Polétavý prach trápil celý kraj, do plic se ho lidem na některých místech dostávalo i třikrát víc, než povolují aktuální limity. Na špatném vzduchu v Olomouci má svůj podíl také doprava.
Radnice proto prověřuje její možné omezení skrz takzvaný regulační řád a zavedení již jednou odmítnutých nízkoemisních zón. Ty by do vybraných částí Olomouce nepustily stará auta, jež vypouští příliš mnoho škodlivin. Stejně jako v dalších městech tu ovšem radnice naráží na velmi podstatný zádrhel.
„Neumím si momentálně představit jak nízkoemisní zónu, tak regulační řád bez investic v řádu miliard do obchvatu a pak desítek, možná stovek milionů do odstavných parkovišť,“ připustil náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec, pod kterého na magistrátu spadá i odbor životního prostředí.
Nízkoemisní zóny magistrát odmítl, teď je opět zvažuje
Kvůli špinavému ovzduší se tento týden na radnici sešlo vedení města se zástupci hygieniků, inspekce životního a místního dopravního podniku. Právě tady ve spojitosti s dopravou padla zmínka o případném zavedení nízkoemisních zón. Olomouc je přitom zavrhla už v roce 2015.
Tehdy uvažovala o tom, že by Olomouc pro řidiče starých aut končila na takzvaném vnitřním obchvatu. Dál do centra města než za vytížené tepny Velkomoravská, Foerstrova či Dobrovského by se kvůli škodlivinám nedostali. Odborníci měli tehdy za to, že by to městu pomohlo.
Radnice ale zóny, jež doposud v republice nezavedlo žádné město, smetla ze stolu. Zdůvodnila to tím, že by jejich přínos byl příliš malý s ohledem na finančně a administrativně náročné zavedení. Nyní jsou zóny opět ve hře. Město si prověří, zda by mu přece jen od emisí výrazně neulevily.
Jakubec to vysvětlil změnou legislativy. „Studie, kterou máme, jí už neodpovídá. Vracíme se k tomu při zpracování Plánu udržitelné městské mobility,“ řekl.
Pokud by se ukázalo, že by nízkoemisní zóny přeci jen Olomouci viditelně pomohly, platily by de facto celoročně bez ohledu na výkyvy stavu ovzduší. U zvažovaného omezení dopravy skrz regulační řád by to bylo jiné. Ten by do dopravy ve městě zasáhl jen při vyhlášení smogové situace. Jak konkrétně by to udělal, radnice ještě neví. Nejprve je třeba, aby jí autoři plánu mobility řekli, zda se vůbec vyplatí ho zavádět.
I kdyby tomu tak bylo, stojí už nyní Olomouci v cestě zásadní překážka. Na okrajích města chybí systém odstavných parkovišť, nemá ani kompletně hotový obchvat - především takzvanou východní tangentu.
„Jestliže chcete zakázat autům někam vjet, musíte řidičům poskytnout adekvátní náhradu. A to znamená buď objet Olomouc po silnici stejného řádu, nebo dát možnost auto odstavit a dostat se na místo hromadnou dopravou,“ vysvětlil Jakubec.
Stejný problém jako Olomouc mají všechna velká města
Desítky či dokonce stovky milionů na odstavná parkoviště ovšem Olomouc v tuto chvíli v pokladně nemá. Vybudování východní tangenty má na starosti Ředitelství silnic a dálnic, zahájení prací se však již několikrát odsouvalo. Naposledy se hovořilo o roku 2022.
Olomouc v této dopravně-smogové pasti není sama. Obchvaty a odstavná parkoviště chybí řadě měst. Potvrdil to Jiří Jedlička z brněnského Centra dopravního výzkumu. „Trápí to v podstatě všechna města s výjimkou Prahy, která má systém odstavných parkovišť. Ale i tady je nedostatek odstavných ploch,“ podotkl Jedlička.
Také on sází na plány městské mobily, jež by radnicím měly pomoci najít konkrétní řešení. Jiné možnosti než zavedení nízkoemisních zón a regulačních řádů však podle něj města obecně nemají.
