Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoucké salony byly centrem módy. Vynikaly praktičností i nadčasovostí

  12:26aktualizováno  12:26
Olomouc byla nejdůležitějším centrem módy mezi válkami. Tedy hned po Praze. Švadleny v tamních salonech šily šaty a modely inspirované Paříží, Vídní i Anglií. Prvorepublikové módní salony i trendy, které dámy v tehdejší době vyznávaly, mapuje nová publikace.

Firemní fotografie Viléma Pospíšila ze dne 26. 6. 1926. Po jeho pravé ruce je Pospíšilova dcera a dědička Marie - později Zolotarevová (dáma v klobouku). | foto: Rodinný archiv

To nejlepší z olomoucké meziválečné módy zachycuje publikace Móda olomouckých salonů první republiky a ještě chvíli poté. Její autorka kunsthistorička Veronika Šubrtová věnuje stěžejní pozornost Marii Zolotarevové, která vtiskla olomoucké módě nesmazatelný rukopis. Vedla svůj salon v Englově, dnešní Javoříčské ulici.

"Nápad zmapovat módu olomouckých salonů se zrodil s bakalářskou prací. Původně jsem chtěla zpracovat pražské módní salony, ale nakonec padla volba na olomoucké scénu. Ta dosud byla téměř nezmapovaná," svěřila se Šubrtová. Její cesta začala u šatů z dílny Zolotarevové, které má nyní ve sbírce Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

A pak se vynořily další salony a módní tvůrci. V Olomouci totiž bylo na tomto poli živo. Módní domy ASO – Ander a syn Olomouc – a Oděvní dům Jaroslav Huňka, které nabízely jak šaty na míru, tak modely slavných pařížských značek, pořádaly pravidelné přehlídky v Moravském divadle i Metropolu.

"Ani dnes byste nevypadala nepatřičně"

Stejně propagoval svou módu i salon Bratři Středové a mezi nejoblíbenější patřil také právě salon Marie Zolotarevové, která šila především pro olomouckou elitu.

K jejím zákaznicím patřily dámy z rodiny Závodných, která obchodovala s látkami, i rodiny Vitoulů – majitelů vápenky v Litovli. Zolotarevová však šila i pro některé ženy ze střední třídy. A i dnes má její práce mezi dochovanými modely zvláštní pozici.

Fotogalerie

"Na šatech ze salonu Marie Zolotarevové je nejúžasnější jejich nadčasovost. Skutečně byste si je mohla okamžitě obléci a vyjít mezi lidi a nevypadala byste nepatřičně," uvedla Šubrtová.

Zolotarevová podle ní přistupovala k práci precizně, modely si sama kreslila a návrhy konzultovala se ženami, které je měly nosit. Potrpěla si na detaily, dbala na to, aby šaty ladily s typem i věkem ženy.

Kromě vlastní tvorby pak upravovala i modely, které si zákaznice koupily v pražských módních salonech, zejména od slavné návrhářky Hany Podolské. Podle rodinné tradice údajně Hana Podolská dokonce pozvala Marii Zolotarevovou, aby se stala její společnicí. Ta to však odmítla, protože preferovala vlastní salon.

Olomoučtí krejčí vyhlásili prostějovské konfekci boj

A jak na tom byla olomoucká módní scéna v rámci tehdejšího Československa? "Módní salony třicátých let nejsou mimo Prahu zmapované, takže je to těžké posoudit. Ale vzhledem k tomu, jak důležitým centrem průmyslu a obchodu tehdy Olomouc byla a kolik zde působilo krejčích, lze říci, že jistě byla hned po Praze druhým, možná třetím nejdůležitějším módním centrem tehdejší doby," uvažuje Šubrtová.

Olomouc se vyznačovala i specifickým mixem inspiračních vlivů. "Oproti Praze, která se v té době orientovala převážně na Paříž, jsou v Olomouci patrné vídeňské vlivy, nejen díky geografické blízkosti obou měst. V Olomouci sídlila počátkem 20. století rodina Primavesiů, která sponzorovala vídeňské umělecké dílny Wiener Werkstätte. A i vliv této progresivní skupiny se v Olomouci projevil," popisuje Šubrtová.

Ale nosily se tu i šaty inspirované jak pařížskou, tak anglickou módou, oblíbenou pro svou praktičnost. Důležitou roli hrála i konfekce.

"Oděvní scéna v Olomouci byla pochopitelně poznamenaná blízkostí Prostějova a tamních konfekčních závodů, jejichž konkurenci cítili olomoučtí krejčí na vlastní kůži a vyhlásili jim boj. Dokonce prosazovali, aby se v olomouckých kinech jako předfilm promítal snímek o výhodách oděvů šitých na míru. Kina ale promítání, k velké nelibosti Společenství krejčích, záhy pozastavila," popsala autorka olomouckou zvláštnost.

Rozmach olomoucké módy utlumila válka. Po válce se pak, hlavně kvůli nedostatku materiálu, móda výrazně zjednodušila a poslední ránu zasadil olomoucké módní scéně rok 1948.

Zatímco Oděvní dům Jaroslav Huňka byl pod národní správou už od roku 1945, neboť jeho majitele odsoudili za kolaboraci a zkonfiskovali mu majetek, na ASO byla v březnu 1948 uvalena státní správa. Firma Bratři Středové přešla pod Oděvní tvorbu, národní podnik v roce 1949.

O salon přišla i paní Zolotarevová, po válce provdaná Koukalová. Necelé dva roky po převratu svou živnost oficiálně zastavila a přešla do národního podniku Oděvní tvorba Olomouc. Později se živila jako pokladní a prodavačka v drogerii na dnešním Horním náměstí. Šila již jen pro své blízké, zemřela roku 1972.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.