Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odposlechy nesmí být použity, tvrdí advokát obviněného hejtmana Rozbořila

  9:09aktualizováno  9:09
Obvinění Jiřího Rozbořila z podplácení bude po fotbalové korupční aféře či kauze Davida Ratha zřejmě dalším případem, v němž sehrají klíčovou roli odposlechy. Obhajoba už na ně zaútočila, aby zabránila jejich využití. Vadí jí, že údajná nabídka úplatku byla zřejmě odposlechnuta „omylem“.

Advokát obviněného hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila podal stížnost, ve které mimo jiné útočí na zřejmě hlavní důkaz - policejní odposlechy. | foto: ČTK

Domlouvají-li lidé cokoliv nelegálního, pak je jednou ze základních zásad nemluvit o tom kvůli policejním odposlechům do telefonu, ale nechat si to na osobní schůzku.

V kauze hejtmana Jiřího Rozbořila, obviněného z podplácení policisty kvůli zastavení vyšetřování zneužití dotací, ale paradoxně může platit přesný opak. Pokud by totiž byl klíčovým důkazem telefonní odposlech, byl by zřejmě u soudu nepoužitelný, což ale neplatí o odposlechu schůzky pořízeném v restauraci.

Hejtman čelí obvinění, že 13. srpna v olomoucké restauraci Potrefená husa údajně nabídl náměstkovi krajského policejního ředitele Karlu Kadlecovi úplatek za to, že policie odloží vyšetřování okolností dotace kolem jezdeckého areálu v olomoucké čtvrti Lazce.

Rozbořil to odmítá s tím, že žádný úplatek nenabízel, o schůzku ho požádal sám Kadlec a on byl jen v „nesprávném čase na nesprávném místě“, přičemž policie jeho slova dezinterpretovala. Jeho advokát Petr Konečný proto podal proti obvinění stížnost.

Pokud se nicméně vše událo podle verze policie, měl hejtman s pobytem v nesprávný čas na špatném místě svým způsobem pravdu. S Kadlecem se totiž sešel v době, kdy už vysoce postaveného policistu sledoval a odposlouchával Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), a to kvůli jeho napojení na podnikatele Ivana Kyselého, se kterým měl desítky schůzek, na nichž probírali řadu témat včetně policejních vyšetřování a různých kauz.

Na Rozbořilovu případnou nabídku úplatku by tak tedy detektivové ÚOOZ dost možná přišli zcela náhodou. Klíčovým důkazem je přitom s největší pravděpodobností odposlech celé schůzky. A právě proti němu mimo jiné míří stížnost, neboť jeho využití může být sporné.

„Stížnost obsahuje to, co tvrdí pan Rozbořil od začátku. Tedy ať policie konečně plně předloží, co mu klade za vinu, aby se k tomu mohl vyjádřit. Celou záležitost vidí jako nedorozumění vzniklé během hospodských řečí. Není si vědom toho, že by chtěl někoho uplatit. Zatím to vypadá, že jediným důkazem je záznam rozhovoru, a u něj po procesní stránce namítáme, že nebyl veden vůči panu Rozbořilovi a šlo o jakýsi ‚vedlejší produkt‘. A tudíž ho tedy proti němu nelze použít,“ uvedl advokát Konečný.

„Žádáme také o možnost nahlédnutí do spisu, respektive předložení nahrávek či přepisů. Dosud totiž nevíme, co přesně měl pan hejtman vlastně říct, takže se pak k tomu může jen obtížně vyjádřit. Kromě toho stále ani nevíme, zda šlo o odposlech telefonního hovoru, nebo prostorový odposlech, což je z hlediska zákonů a přípustnosti použití odposlechu důležité,“ dodal.

Telefonní odposlechy zákon řeší, prostorové téměř vůbec

To, v čem laik nevidí rozdíl, je totiž z hlediska práva rozhodující. „Právní úprava použití odposlechů není jednoduchá. Ale pokud opravdu proti Jiřímu Rozbořilovi nebylo v době pořízení odposlechu vedeno trestní stíhání, pak má obhájce pravdu a odposlech jako důkaz použít nelze,“ nastínil Jiří Jelínek, který vede katedry trestního práva na Karlově Univerzitě i olomoucké Univerzitě Palackého.

„Zákon se ale přímo věnuje pouze použití telefonických odposlechů, o těch prostorových se nijak blíže nezmiňuje, tudíž jde o jakousi šedou zónu. A pak už je na soudu, zda takto pořízený důkaz uzná, neboť si to může obhájit tím, že za důkaz může sloužit vše, co přispěje k objasnění věci, a zákon jeho využití nijak neomezuje. To, že trestní řád podmínky nijak neupravuje, už řešit nemusí,“ dodal.

Laicky řečeno by tak platilo, že kdyby Rozbořil s Kadlecem vedli usvědčující rozhovor po telefonu, nebylo by možné odposlech proti hejtmanovi použít. Prostorovým odposlechem ze schůzky v restauraci by ale obžaloba zaútočit mohla.

Ani sám advokát Konečný se neodvažuje nyní odhadovat, zda Rozbořil s námitkami vůči odposlechům uspěje.

„Byly doby, kdy by něco podobného bylo prostě u soudu nepřípustné. Ale judikatura se vyvíjí a problematika odposlechů je složitá. Spousta námitek proti nim, které kdysi Nejvyšší či Ústavní soud uznal, dopadla v poslední době ve prospěch použitelnosti odposlechů. Pozice obhajoby se tak poněkud ztížila,“ shrnul.



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.