Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Dávejte venkovu víc, kritizuje opozice „škudlivé“ olomoucké hejtmanství

  • 0
Olomoucký kraj letos pošle obcím přes Program obnovy venkova třicet milionů korun. Podle části opozice se rozhodně nemá čím chlubit, protože méně peněz v přepočtu na jednoho obyvatele vynakládá na tuto podporu už jen Moravskoslezský kraj. Hejtmanství ale považuje taková srovnání za zavádějící.

Vedení Olomouckého kraje kritiku opozice ohledně Programu obnovy venkova (POV) odmítá s tím, že nižší částku dorovnává obcím dotacemi z jiných programů, například na opravy a budování vodohospodářské infrastruktury.

„Srovnatelně velké, ale i menší kraje rozdělují ze svých POV několikanásobně větší částky. Kupříkladu Jihočeský, Plzeňský či Královéhradecký kraj 100 milionů, menší Pardubický kraj pak více než 60 milionů. V rozpočtu Olomouckého kraje pro letošní rok původně bylo 20 milionů, mimo jiné po tlaku opozice zastupitelstvo částku vrátilo na 30 milionů,“ podotýká předseda opozičního uskupení Koalice pro Olomoucký kraj Ivo Slavotínek.

Částku určenou na POV kritizuje i opoziční klub Starostové ProOlomoucký kraj, který podporu venkovu v jednotlivých krajích přepočítal „na hlavu“.

„V přepočtu na obyvatele je náš kraj druhý od konce před Moravskoslezským, který je však svou sídelní strukturou zcela odlišný,“ říká předseda klubu Starostů Radim Sršeň, který sám stojí sedmým rokem v čele obce Dolní Studénka na Šumpersku.

Dvě analýzy, dva odlišné závěry

Vedení kraje se závěry opozice nesouhlasí s tím, že pouhé srovnání částek vyčleněných na POV není objektivní. Mimo jiné proto, že v každém kraji je jiný počet obcí, které mohou program využít.

„Dalším důležitým faktorem je, že Olomoucký kraj poskytuje obcím i řadu dotací v jiných programech, přičemž jiné kraje je zahrnují pod POV. Jde například o cyklostezky, vodohospodářskou infrastrukturu nebo podporu hasičům,“ oponuje náměstek hejtmana Pavel Šoltys.

Doplňuje, že svoji analýzu podpory venkova má i hejtmanství. A z ní naopak vyplývá, že region na tom není tak špatně.

„Olomoucký kraj se podle naší analýzy nachází někde uprostřed. Tedy ano, jsou zde kraje, které podporují obce více, ale jsou zde i kraje, kde je podpora obcí naopak nižší. Obdobné výsledky vykazuje rovněž analýza dotací obcím zpracovaná agenturou Czech Credit Bureau letos v dubnu,“ upozorňuje náměstek.

Opozice žádá 75 milionů...

Předseda klubu Starostů o pozici regionu v polovině mezikrajské tabulky pochybuje. Tvrdí, že dotace mimo Program obnovy venkova rozdělují obcím i ostatní regiony.

„Navíc rozdíl v POV až o 90 milionů oproti jiným krajům drobné dotační tituly mohou venkovu jen těžko kompenzovat,“ míní. A i proto opozice přichází s návrhem na změnu.

Požaduje mimo jiné, aby na příspěvek měla automaticky nárok každá obec do určité velikosti.

„Navrhujeme i odstupňování výše podpory a spolufinancování s ohledem na velikost obce tak, aby se kraj vstřícně choval především k těm nejmenším obcím do 500 obyvatel. Rádi bychom podpořili i projekty spolupráce obcí a v neposlední řadě také zachování dostupné lékařské péče a obchodů na venkově tam, kde hrozí jejich zánik,“ popisuje Sršeň.

Nezastírá, že změna by vyžadovala posílení rozpočtu programu. „Na pokrytí takto rozsáhlého POV by bylo třeba asi 75 milionů, což je podle našeho názoru velmi přijatelná částka. Je stále nižší než v některých jiných krajích,“ dodává.

...stačit bude 35, odmítá kraj

Vedení kraje považuje takové navýšení za nereálné. „Chápu snahu starostů, na druhou stranu krajský rozpočet není určen k tomu, aby část prostředků ‚odevzdal‘ obcím. Kraj musí spravovat svůj majetek, starat se o sociální služby či školství. Neradi bychom se dostali do situace, že starostové budou mít opravenou náves, ale budou si stěžovat, že není možné se do obce pořádně dostat po rozbité silnici, že u nich špatně funguje domov pro seniory. Oblastí, do kterých kraj investuje, je hodně a všude je nedostatek financí,“ namítá Šoltys.

Hejtmanství se přesto bude podle něj snažit částku příští rok navýšit. „S ohledem na počet žádostí v minulých letech lze za dostatečnou alokaci považovat zhruba 35 milionů korun,“ odpověděl Šoltys na dotaz, zda současnou třicetimilionovou částku považuje za adekvátní.

O letošní dotace z POV se ucházelo 132 samospráv, které chtěly dohromady zhruba 34 milionů. O rok dříve dotace v souhrnné výši přes 38 milionů požadovalo 162 obcí, v roce 2015 to bylo 188 samospráv, jejich požadavek zněl v součtu na necelých 46 milionů korun.

Podle Sršně však tento údaj ovlivňují zkušenosti starostů s nízkým „rozpočtem“ kraje.

„Letos si mnoho obcí vyhodnotilo, že nemá cenu o dotace žádat. Patří však k nejčastějším žadatelům o příspěvek v rámci POV ministerstva pro místní rozvoj. Rozhodně to tedy není tak, že by neměly zájem,“ zdůrazňuje.