Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Boj o asistenta pro postiženou dívku trval rok, platili ho proto rodiče

  4:55aktualizováno  4:55
Olomoucké speciálně pedagogické centrum čelí další kritice rodičů. Sedmileté lehce mentálně postižené Lindě totiž odmítlo přidělit asistenta s tím, že do běžné školy nepatří. Rodiče se vzepřeli, asistenta platili sami a dívenka školu zvládá. Centrum přitom už dříve při přidělování asistenta chybovalo.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Když začali manželé Vašíčkovi před rokem řešit nástup své tehdy šestileté dcery Lindy do školy, obrátili se na olomoucké speciálně pedagogické centrum (SPC). Linda totiž trpí lehkou mentální retardací a k nástupu do běžné školy potřebovala asistenta pedagoga, bez něhož se děti s podobnou diagnózou neobejdou.

„U dcery se začaly před dvěma lety objevovat epileptické záchvaty, začali jsme zjišťovat, co se děje. Už v té době se ve školce projevovala pomaleji a měla roční odklad. Odkázali nás na SPC, kde by nám měli poradit,“ říká otec malé Lindy Adam Vašíček.

Verdikt od lékařů a psychologů zněl, že dívčiny schopnosti se pohybují v pásmu lehké mentální retardace a při nástupu do školy bude potřebovat asistenta.

„Pacientka vyžaduje zvýšenou individuální péči, dohled dospělé osoby, z toho důvodu je nutné i přidělení osobního asistenta ve škole,“ napsala v posudku lékařka dětské neurologie Jana Ferencová. U vedoucí SPC Ivany Polákové se však rodiče setkali s odmítnutím, podle ní se Linda do běžné školy nehodí.

„Řekla nám, že to je na zvláštní školu. Poctivě jsem si zvláštní školy obešel. I ty v Praze, kde jsou děti rozdělené podle typu postižení. V Olomouci to tak není a neměl jsem z toho dobrý pocit,“ říká Vašíček.

Dívka běžnou školu s asistentem zvládala, platili ho ale rodiče

Ředitel Pedagogicko-psychologické poradny a Speciálně pedagogického centra Olomouckého kraje Lubomír Schneider se své podřízené Polákové zastává.

„Přidělení asistenta pedagoga záleží na názoru konkrétního odborníka. Pokud se bavíme o lehkém mentálním postižení, musí se dělat opakované posudky,“ říká.

Ty Vašíčkovi s Lindou absolvovali. „Rodič má možnost dítě zařadit do běžné školy a tehdy se asistent obvykle doporučuje, ale až po důkladném posouzení situace. Pokud poradci připadá jako citlivější a efektivnější řešení zařazení do základní školy praktické, snaží se ještě o tom přesvědčit rodiče,“ dodává Schneider.

„Přesvědčování“ v případě Lindy trvalo měsíce, po tu dobu dívka chodila do běžné školy a rodiče jí asistenta platili sami. A školu zvládala.

„Primární je pro nás klient, což ve výsledku může znamenat, že někdy můžeme zdánlivě jít proti názoru školy či rodiče. Našim klientem je ale dítě, ne rodič, jehož úsudek nemusí být vždy správný a je ovlivněn starostí o budoucnost dítěte nebo má jen kusé či jednostranné informace,“ míní Schneider.

Odmítnutí kvůli diagnóze, nebo penězům?

To si otec Lindy uvědomuje. „Každý se snaží svoje dítě vidět v lepším světle a dávat mu lepší hodnocení, ale dát Lindu do zvláštní školy by opravdu nešlo. Byl tam hluk, děti byly živější, naše dcera trpí epilepsií a potřebuje naopak klidné prostředí,“ vysvětluje otec.

Podle něj šéfka centra Poláková na rodinu od začátku tlačila, aby Lindu umístili do speciální školy.

„Ve chvíli, kdy jsme se zmínili, že bychom přece jen chtěli dceru dát do běžné školy, kam chodí starší dcera a kde je výborná učitelka - speciální pedagožka a je tam ředitel, který je tomu nakloněný, řekla, že pokud se rozhodneme pro tuto školu, tak absolutně bez pomoci,“ dodává otec, který přesto o asistenta pro dceru bojoval dál. Uspěl až po téměř roce, kdy mu stejné SPC vyhovělo a asistenta dceři přidělilo.

„Jsem přesvědčený, že za změnou postoje byl můj tvrdý nátlak. Byl jsem všude, i na kraji. Paní Poláková mi nijak neublížila, nechovala se neslušně, ale odkazovala se na to, že stát ani kraj nemají peníze, a proto nemáme nárok. Tak to ale být nemá. Buď dcera nemá na asistenta nárok kvůli diagnóze, nebo kvůli financím,“ vadí Vašíčkovi na argumentaci SPC.

„Přiznali nám nakonec 20 hodin. Je to sice zvláštní, protože jen čistě vyučovací doba je 22 hodin, ale zbytek samozřejmě asistentce dorovnáme. Horší je, že se blíží termín další žádosti a nevíme, zda nám asistenta znovu uznají,“ říká s obavami, že celý kolotoč bude muset absolvovat znovu.

Centrum už při přidělování asistenta jednou chybovalo

Dcera přitom podle něj ve škole prospívá. „Spousta rodin už nemá sílu bojovat, proto si myslím, že náš příběh může pomoci,“ vysvětluje.

Není to přitom poprvé, co si rodiče na přístup SPC a jeho šéfky Polákové stěžují. Podle České školní inspekce centrum chybovalo při posuzování případu tříleté autistky z Ústína, kterou poslalo do školky bez asistenta na „pozorování“, což je u autistů zcela v rozporu s názory odborníků, kteří to označili za nepřijatelný experiment.

Inspekce byla na neobvyklý postup upozorněna poté, co o případu informovala MF DNES (podrobnosti zde). Poté, co inspekce dala rozzlobeným rodičům zapravdu, nadřízený Polákovou potrestal snížením platu (více čtěte zde).

Kontroverze navíc provázely i samotný vznik centra. Loni na podzim totiž Olomoucký kraj zrušil původní Speciální pedagogické centrum, jež pomáhalo integraci dětí s postižením do běžných škol. Vzápětí pak úřad vytvořil velmi podobné centrum znovu vytvořil. Původní zaměstnance však vyhodil a do čela jmenoval bývalou úřednici Polákovou, se kterou rodiče nebyli spokojení.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.