Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Patnáct let po povodních se ochrana před Moravou zlepšuje. Na Bečvě vázne

  11:28aktualizováno  11:28
Je tomu patnáct let, co Olomoucký kraj postihly katastrofální povodně. Byla by situace jiná, kdyby stejné množství vody zalilo region dnes? Někde ne, jinde ano. Zatímco na řece Moravě se na protipovodňových opatřeních výrazně zapracovalo a další se budují, na Bečvě má ochrana před vodou stále velké slabiny.

Povodně roku 1997 vážně zasáhly mimo jiné i olomouckou čtvrť Černovír. Ochrana před velkou vodou se zde od té doby zlepšila, vznikla zde třeba hráz, která odolá třicetileté vodě, či zpětná klapka. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Stoleté vodě by dnes v cestě stály protipovodňové stavby na Moravě v Postřelmově, Hanušovicích či Chromči. A lidi už chrání i hráze okolo Loštic, Moravičan či Mitrovic za 130 milionů korun.

I když stoprocentní ochrana proti povodním podle odborníků neexistuje, protože každé záplavy jsou jiné, přece jen se každá taková stavba, která dokáže vodu zmírnit nebo úplně zastavit, počítá.

"Hráze jsou postavené na stoletou vodu s rezervou 40 centimetrů. Jsme rádi, že už stojí," svěřil se například starosta Moravičan Antonín Pospíšil.

Podle Davida Fíny, ředitele závodu Horní Morava, je vyřešeno i nejužší místo na řece Moravě v Olomouci, kde stojí velkokapacitní obtokový kanál. Na něj bude letos navazovat druhá etapa protipovodňové ochrany v místní části Nové Sady.

V Olomouci se zlepšila ochrana čtvrti Černovír

"Zvýšena je i ochrana Černovíra, je tu hotová řada drobných protipovodňových a revitalizačních opatření, vyhlašují se záplavová území, která omezují rozvoj v rizikových oblastech. Čili riziko škod je nižší," nastínil Fína.

Vedoucí odboru ochrany na olomouckém magistrátu Jan Langr připomíná, že vždy jde o určitý technicko-ekonomický kompromis. "V dnešní době převede bezpečně koryto Moravy v Olomouci přibližně dvacetiletou povodeň. Například hráz v Černovíře však odolá i třicetileté vodě," vysvětlil.

V Černovíře se kromě hráze za 31 milionů korun opravil most za 60 milionů a vznikla zde takzvaná zpětná klapka, která zabraňuje zaplavení městské části vodou z kanalizace. Nejdůležitější je však podle Langra vybudování půlkilometrového obtokového kanálu za 380 milionů včetně nového jezu.

Další etapy zahrnují úseky od soutoku Mlýnského potoka s Moravou po železniční most na Nových Sadech, úsek od mostu Komenského po soutok Mlýnského potoka s Moravou a od mostu Komenského dál na sever. Studie počítají s hrázemi, nábřežními zdmi, mosty, ale i přeložkami sítí nebo cyklostezkami.

Na Bečvě jde příprava ochrany pomaleji

Zatímco Moravu se vodohospodářům daří jakž takž svazovat, Bečva je na tom daleko hůř. Pro klíčový suchý poldr v Teplicích teprve letos odborníci aktualizovali investiční plán včetně technického řešení a identifikace dotčených pozemků.

Voda vlétla do Troubek a my ani neměli lodě, vzpomíná hasič na tragédii

"Koncepce protipovodňové ochrany v celém Pobečví byla nyní schválená vládou, což zajistí její financování. V současné době se již připravují dokumentace pro Lipník nad Bečvou, Hranice, Týn nad Bečvou a Přerov," vysvětlil David Fína.

Například starostka Hranic Radka Ondriášová však nadšení brzdí. "Kdyby opět přišla velká voda, bylo by to stejné jako před patnácti lety. Suchý poldr je stále ve stádiu příprav a vzhledem k tomu, kolik je tam dotčených pozemků, myslím, že to bude trvat ještě dlouho," řekla.

Lidé by byli mnohem lépe informováni a ví, odkud vodu čekat

Město Hranice proto podle ní samo začalo připravovat projekt hrází, podobně postupuje třeba i Lipník a Přerov.

Následky povodní roku 1997 v kraji

Škody (v Kč)
Přerovsko.........1,6 miliardy
Jesenicko.........1,9 miliardy
Šumpersko.......4,2 miliardy
Olomoucko.......5,5 miliardy

Ztráty na životech
Jesenicko................1 mrtvý
Olomoucko..........5 mrtvých
Šumpersko..........6 mrtvých
Přerovsko.........13 mrtvých (z toho 9 v Troubkách)

"Navrženy jsou i některé přírodní způsoby, jak využít zadržovací schopnost krajiny. Hranice kromě toho mají schválený územní plán na větší kapacitu jezu. To by také trochu mohlo pomoci, ale na stoletou vodu to není," dodala.

Mluvčí krajských hasičů Zdeněk Hošák připomíná, že následky povodní by v současné době byly daleko menší i díky informačnímu pokroku.

"Funguje komunikace, mobily, radiostanice. Díky propojení jsou aktuální informace o tom, jak se zvedá voda. I přístup starostů je jiný. Většina z nich už ví, kudy voda poteče, takže se mohou na povodně daleko lépe připravit než před patnácti lety," je přesvědčený Hošák.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.