Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoucká zoo jako Noemova archa: vrací ohrožená zvířata do přírody

  7:06aktualizováno  7:06
Nejen ukázat, ale také vrátit zpět do přírody, se snaží vzácná zvířata, o něž se stará, zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce. Patří mezi ně třeba ve volné přírodě již téměř vyhynulý levhart amurský, lev berberský, kterého si lidé mohou prohlédnout právě už jen v zahradách po celém světě, ale také adax nubijský či kaloň zlatý.

Olomoucké zoologické zahradě se daří odchovávat mláďata ohrožených druhů. V srpnu se tu například narodila dvě lvíčata v přírodě vyhynulého lva berberského. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Jsou tedy zoologické zahrady pomyslnou Noemovou archou snažící se zachránit a uchovat pro další generace vzácné druhy zvířat?

Na tuto otázku se v Olomouci snažil odpovědět známý zoolog Evžen Kůs, vedoucí oddělení dokumentace a odborné knihovny zoologického útvaru Zoo Praha.

"Jeden ze čtyř úkolů, které moderní zoologické zahrady mají, je kromě funkce vědecké, naučné a rekreační také záchrana a navracení ohrožených nebo v přírodě vyhubených živočišných druhů," řekl na úvod své přednášky odborník, který je specialistou na ohroženého koně Převalského.

"Díky tomuto programu se podařilo zachránit třeba už na konci 19. století dva velké savce – bizona a v Evropě zubra. Zoologické zahrady v tomto směru podaly pomocnou ruku a potom ta role zachránce začíná gradovat v 50. letech, kdy přibývá ohrožených druhů. Těch druhů, které se podařilo vrátit zpátky do volné přírody, však není mnoho a u některých se to ani nepodaří. Mezi takové patří třeba nosorožec," dodal Kůs.

V zoologické zahradě se mládě tohoto druhu narodilo již potřetí, nikde jinde...
Sameček Ali, mládě nejmenšího opičího druhu na světě – kosmana zakrslého
Třičtvrtěkilové mládě binturonga dostalo jméno Amálka. V zoo na Svatém Kopečku

Zoo v Olomouci odchovala třeba mladé mravenečníky, kosmana zakrslého nebo binturonga.

Také v olomoucké zoo na Svatém Kopečku návštěvníci mohou obdivovat hned několik druhů zvířat, které jinde uvidí jen těžko nebo které se díky pracovníkům zoo daří rozmnožovat i v zajetí.

Mezi ty nejvzácnější patří třeba levhart amurský, kterého se volně v přírodě pohybují už jen tři desítky.

"V zoologických zahradách jejich velmi dobře fungující chov řídí Evropský záchranný program a jejich počet je mnohem vyšší – asi 300 zvířat," řekla vedoucí zooúseku olomoucké zahrady Libuše Veselá.

V Olomouci chovají v současné době samce Edwarda, samici Izabelu, která se zde i narodila, a mládě samičku Miu. Ta by v zoo měla zůstat jako pokračovatelka chovu.

"V minulosti jsme se zapojili do přípravy na navrácení těchto šelem do volné přírody a poslali jsme jednu samici do zoo v Novosibirsku, u velkých šelem je to však neobyčejně složitá záležitost," dodala Veselá.

V podobné situaci jako levhart se proto nachází i tygr ussurijský, kterého lidé v olomoucké zoo najdou také.

"Chováme mladou samici Bety, která je geneticky velmi cenná a dostali jsme ji z novosibirské zoo. V prosinci 2013 k ní přibyl samec Amur narozený v Nyíregyháze v Maďarsku, což dává určitou naději na odchov hned v dalším roce," plánuje Veselá s tím, že v minulosti už se zoo podařilo odchovat pět mláďat tohoto vzácného druhu.

Od marockých králů do zahrad po celém světě

Nejhůře je na tom lev berberský, kterého si návštěvníci mohou prohlédnout hned při vstupu do pavilonu šelem. V přírodě jej totiž lidé už v průběhu minulého století vyhubili. Naštěstí se však udržela určitá zbytková populace ve lvinci marockých králů a sultánů. Odtud se dostali berberští lvi do zoologických zahrad. Do volné přírody se však už zřejmě nevrátí.

K ohroženým druhům však nepatří jen velké šelmy. V olomoucké zoo mohou lidé obdivovat například drápkatou opici lvíčka zlatého.

"Od tohoto druhu jsme odchovali již několik mláďat, která však naší zahradě nepatří, všichni chovaní jedinci jsou majetkem brazilské vlády," vysvětlila Veselá.

Mezi další vzácná zvířata v zoo pak patří hrošík liberijský, žirafa Rothschildova, klokánci králíkovití, kaloni zlatí či pouštní antilopa adax nubijský.

Právě poslední jmenovaný druh olomoucká zahrada pomáhala vrátit zpět do jeho domoviny.

"Od tohoto druhu jsme již odchovali řadu mláďat a účastnili jsme se též reintrodukčního programu. U býložravců je návrat do přírody poněkud jednodušší než u velkých predátorů. I taková akce je ale náročná, vyžaduje velké finanční náklady na vytvoření chovatelského zázemí, přepravu zvířat či na určité personální zabezpečení a také podporu vlády příslušného státu," doplnila Veselá.

Zřejmě nejslavnějším druhem zvířete, které se podařilo vrátit do volné přírody a jehož záchranný program stále pokračuje, je však kůň Převalského. Toho ale poblíž Olomouce lidé nenajdou. Z Prahy však do pouště Gobi v Mongolsku, která je jejich domovinou, odjelo již několik kusů.

"Když je transportujeme, musí být v úzkých bednách natěsno, protože je při převozu riziko, že když budou mít moc prostoru, sami se zraní, nebo dokonce umlátí. Potom musí nějaký čas strávit v izolaci, než je vypustíme. Ale už několikrát se třeba stalo, že místní hřebec přeskočil ohradu, s klisnami pak v izolaci žil a nakonec si je odvedl. Takže žádné umělé sestavování stáda nebylo potřeba," uzavřel Kůs.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.