"Tržby oproti minulému roku spadly na polovinu," vysvětlil majitel kavárny Petr Otčenášek, který se tak vzdal i plánované restaurace v prvním patře. O té uvažoval vloni v srpnu, když kavárnu na legendárním místě pod původními lustry z 19. století otevíral.
"Vždycky byla mou srdeční záležitostí. V mládí jsem tam často chodil. Později jsem se seznámil s majitelem Národního domu, slovo dalo slovo, a nakonec jsem se rozhodl provoz obnovit," uvedl tehdy Otčenášek. Dnes dveře jeho kavárny "zdobí" cedule, která její zavření vysvětluje technickými důvody.
"Zkrátka nechodilo tolik lidí, kolik jsme čekali," krčí rameny Otčenášek. "Jestli ji ještě někdy otevřu, to nedokážu říct. Stejné je to i s restaurací, kterou jsem plánoval v prvním patře. Vidím to ovšem velmi bledě."
Do kavárnu v Národním domě chodily generace Olomoučanů
Původní oblíbená kavárna pro celé generace Olomoučanů, kterou během její historie navštěvoval například skladatel Antonín Dvořák, byla uzavřena v polovině devadesátých let. Obnovení kavárny přilákalo řadu lidí, pro které bylo opětovné posezení v historických prostorách nostalgickou vzpomínkou.
Mezi prvními návštěvníky byli vloni například Dana a Stanislav Příkazští z Olomouce. Ti do původní kavárny mířili v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století na kávu nebo zákusek.
"Kavárna tehdy byla rozlehlejší a zasahovala i do dnešní banky, která sídlí vedle. V rohu stál klavír, na který vždy někdo tlumeně hrál. Většinou byl problém najít volné místo k sezení, tak moc byla oblíbená," vzpomínal Stanislav Příkazský.