Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jako bych tu čekal na boží soud, psal Gustav Mahler z Olomouce

  13:32aktualizováno  13:32
Trpěl jako vegetarián, trpěl i jako umělec. Tak prožíval slavný skladatel Gustav Mahler své působení v Olomouci. Když sem coby dvaadvacetiletý mladík nastoupil, muzikanti se mu smáli. Dnes patří do Galerie osobností Olomouckého kraje, kterou sestavilo místní Vlastivědné muzeum.

Historický snímek divadla v Olomouci na Horním náměstí. V době působení Gustava Mahlera v roce 1883 šlo o městské divadlo. Tehdy bylo německé. | foto: Vlastivědné muzeum Olomouc

V Olomouci Mahler strávil ke konci 19. století jen něco málo přes dva měsíce a příliš se mu zde nelíbilo. Přesto tu zanechal nesmazatelnou stopu. Dnes má na domě, v němž bydlel, pamětní desku a v Moravském divadle bustu.

Fotogalerie

Gustav Mahler, rakouský skladatel a dirigent s českými kořeny, je totiž považován za jednoho z největších rakouských symfoniků. I proto je členem Galerie osobností Olomouckého kraje, kterou minulý týden otevřelo olomoucké Vlastivědné muzeum.

"Mahler se narodil 7. července 1860 jako druhé z dvanácti dětí Bernharda Mahlera, židovského majitele palírny kořalky v Kališti u Humpolce, a jeho manželky Marie. Vyrůstal v Jihlavě, kde získal první hudební vzdělání a už ve svých deseti letech koncertoval jako pianista. Vedle studia na jihlavském gymnáziu studoval hru na klavír a komponování na konzervatoři ve Vídni," shrnuje začátek Mahlerova života olomoucký historik Jiří Fiala.

Galerie osobností

MF DNES a iDNES.cz přinášejí seriál o osudech osobností, jejichž osud je spjatý s Olomouckým krajem. Cyklus vzniká ve spolupráci s Vlastivědným muzeem Olomouc a vychází z nové expozice Galerie osobností Olomouckého kraje, kterou sestavili historici Jan Sobotka a Jiří Fiala. Navštívit ji můžete v olomouckém muzeu.

MF DNES a iDNES.cz postupně přinesou příběhy třiatřiceti významných postav českých i světových dějin, které se zapsaly také do historie zdejšího regionu.

Právě on do galerie osobností hudebníkův příběh sepsal.

Mladý Mahler se ve svých dvaceti letech dal i na profesionální dirigentskou dráhu, když získal první krátké angažmá u sezonního orchestru v rakouském lázeňském městě Bad Hall.

Jeho kariéra pak pokračovala v Lublani a třetím působištěm se od 12. ledna 1883 stala právě Olomouc a zdejší městské divadlo, tehdy německé. Brzy se však ukázalo, že příliš nadšený z něj není. Ve svém dopise příteli Bedřichu Löhrovi z první poloviny února byl k místním dost kritický.

"Od chvíle, kdy jsem překročil práh olomouckého divadla, bylo mi jako tomu, koho čeká boží soud. Zapřáhneš-li nejušlechtilejšího oře ke káře s voly, nemůže nic jiného než táhnout s sebou, zalévaje se potem," zní překlad části dopisu s nelichotivým přirovnáním, uveřejněný v knize Gustav Mahler - Dopisy.

V další pasáži popisu svých strastí navíc Mahler zmiňuje podle jeho názoru nedostatečně aktivní přístup hudebníků.

"Zítra je Josef v Egyptě (tříaktová opera francouzského skladatele Etienna Nicolase Méhula, pozn. red.). Neobyčejně půvabné dílo, jež má něco z mozartovského kouzla. Nastudoval jsem je také s opravdovou chutí. A musím říci, že mi moji lidé, přes svou nevýslovnou necitlivost, přece jen v mnohém vyhověli a věnovali tomu tentokrát o něco víc vážnosti. Ovšem, bohužel, jen z jakéhosi soucitu s tím 'idealistou'," píše skladatel.

"To je totiž velmi pohrdlivé označení, neboť nemohou pochopit, že se umělec může v uměleckém díle cele vydat. Často, když jsem tak v ráži a rád bych je strhl k vyššímu vypětí, spatřím udivené obličeje těch lidi, jak se s úsměvem navzájem dorozumívají. Má vzkypělá krev na chvíli opadne a já bych navždy od toho utekl. Jen vědomí, že trpím pro své mistry a že snad přece jednou zažehnu jiskru jejich ohně v duši těchto ubožáků, zoceluje moji odvahu, a pak si v lepších chvílích slibuji, že s láskou vytrvám, i navzdory jejich posměchu," dodává.

V Olomouci chodil Mahler do restaurace Goliáš

Dvaadvacetiletý dirigent navíc v Olomouci trpěl i kvůli svému vegetariánství. "V ostatním se mi nevede o mnoho lépe. V hostinci hladovím, protože tady jedí jen maso," napsal Löhrovi.

Ze svého bydliště to měl přitom na oběd a vlastně i do práce jen kousek. S kolegy chodíval do restaurace Goliáš, která se nacházela vedle divadla ve vedlejším domě, a bydlel v domě U Zlaté Štiky.

Tedy vedle dnešní kavárny, která nese jeho jméno stejně jako vedlejší ulice. Na domě slavnou osobnost připomíná i pamětní deska, v divadle zase busta.

Mahler se nakonec, zřejmě i ke své radosti, v Olomouci příliš dlouho nezdržel. Jeho působení zde končí 20. března 1883 současně s koncem tehdejší divadelní sezony.

Gustav Mahler (1860-1911)

Narodil se 7. července 1860 v Kališti u Humpolce a už ve svých deseti letech koncertoval jako pianista.

Od roku 1880 dirigoval divadelní orchestry v Bad Hall v Horních Rakousích, Lublani, Olomouci, Kasselu, Praze, Lipsku, Budapešti nebo Hamburku. V letech 1887-1897 řídil vídeňskou operu a poté odešel do USA jako dirigent Metropolitní opery a symfonických orchestrů, každou sezonu ale pobýval i v Evropě.

V roce 1902 se Gustav Mahler ve Vídni oženil s Almou Schindlerovou a postupně se jim narodily dvě dcery. Od roku 1907 trpěl Mahler těžkou srdeční chorobou, na niž po návratu z USA do Vídně 18. května 1911 zemřel. Byl pohřben vedle své dcery na hřbitově v Grinzingu v 19. vídeňské čtvrti Döbling.

Mahler byl posledním významným představitelem vídeňské romantické školy, obohacoval tradiční formy, když například ve svých symfoniích užil sólové hlasy a sbory, nově kombinoval všechny dostupné evropské hudební nástroje a vídeňskou operu pozvedl na evropskou úroveň. Je autorem 10 symfonií, z nichž poslední zůstala nedokončena.

zdroj: Jiří Fiala







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.