doma a je schopná je předložit.

„Insolvenční správce, který je již odvolán, o ně neměl zájem, takže jsem to nechávala až na případné soudní projednání. V současné době ale nová insolvenční správkyně v žalobě nepokračuje,“ řekla advokátka.

Pět bývalých vysokých manažerů viní, že chtěli obrat věřitele

Tím ovšem výčet podezřelých machinací okolo krachu OP Prostějov nekončí. Vyšetřovatelé před pár dny obvinili pět bývalých vysoce postavených manažerů podniku kvůli tomu, že zastavovali majetek firmy na úkor věřitelů. Hrozí jim až tři roky za mřížemi.

„Oddělení hospodářské kriminality Prostějov zahájilo trestní stíhání pěti bývalých členů představenstva společnosti Oděvní podnik pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin předlužení,“ potvrdil mluvčí státního zastupitelství Olma.

Manažeři vyvádění majetku odmítají. „Proti obvinění jsme podali stížnost. Můj klient s nařčením absolutně nesouhlasí a považuje ho za účelové. Podle jeho názoru žádná škoda nebyla způsobena a ani být neměla,“ řekl advokát jednoho z manažerů Tomáš Vymazal z Olomouce.

Úřady odmítly sdělit, o koho jde. Do srpna 2008 se v představenstvu OP střídali například František Tuhý, Roman Hanus, ekonomický náměstek Zdeněk Kořínek, Josef Burda, Jaroslav Kučera nebo Josef Roháček. Kučera, Roháček a Burda na přímý dotaz, zda jsou obviněni, prohlásili, že nikoliv.

„Divím se, že podnik tak dlouho přežil“

V následujícím období v představenstvu OP Prostějov seděla pětice Milivoj Žák, Miroslav Galář, Zuzana Vlachová, Milan Antl a Lukáš Blažek. Žák a Galář se odpovědi, zda jsou stíháni, vyhnuli.

„Na tuto otázku nebudu odpovídat,“ sdělil na přímý dotaz Galář. Podobně reagoval i Žák.

„Toto však nejsou jediné podezřelé případy. Vzhledem k tomu, jaký byl v hospodaření a v účetnictví OP zmatek, co se tam dělo za různé majetkové machinace, přesuny ve skladových zásobách a další věci, se vůbec divím, že podnik tak dlouho přežil,“ podotkl jeden z účastníků insolvenčního řízení, který měl o firmě detailní přehled.

Někdejší oděvní gigant OP Prostějov nakonec před čtyřmi lety spadl do konkurzu s dluhy přes dvě miliardy korun. Jeho definitivní konec před týdnem stvrdil odstřel známých budov v areálu tunou dynamitu (více včetně videí a fotografií zde).