Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brno i Praha. Do „lazaretu“ v Přerově lidi posílaly léčebny z celé země

  4:55aktualizováno  4:55
Přerovský „lazaret“ zásobovaly klienty léčebny dlouhodobě nemocných z celé země. Ocitli se tu lidé z Brna, Ostravy, ale i Prahy, odkud je sociální pracovníci posílali do nevhodných podmínek ubytovny. Případ upozornil na mezeru v systému péče o sociálně slabé.

V zanedbané ubytovně pro nemocné v Přerově, takzvaném „lazaretu“, skončili lidé z celé republiky. Nyní se pro ně hledá nový domov, pět z nich dočasně skončilo v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně. | foto: Václav Šálek, ČTK

Ocitli se v léčebně, odkud ale museli pryč a nikdo je nechtěl. Sociálně slabým lidem, kteří by se jinak ocitli před branami nemocnic či léčeben pro dlouhodobě nemocné, tak nezbylo nic jiného, než zamířit do přerovského „lazaretu“, kde však museli žít ve špatných životních podmínkách.

Protože jde ale o soukromou ubytovnu, její provozovatel není limitovaný pravidly pro registrované sociální služby. Podmínky, do jakých lidé míří, úřady ani nemocnice v podobných případech předem nekontrolují.

„Buď tam, nebo zpátky na ulici,“ krčí rameny zaměstnanci v zařízeních, která se o pacienty po dobu jejich nemoci starala.

V přerovském „lazaretu hrůzy“, na nějž na konci ledna upozornila senátorka Jitka Seitlová, skončilo více než třicet dlouhodobě nemocných lidí. Jedná se většinou o sociálně slabé nebo ty, kteří původně žili na ulici. Do Přerova je poslali sociální pracovníci převážně z léčeben dlouhodobě nemocných (LDN). A nejednalo se jen o moravská zařízení, několik pacientů bylo i z Čech.

„Ti lidé pocházejí z LDN nebo psychiatrických léčeben. Namátkou je to Brno, Přerov, Ostrava či Letovice. Do ubytovny Pavla Mirgy je poslali tamní sociální pracovníci. Ani ti ale nejsou v jednoduché situaci. Tlačí na ně lékaři a primáři, aby uvolnili lůžka,“ myslí si Marta Šintáková, vedoucí oddělení sociální prevence přerovského magistrátu, které se nyní o klienty Mirgovy ubytovny stará a hledá jim nové domovy.

„V případě těchto lidí se jedná o těžkou mezeru v systému“

Desítky dlouhodobě nemocných či postižených lidí totiž na konci měsíce o svůj přerovský „domov“ přijdou, neboť jim provozovatel ubytovny neprodloužil smlouvu poté, co s ním krajský úřad kvůli neregistrované službě zahájil správní řízení. V něm mu hrozí až milionová pokuta. Dění kolem „lazaretu“ už navíc vyšetřuje i policie.

Přerovský „lazaret“

Zaměstnanci LDN, které MF DNES oslovila, Pavla Mirgu znají a nepopírají, že své klienty k němu poslali.

„Jedná se o jednoho klienta, který byl původně u nás,“ říká například zaměstnankyně jedné z léčeben na severní Moravě, která si však přála zůstat v anonymitě. Poté, co lidem zdravotní důvody hospitalizace v léčebně pominou, pro ně tamní pracovníci podle ní hledají všechny možnosti, kam je umístit.

„V případě takových lidí se jedná o těžkou mezeru v systému. Když jim není 65 let a více, tak je do domova důchodců nevezmou. Když to řeknu přímo, než abychom je odvezli někam na radnici nebo příslušný úřad, snažíme se jim najít střechu nad hlavou,“ dodává.

Formálně jsou zdraví, v nemocnicích a léčebnách být nemohou

Právě zdravotní důvody jsou podmínkou pro pobyt v LDN. „Zdravotní péče obecně není nijak časově limitována, pokud jsou přijetí a pobyt v lůžkovém zdravotnickém zařízení prokazatelně indikovány ze zdravotních důvodů. Pak je pobyt kompletně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění bez časového omezení a pojištěnec se na úhradě nijak nepodílí. Hradí pouze regulační poplatky za každý den pobytu na lůžku,“ uvádí v podmínkách Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Problém nastává ve chvíli, kdy zdravotní problémy pominou a ze zdravotních se stávají takzvané sociální hospitalizace.

„Tedy ty, které již nemají medicínskou indikaci, ale pacienta není z jiných důvodů možné propustit domů. Sociální hospitalizace nejsou ze zdravotního pojištění hrazeny. Pokud je při kontrole zjištěno, že zařízení takovou péči vykázalo a pojišťovna ji zaplatila, je požadováno vrácení úhrady,“ uvádí VZP.

A také proto je nutné lůžko co nejdříve uvolnit. Pokud nemá pacient nárok na domov důchodců a zároveň patří k sociálně slabším, musí LDN najít řešení, kam jej umístit.

„Máme u nás hodně takových klientů, kteří jsou mimo sociální systém,“ říká také Drahoslava Královcová, ředitelka LDN v Letovicích.

Volba byla buď „lazaret“ nebo ulice

I odsud putoval jeden z klientů do přerovské ubytovny Pavla Mirgy. „Zkrátka přijímá i lidi, kteří mají příjem něco přes tři tisíce, takže určité řešení to je,“ dodává Královcová s tím, že jejich pacient, kterého do Přerova poslali, by jinak skončil na ulici.

„Asi tady v případě takových lidí mezera je, protože co s nimi. Je to hrozně citlivá věc. Snažíme se spolupracovat třeba s charitou nebo neziskovými organizacemi. Pan Mirga pokrývá další skupinu lidí, kteří nemají kam jít. Snažíme se, aby péče navazovala, ale ne vždy se to podaří,“ říká Královcová.

Podmínky v přerovské ubytovně nezná, není podle ní v silách zaměstnanců LDN kontrolovat, kam klienty posílají.

„Nevím, jak soukromé ubytovny vypadají, takže nedokážu srovnat, jak vypadala ubytovna v Přerově pro problematické lidi a zda se nějak liší. Vědět by to mohli sociální pracovníci na příslušných úřadech,“ myslí si.

Za otřesné životní podmínky lidé platili až deset tisíc měsíčně

Řada ubytovaných má přitom zdravotní postižení a v ubytovně měli k dispozici jen jednu bezbariérovou sprchu. Za měsíční pobyt si podle informací MF DNES provozovatel řekl v některých případech až sedm tisíc korun za nájem a tři a půl tisíce za stravu.

Podle ředitelky přerovského úřadu práce Ireny Škodové někteří z ubytovaných mohli na takovou částku dosáhnout.

„Posuzování nároku a přiznávání jednotlivých dávek a příspěvků je vysoce individuální. Někteří lidé v ubytovně mohli dosáhnout například na příspěvek na péči, který je až dvanáct tisíc korun. Započítávat se mohl také částečný invalidní důchod, starobní důchod, příspěvek na bydlení a podobně. Znovu ale opakuji, že je to individuální. Co člověk, to rozdílná výše příspěvků.“

Přerov se nyní snaží lidi z ubytovny Pavla Mirgy přemístit do jiných zařízení. Sociální pracovníci oslovují města, v nichž mají klienti nahlášený trvalý pobyt, a společně hledají řešení. Řada lidí už byla převezena do různých zařízení v Brně, další velká skupina zamířila do Ostravy (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.