Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomouc se po válce přestala bát povodní. V roce 1997 na to doplatila

  15:52aktualizováno  15:52
Při povodních v roce 1997 se Olomouc topila. Jeden z kořenů katastrofálních záplav přitom sahá až do poválečných let. Olomoučané tehdy při velkém rozvoji města zapomněli, že se mají velké vody bát.

Gorazdovo náměstí se proměnilo v přístaviště pro lidi evakuované z vodou pobořeného Černovíra, z Envelopy byla laguna a sídliště na jihu města byla zatopená.

„Řada staveb i průmyslových areálů vznikla v místech, kde se o povodni jako by vůbec neuvažovalo. Jde například o rozšíření bývalých Milo závodů či tehdy nově vzniklá sídliště – například Povel. Vždy jde o určitou historickou paměť. V poválečném období se vytratila. U řeky v záplavovém území vznikla řada důležitých staveb,“ přiblížil Jan Langr, vedoucí odboru ochrany na olomouckém magistrátu.

Srovnání let 1997 a 2017

Nevhodně umístěné stavby označil za velký problém, s nímž se musí Olomouc vypořádat při hledání ideální podoby protipovodňové ochrany.

„Nemá ho však jen Olomouc, ale i většina měst v České republice či v jiných zemích,“ doplnil Langr.

Ještě na konci 19. a začátku 20. století si Olomoučané riziko povodní evidentně uvědomovali. Město, v němž žilo bezmála 20 tisíc lidí, se po zrušení olomoucké pevnosti zbavilo sevření hradeb a začalo se v doposud nevídané míře rozrůstat.

„Když se například podíváte na Masarykovu třídu, tak u tamních bytových domů, přestože jsou v záplavovém území, nebyly škody v roce 1997 tak výrazné. Nespadly, stavitelé s velkou vodou počítali,“ srovnal Langr.

Připustil, že i v 19. století se město stejně jako v poválečných letech rozšiřovalo do míst, kde se povodně dříve objevovaly. Přesto podle něj nešlo o chybu. „Olomouc se tak mohla rozvíjet za předpokladu – a funguje to tak i dnes – že stavitelé nových domů brali riziko velké vody jako součást reality,“ upozornil Langr.

Velmi podobné je to i u mnohem staršího barokního Klášterního Hradiska. „I při jeho stavbě lidé evidentně věděli, že sem voda může přijít. Stojí na navýšeném místě, ani povodeň v roce 1997 jej nijak výrazně neohrozila,“ podotkl vedoucí.

Záplavové území zabírá třetinu Olomouce

V místech, kam rozbouřená řeka dosáhne, tak nové budovy i v současnosti rostou pouze za určitých podmínek.

„Záplavové území tvoří v Olomouci třetinu města. Pokud bychom tady nařídili zákaz výstavby, úplně bychom zastavili rozvoj Olomouce. Vždy je to o kompromisu,“ vysvětlil Langr. Hranice, za kterou už stavební stroje nemohou, je většinou až na úrovni stoleté povodně.

Lidé musí podle Langra přijmout fakt, že voda k Olomouci patří. „Byla přece nezbytnou podmínkou toho, aby město vůbec vzniklo. Musíme ale počítat s tím, že řeka může být i velkým rizikem. Naši předci na to mysleli,“ vyzdvihl.

Nevhodně umístěné poválečné stavby ale nejsou jedinou chybou, kterou lidé vykročili vstříc katastrofě. Velký podíl na záplavách měly před 20 lety i dřívější chyby člověka při hospodaření na polích, v lesích a řekách. Voda kvůli nim krajinou rychle protéká a při povodních snadněji nabírá rychlost a sílu.

„Velkou část našich řek jsme degradovali tím, že jsme je zregulovali. Narovnali jsme je a udělali z nich téměř umělé kanály. Podařilo se nám zajistit, aby voda z krajiny rychle odtekla. Takzvané meliorace pomohly zemědělství, získávali jsme tak další a další ornou půdu. S následky se ale potýkáme dodnes – voda totiž v naší krajině nakonec chybí,“ řekl expert z Univerzity Palackého, hydrobiolog Martin Rulík.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Velkém Kosíři už je otevřena nová dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 25
Rozhledna na Kosíři už letos neotevře. Obce podají žalobu

Šance, že by se na rozhlednu na Velkém Kosíři u Prostějova v letošní sezoně ještě podívali turisté, je nicotná. Obcím v okolí se zatím nepodařilo vyřešit...  celý článek

Návrh proměny červeného kostela od architekta Miroslava Pospíšila.
Nové zázemí pro miliony knih. Olomoucký červený kostel čekají manévry

Cesta ke zpřístupnění olomouckého červeného kostela se po desítkách let otevírá. Novogotický svatostánek slouží od roku 1959 jako sklad knih vědecké knihovny....  celý článek

Jeden ze stálých radarů, které používal Prostějov k hlídání rychlé jízdy v
Prostějov dal miliony za radary, ani po roce pro ně nemá využití

Desítka radarů rozmístěných v ulicích Prostějova nemá od roku 2012 využití. Rychlost aut měřila na objednávku radnice soukromá firma, ukázalo se ovšem, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.