Co všechno se pod zemí ukrývá začalo vycházet najevo hlavně díky detailnímu průzkumu v uplynulých týdnech. Město a výstaviště mu začalo intenzivně věnovat po srpnové události, kdy zde devatenáctiměsíční holčička spadla skrz nevelký otvor do pět metrů hluboké jámy.
Batole se propadlo do jedné z naslouchacích a minérských chodeb, které patřily k olomoucké barokní pevnosti, při procházce s matkou a babičkou, a to skrz nevelký otvor kousek od jednoho z chodníků. Nejdříve ho chtěl vytáhnout jeden z kolemjdoucích, ale uspěli až hasiči. Dítě naštěstí vyvázlo jen s odřeninami, případ ale výrazně připomněl existenci podobných skrytých nebezpečí.
"Tehdy jsme slíbili, že situaci důsledně prověříme a přijmeme potřebná opatření. Práce na průzkumu parku pokračují a informace jsou stále komplexnější," uvedl primátor Martin Novotný.
Ústí pět metrů hluboké díry v olomouckém parku bylo ukryté v malé nenápadné prohlubni.
Pracovníci výstaviště Flora, které má údržbu olomouckých parků na starosti, v srpnu otvor po nehodě zaslepili a také zkontrolovali celé Smetanovy sady. Našli tak několik dalších větracích otvorů, i když méně nebezpečných, neboť byly výrazně menší.
"Jednalo se o zhruba deseticentimetrové zpevněné díry, které sloužily k odvětrávání šachet podzemních objektů. Vše jsme zabezpečili tak, aby nedošlo například ke šlápnutí do skuliny a podobně," nastínil ředitel výstaviště Jiří Uhlíř.
Vedení Flory navíc současně začalo spolupracovat s památkáři. Posléze se tak potvrdilo, že všechny otvory souvisí s naslouchacími a minérskými chodbami z 18. století, které byly budovány jako součást opevnění tereziánské pevnosti. Právě v jejím předpolí se totiž Smetanovy sady nacházejí.
Odborníci prozkoumají, v jakém stavu podzemní chodby jsou
Těchto chodeb byly přitom stovky metrů, jejich mapování proto pokračuje i nadále a do budoucna se zvažuje dokonce průzkum přímo uvnitř nich, který by umožnil lépe posoudit, v jakém technickém stavu nyní jsou.
"Oslovíme odbornou firmu, která provede průzkum a zjištění skutečného stavu podzemí olomouckých parků. Na základě těchto zjištění pak bude navržen další postup a případná sanace nebezpečných míst," shrnul Uhlíř.
Minérské a naslouchací chodby patřily k obrannému systému olomoucké barokní pevnosti a sahaly poměrně daleko do jejího předpolí. Posádka díky nim v podzemí mohla slyšet útočníky, kteří by se chtěli do pevnosti prokopat.
"Jakmile něco takového zaregistrovali, nanosili právě do minérských chodeb střelný prach a výbuchem útočníky v podzemí doslova pohřbili," popsal již dříve tento obranný prvek znalec opevnění Olomouce Jan Bednář.
Zmíněné chodby ale nebyly to jediné, co se v olomouckých parcích ukrývalo. Na území Smetanových sadů se totiž nacházely třeba také zrušené hřbitovy - katolický z 19. století či vojenský. Například pod výstavištěm tak bylo v rámci nynější přestavby pavilonu A a budování nové správní budovy objeveno více než pět stovek hrobů.
Zapomenutý bunkr |
Kromě koster zde navíc archeologové našli také nejrůznější křížky, prsteny, růžence či malovaný obrázek Panny Marie, ale také třeba i zbytky větší cihlářské pece z 15. až 16. století.
Dělníci našli zbytky krytu, na který se zapomnělo
Původ nejnovějšího objevu při stavebních pracích se pak datuje už do 20. století a šlo o zbytky bunkru.
"Byl vybudován snad už za první světové války a během té druhé upraven na protiletecký kryt, využívaný pak asi do 70. let jako kryt civilní obrany. Poté byl vchod do něj zasypán a kryt nebyl nadále nikde evidován, ačkoliv samotný podzemní prostor pod pavilonem zůstal," shrnul Michal Folta z oddělení mediální komunikace olomouckého magistrátu. Torzo krytu následně dělníci rozebrali.
Současné podrobné prozkoumávání parků je prvním tak velkým mapováním po více než půl století.
"Poslední rozsáhlejší průzkum podzemí parků pravděpodobně provedla ve 40. letech minulého století německá armáda, která část starých chodeb upravila a využívala jako kryty civilní obrany," dodal Folta.
