Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Komunisty při revoluci odřízly zdi z krabic. Bratři balte! vyzýval kufr

  7:51aktualizováno  7:51
Originální rys měla sametová revoluce před 25 lety v Olomouci. Obyvatelé města se s nesvobodným režimem vypořádali po svém. Demonstrace doprovodila i řada humorných happeningů, poté se z nich staly symboly olomoucké cesty k demokracii.

Olomoučané se se starým nesvobodným režimem vypořádali po svém - spontánními happeningy. Olomoucká revoluce se tak odlišila od zbytku země. Patřila mezi ně i zeď z papírových krabic, kterou lidé vytvořili kolem sídla tehdejšího KSČ. | foto: Zdeněk Suchý

Korunovace soch lvů u budovy okresního soudu či výmluvná zeď z krabic vyskládaná kolem okresního výboru po desetiletí obávané komunistické strany. I takto se Olomoučané před čtvrtstoletím při událostech následujících bezprostředně po 17. listopadu 1989 vypořádali se starým nesvobodným režimem.

„Ty nápady, ty happeningy, ty byly takovým originálem jen v Olomouci. Ani v Praze to nebylo pojato tak humorně,“ vzpomíná pro univerzitní Žurnál fotograf Petr Zatloukal, jenž spolu s dalšími události olomouckého Sametu zdokumentoval.

Happeningy si vybavil i jeho další účastník Michal Kryl. Označuje je přímo za skvělé recesní akce. „Zoufale se potřebuji odreagovat, politika vyčerpává. Monstrózní happeningové akce jsou přesně onou hledanou úlevou,“ líčí ve svých vzpomínkách Kryl.

Zeď z krabic i balonky nesoucí sochu

K nejvýraznějším symbolům olomoucké sametové revoluce se jednoznačně počítá zeď z kartonových krabic, kterou do výšky přesahující i dospělého muže naskládali lidé kolem tehdejšího sídla okresního výboru KSČ na Envelopě. Dnes tady sídlí Právnická fakulta Univerzity Palackého. Organizátoři se přitom na místě postarali také o zvukovou kulisu.

„Komu se to líbí, zatrubte, stálo na transparentu u silnice a všichni houkali,“ dodává Zatloukal.

Přímočarou symboliku pak měl balonkový happening na dnešním Palachově náměstí. Prostranství po vypálené synagoze dominoval od roku 1955 mohutný pomník Stalina s Leninem.

Při sametové revoluci jej ovšem lidé postupně obalili balonky, plakát na podstavci bolševistickým vůdcům jasně vzkazoval „Odleťte do teplých krajin“. Pomník zakrátko skutečně zmizel.

Běž domů, Ivane, stálo na kufru

Rozloučení s komunismem vyjádřili olomoučtí revolucionáři i díky sochám sedících lvů u budovy soudu na nynější třídě Svobody. Na jejich kamenných hlavách se objevily královské koruny. Jasná návaznost na státní znak, kdy český dvouocasý lev musel za minulého režimu na hlavě místo královského odznaku snášet rudou pěticípou hvězdu.

Revoluční happeningy

Nejrůznější, za komunismu všudypřítomná hesla a sochy jeho představitelů sametová revoluce pomyslně odnesla na smetiště dějin. V Olomouci se však jedno takové dalo přímo najít. Relikty minulého režimu lidé shromažďovali ve dvoře Vlastivědného muzea.

Symbolem olomoucké revoluce se stal i velký kufr, s nímž lidé dorazili k tehdejšímu velitelství sovětské armády na nynějším Žižkově náměstí. Vzkaz okupantům byl jasný. Nápisy na kufru hlásaly „Bratři, balte“ či „Konec prázdnin“ a „Konec nákupů!“ V davu lidé drželi mimo jiné i transparent „Běž domů, Ivane, a už se nevracej nikdy!“

Za krabicemi skončila i KSČ v Prostějově, trestali ji studenti

Také v Prostějově šli cestou nejrůznějších happeningů. „V roce 1989 už bylo jasné, že se něco stane. Pro nás bylo jedinou možností dělat si z režimu srandu. S Luďkem Winklerem jsme psali ironické dopisy soudruhu Kojzarovi do Rudého práva, a když režim padl, výtvarničili jsme a dělali plakáty v klubu mladých, kde sídlilo Občanské fórum, zatímco ostatní vyjednávali o předání moci a obsazování postů na radnici. Brali jsme to jako happening,“ vzpomíná výtvarník Tomáš Vincenec, který tehdy patřil k místnímu uměleckému undergroundu.

Vrcholem bylo takzvané Panoptikum moci na prostějovském náměstí. Je to pravděpodobně jediná událost z Prostějova z tehdejší doby, které si všimly agentury a celostátní média.

„Pracoval jsem ve skladu Dopravních staveb, který byl plný komunistických transparentů, bust a knih. Už nevím, kde ten nápad vznikl, ale rozhodli jsme se je s přáteli vystavit,“ popisuje Vincenec.

Podstavec bývalé sochy V. I. Lenina se tak zaplnil artefakty a stovky přítomných zároveň symbolicky přetrhly rozmotanou červenou niť.

Panoptikum moci však nebylo jediné. Happeningem se stalo i odstraňování Leninovy sochy z náměstí nebo akce studentů středních škol, kteří zorganizovali řetěz solidarity a blokádu okresního výboru KSČ z krabic.

Akci vyprovokoval zásah Veřejné bezpečnosti

Studentskou akci vyprovokoval zásah VB na místním gymnáziu poté, co se ve druhé polovině listopadu jedna z učitelek zmínila doma manželovi o tom, co se ve škole děje. Protože byl její muž vysokým představitelem VB, spustil represe. Na gymnázium vtrhli příslušníci VB, strhávali plakáty a šikanovali studenty. Ti však přešli do protiútoku.

PROSTĚJOVSKÁ „BLOKÁDA“ - Zeď z krabic vyrostla před 25 lety kolem okresního výboru komunistické strany v Prostějově.

PROSTĚJOVSKÁ „BLOKÁDA“ - Zeď z krabic vyrostla před 25 lety kolem okresního výboru komunistické strany v Prostějově.

Dva dny po sobě zorganizovali pochod solidarity ulicemi města a uspořádali také blokádu okresního výboru KSČ, kdy budovu obestavěli papírovými krabicemi. Byl to první happening, který se v Prostějově v porevolučním období odehrál.

A měl úspěch. Na mítinku pedagogů a žáků gymnázia se zástupci OV KSČ poté zazněl jasný požadavek odvolat tehdejšího ředitele Jiřího Lochmana, a ten opravdu odešel. Škola se tak konečně probudila do svobodných časů.

(Text vznikl s využitím publikace Gaudeamus od Petra Zatloukala)







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.