Nyní už bývalá vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Michaela Pruknerová.

Nyní už bývalá vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Michaela Pruknerová. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Kritizovaná šéfka CHKO Jeseníky po kontrole skončila, zvažuje žalobu

  • 4
Spory kolem nyní už bývalé šéfky Správy CHKO Jeseníky Michaely Pruknerové, kterou kritici vinili z pomáhání podnikatelům a nedostatečné ochrany přírody, pokračují. Po kontrole nebyla znovu jmenována do funkce. Podle ní byl ale audit účelový, s jasným zadáním: najít chybu za každou cenu.

Kontrolu na jesenickou správu nedávno poslala její nadřízená organizace Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.. Pruknerová ale svůj „vyhazov“ zpochybňuje a zvažuje žalobu.

„Celou kontrolu považuji za účelovou, se snahou zdiskreditovat jak činnost správy, tak mě osobně. V řadě případů jsou uváděná zjištění pouhou spekulací. Jediným arbitrem, který by byl schopen posoudit, zda se skutečně o pochybení jednalo, případně jak závažné bylo, je soud,“ zdůvodnila zvažované kroky Pruknerová.

Že by kontrola, při níž kontroloři prověřili postupy jesenických ochranářů za poslední tři roky, byla účelová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR odmítá.

„K činnosti Správy CHKO Jeseníky se sešlo několik podnětů z akademické sféry i nevládních organizací, proto zde byla nařízena interní hloubková kontrola. Na základě jejích výsledků nebyla Michaela Pruknerová do funkce znovu jmenována,“ uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.

Správa podle kontroly chybovala i na nejcennějších místech

Interní audit podle ní zjistil nedostatky i ve vztahu k nejcennějším místům Jeseníků.

„Dopady na přírodu se posuzovaly odděleně, nikoli kumulativně, měnil se postoj správního orgánu bez řádného odůvodnění. Při ochraně přírody nebyly dodržovány vnitřní standardy Agentury,“ vyjmenovala Šůlová.

Podle auditu jesenická správa chybovala třeba v případě povolení pro organizátory loňského Závodu míru či úpravy vleku v lyžařském areálu na Pradědu. Kontroloři kritizovali také řešení žádosti o rekonstrukci nejznámější horské chaty v Jeseníkách - Švýcárny - či chystané opravy větrné farmy Mravenečník.

Pruknerová ale tvrdí, že si audit záměrně vybral případy, ve kterých nebylo doposud vydáno pravomocné rozhodnutí, a nezabýval se skutečnými dopady na ochranu přírody v CHKO či v rezervacích.

U Závodu míru, který měl dojezd jedné z etap na Pradědu, kontroloři správě vytýkají, že nezohlednila takzvané bližší ochranné podmínky v národní přírodní rezervaci. Nedostatečně řešila také situaci ohledně vjezdu automobilů s platným povolením.

Pruknerová oponuje: „Podmínky pro pořádání závodu byly obsaženy ve vydaném rozhodnutí o výjimce ze zákona. Bližší ochranné podmínky by byly naprosto totožné, takže tato okolnost neměla žádný vliv na ochranu přírody. Bohužel komise posuzovala pouze formální správnost dokumentace,“ uvedla odvolaná šéfka CHKOJ.

A své vysvětlení má i k dalšímu z kritizovaných bodů - řešení žádosti o úpravu vleku v lyžařském areálu na Pradědu. Majitel v tomto případě žádal o prodloužení vleku o necelých sto metrů, navýšení počtu sloupů o dva, rozšíření sjezdovky či zvýšení přepravní kapacity. Podle ochranářských spolků by šlo o neúměrný zásah do zdejší přírody.

„Řízení bylo přerušeno, aby žadatel doplnil další potřebné informace. Stanovisko správy bylo dokonce konzultováno na ministerstvu životního prostředí a bylo hodnoceno jako správné a dostatečné,“ zdůraznila Pruknerová.

Exšéfka: U řady kritizovaných věcí ještě není vydáno rozhodnutí

Kontrolorům vadilo například i to, že v projektu dojde ke navýšení kapacity vleku ze 750 na 1 200 osob za hodinu. Podle Pruknerové se ale věc má jinak.

„Technologie umožňuje dosáhnout této kapacity. Žadatel byl ale informován, že kapacita bude omezena, a souhlasil s tím. Výrobci ani nenabízejí technologii, která by měla tak nízkou kapacitu, jakou měl starý vlek,“ vysvětluje Pruknerová a podotýká, že není možné řešit situaci tak, že provozovatel nemá už nikdy v budoucnu nárok na modernizaci svého zařízení a měl by de facto vlek zlikvidovat a sjezdovku zrušit.

„Lyžařský areál Ovčárna je v lokalitě již desítky let a ani ve studiích, které má zpracované Ochrana přírody, se nikde o likvidaci areálu nehovoří,“ dodala.

Problémem bylo podle auditorů i řešení žádosti o rekonstrukci známé horské chaty Švýcárny. Správa dle auditu dostatečně neposoudila všechny vlivy a vadilo i to, že se Švýcárna může výrazně rozrůst. I v tomto případě ale Pruknerová poukazuje na to, že řízení bylo přerušeno.

„Nevím, na základě čeho komise vyhodnotila, že správa měla v úmyslu povolit přestavbu Švýcárny v naddimenzované podobě. My jsme už při konzultacích před podáním žádosti investora upozorňovali, že stavba je zbytečně naddimenzována,“ říká a poukazuje na totožné stanovisko i v případě chystané rekonstrukce větrné farmy Mravenečník, o kterou majitel usiluje už šest let.

„Nejde o změnu, ale doplnění stanoviska. Samozřejmě nejlepší by bylo větrné elektrárny zrušit, to nezpochybňuji. Varianta vyměnit tři stávající větrné elektrárny za jednu je ale z hlediska ochrany přírody a krajinného rázu rovněž akceptovatelná. Dá se rozhodně vnímat jako zlepšení současného stavu v území,“ vysvětlila Pruknerová.

Chyba? Ano, ale jen formální

Kontroloři v auditu opakovaně správě vytýkají, že pod vedením Pruknerové nezohledňovala při rozhodování o výjimkách takzvané bližší ochranné podmínky (BOP) rezervace, podobně jako to bylo v případě povolení dojezdu Závodu míru na Pradědu.

Pruknerová přiznala, že podle striktního výkladu zákona je to chyba, ovšem trvá na tom, že se jedná pouze o formální pochybení.

„Podmínky, za kterých byla činnost povolována, byly stanoveny právě v rozhodnutí, které umožňovalo výjimku ze zákona. Stanovením BOP by se pouze zopakovaly. Jednalo by se tedy o zbytečnou duplicitu a postup, který v běžné praxi není uplatňován,“ řekla exšéfka CHKOJ.

„Podmínky stanovené pro výjimku ze zákona, které v rozhodnutích byly, dostatečně zajišťovaly, aby nedošlo k poškození přírody. Bohužel věcnou správností stanovených podmínek se kontrola nezabývala. To nahrává podezření, že byla pouze účelová, se zadáním najít pochybení za každou cenu,“ dodala.

Zatímco obce z podhůří Jeseníků „vyhazov“ Pruknerové zaskočil, protože podle starostů nastartovala dialog a byla první šéfkou správy, která věci komunikovala a vysvětlovala, ochranáři a aktivisté z nevládních spolků jej naopak přivítali.

„Ukázalo se, že se na správě používaly nestandardní metody. Vázla komunikace s nevládními organizacemi i přírodovědci. Věřím, že nový šéf bude ochranu přírody dělat jinak, a hlavně lépe,“ řekl Ondřej Bačík, který stojí v čele iniciativy za národní park v Jeseníkách.