Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Soud zrušil verdikt, který udělal z mrtvé spoluviníka a snížil odškodné

  • 4
Kauza odškodnění pozůstalých po Aleně Řmotové, která v Šumperku zemřela po pádu do nezajištěné kanalizační vpusti, se vrací k Nejvyššímu soudu. Ústavní soud totiž částečně vyhověl stížnosti rodiny a zrušil verdikt, podle kterého žena nesla na své smrti spoluvinu. Rodina proto měla vracet část odškodného.

„Bylo porušeno základní právo na spravedlivý proces. Věc se vrací k Nejvyššímu soudu, který bude znovu rozhodovat na základě již dříve podaného dovolání,“ sdělil soudce zpravodaj Jan Musil.

Pozůstalí si stěžovali, že Nejvyšší soud rozhodl bez jejich přítomnosti a oni se tak nemohli vyjádřit.

„Rozhodování na základě spisu není protiústavní, ale odůvodněných případech by měl Nejvyšší soud dát prostor k vyjádření oběma stranám sporu,“ vysvětlil Musil. Do této kategorie spadá právě šumperský případ, kdy Nejvyšší soud zásadně změnil rozsudek nižších instancí.

Alena Řmotová spadla v Šumperku do nezajištěné vpusti, která má zachycovat dešťovou vodu ze svahu, v roce 2005. Vážně se zranila a následně zemřela.

Okresní a posléze i krajský soud po devíti letech sporů rozhodly, že na vině je město a společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk a Šumperská provozní vodohospodářská společnost.

Město podle soudu nese část viny jako majitel pozemku, který nezabezpečilo, Vodohospodářská zařízení Šumperk zase jakožto majitel kanalizace a vodovodní sítě ve městě a Šumperská provozní vodohospodářská společnost coby jejich provozovatel. Pozůstalým okresní soud přiznal odškodné od všech tří viníků ve výši 720 tisíc korun.

Rodina: Město se vždy jen ohánělo tím, že mu vpust nepatří

Město však vinu neuznalo a podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, který vysouzenou částku „pokrátil“ o pětinu.

„Dovolací soud po přihlédnutí ke všem okolnostem určil míru takzvaného spoluzavinění poškozené v rozsahu 20 procent,“ uvedl tehdy předseda senátu Petr Vojtek. V roce 2015 pak Nejvyšší soud rozhodl, že manžel a dva synové musí část odškodného vrátit - každý 48 tisíc korun.

„Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo naprosto absurdní. Máma vlastně byla posmrtně odsouzena za to, že opakovaně upozorňovala na nezajištěnou vpusť a sekala trávu na městském pozemku, aby na vpust bylo lépe vidět a nerostl tam plevel. Při tom se těžce zranila. Je absurdní, že bychom za to měli platit,“ zlobí se syn Jiří Řmot.

Nyní věří, že po zrušení rozsudku Ústavním soudem se konečný verdikt změní.

„Já jsem stále přesvědčen, že došlo k ublížení na zdraví z nedbalosti s následkem smrti. O nějaké vině mámy nemůže být ani řeč,“ tvrdí syn zemřelé.

„Radnice se pořád oháněla tím, že vpust městu nepatří, a to byla jediná věc, kterou udělala. Měla vpust zajistit,“ dodal.

Město už dříve několikrát uvedlo, že vinu necítí. „K případu se nyní nebudeme vyjadřovat. Vyčkáme až na stanovisko našeho právního zástupce,“ sdělila k aktuálnímu vývoji mluvčí radnice Olga Hajduková.