Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci zmapovali zmizelé rybníky, pomůže to i při ochraně před povodněmi

  11:09aktualizováno  11:09
Vědci z Přírodovědecké fakulty olomoucké Univerzity Palackého vytvořili ojedinělou mapu zmizelých rybníků. Ta může posloužit například majitelům pozemků, kteří mají zájem o výstavbu či obnovu malých vodních nádrží. Zároveň bude platná jako jeden z důležitých prvků při plánování protipovodňové ochrany.

Vědci z olomoucké Univerzity Palackého vytvořili mapu zaniklých rybníků. Jedno z využití najde i při plánování ochrany před povodněmi. (Ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Vědci z kateder geografie, ekologie a životního prostředí a dalších odborných organizací využili jako podklad pro svou práci historické mapy II. vojenského mapování z let 1836 až 1852. Ty na českém území uvádějí 33 713 rybníků.

"Plochu větší než půl hektaru z nich mělo téměř 11 tisíc rybníků, které se rozprostíraly na ploše necelých 60 tisíc hektarů. Právě tyto malé vodní plochy pak zpracovatelé díky více než roční mravenčí práci porovnali se současným stavem využití území," shrnula Martina Šaradínová z oddělení komunikace Univerzity Palackého.

Mnoho z rybníků v průběhu minulého století jednoduše zmizelo, vodních ploch přitom nejvíc ubylo na Moravě.

"Při analýze jsme zjistili, že od 19. století zaniklo přes 3 400 rybníků. Obecně lze říci, že více jich ubylo na Moravě než v Čechách. V současné době je celková rozloha všech stojatých vodních ploch přes 850 kilometrů čtverečních," uvedla hlavní řešitelka projektu Renata Pavelková Chmelová z katedry geografie.

V současnosti se o rybnících vede méně údajů než kdysi

Poprat se odborníci při zpracování dat museli i s tím, že v současné době je o rybnících méně informací.

"Bohužel rozloha současných rybníků není přesně známá, neboť při evidenci vodních ploch v České republice se neudávají jejich kategorie," poznamenala Pavelková Chmelová.

Nová mapa ve své digitální podobě by pak v budoucnu mohla sloužit například jako podklad pro státní správu při zpracování rozvojových a krajinářských projektů v konkrétních územích.

"Po zpřístupnění její digitální podoby ji budou moci využít i odborné instituce, projekční kanceláře, ale třeba i majitelé pozemků, kteří mají zájem o výstavbu či obnovu malých vodních nádrží," popsala Šaradínová.

V další fázi se bude zkoumat, zda některé rybníky neobnovit

Sami univerzitní pracovníci pak zpracováním mapy chtěli především poukázat na místa, kde rybníky v minulosti byly.

"Mnohdy je tato skutečnost v krajině patrná dodnes a nabízí se myšlenka, jestli by nebylo dobré vodu do některých míst opět vrátit," zmínila Pavelková Chmelová.

"Proto budeme i s pomocí zemědělských ekonomů vytvářet pro určitá území scénáře a zjišťovat, zda má smysl konkrétní rybník znovu stavět, nebo zda třeba bude dobré území změnit na poldr jako součást protipovodňové ochrany," dodala hlavní řešitelka projektu.

Ve hře je podle ní v takovém případě také možnost nechat konkrétní místo pro zemědělské využití a pouze změnit skladbu pěstovaných rostlin, či zvolit úplně jinou variantu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.