Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Nepřístupná věž olomouckého dómu ukrývá zvony i výhled do kraje

  17:15aktualizováno  17:15
Magnetické pole, nebo síla čtyř mužů slouží v olomouckém dómu svatého Václava k rozhoupání několikatunových zvonů. Visí na mohutných dubových trámech v jeho hlavní stometrové věži. Uvnitř jsou běžně nepřístupné působivé prostory, shora dechberoucí výhled. Nyní můžete nahlédnout dovnitř.

Hned první zvon, k němuž člověk při výstupu na věž olomoucké katedrály dorazí, je vůbec tím největším, který tu visí. Od vchodu do věže sem vede 116 schodů. Váží přes sedm a půl tuny, pochází z roku 1827 a nese jméno patrona katedrály.

„Zvoní se na něj ručně, potřeba jsou čtyři muži. Rozezní se však pouze o velkých slavnostech jako jsou Vánoce, Velikonoce či svátek svatého Václava a další zvláštní příležitosti, jako je volba papeže či úmrtí někoho významného,“ vypočítává kostelník olomoucké katedrály, šestatřicetiletý Antonín Kučera.

Cestu k vrcholku novogotické věže z konce 19. století zná již téměř zpaměti. Jejích 448 schodů vyšel během své dosavadní patnáctileté služby už několiksetkrát.

Ve věži u zvonů dómu

V druhém patře visí další dva zvony, s jejich rozezvučením však už pomáhá elektřina. Za malou chvíli se o tom z bezprostřední blízkosti přesvědčíme. Blíží se jedenáctá hodina dopoledne, téměř pětitunový zvon Panny Marie Hostýnské z roku 2008 se dá do pohybu.

„A to díky lineárnímu pohonu na bázi elektromagnetu. Pohání kotvu - de facto plát železa, který je pevně spojen s korunou zvonu,“ popisuje Kučera.

Bezmála dva metry vysokou a dva metry širokou masou zvonoviny tak „bezkontaktně“ hýbe neviditelné magnetické pole. Jakmile se zvon rozezní, vše kolem se lehce chvěje. Dubové trámy ale drží pevně.

Na vrcholu se nabízí výhled do okolí z výšky 81 metrů

Pokračujeme v cestě vzhůru. Při vstupu do dalšího patra bodne člověka do očí jasné světlo, prodírá se obrovskými žaluziemi v gotických obloucích. Po potemnělých lehce stísněných prostorách se zvony nečekaně vstupujeme do majestátního vysokého sálu.

Uzavírá ho klenba, přímo do jejího středu vede další točité schodiště. Ve volném prostoru ho drží sedm vzpěr, vládne tu symetrie. Následuje poslední patro se 121 schody a na řadě je odměna. Výhled na Olomouc a okolí z 81 metrů.

„Bývá odsud vidět až na Jeseníky, když je opravdu velmi dobré počasí, tak rozpoznáte i Praděd,“ dodává Kučera.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.