Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoučtí psychologové vyvíjejí přijímačky, které odhalí „superstudenty“

  4:54aktualizováno  4:54
Najít mezi uchazeči o studium ty opravdu nejlepší ve všech směrech, to je cíl, k němuž mají pomoci „přijímačky budoucnosti“. Pro olomouckou univerzitu je vyvíjí tým z katedry psychologie. Mají nejen odhalit nejlepší zájemce, ale také v nich rozpoznat mimořádné schopnosti pro studium.

Jednostranně zaměřené společné přijímačky chtějí na olomoucké univerzitě nahradit sofistikovanější metodou. „Přijímačky budoucnosti“ vyvíjí tým z katedry psychologie. Ilustrační snímek | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Inteligence, kritické myšlení, znalost jazyků, to jsou obvyklé požadavky na vysokoškolského studenta. Jenže, co když by měl mít správný vysokoškolák také nějaké mravní hodnoty a ideály či být společensky angažovaný?

Běžný test, který musí uchazeči ve většině případů vyplnit, takové vlastnosti neodhalí. Při kroužkování odpovědí A, B nebo C zvláštní schopnosti na povrch nevyplavou, mladí nemají šanci dokázat, že je v nich něco víc.

„V zahraničí je běžné, že si školy studenty vybírají třeba rok. Uchazeči píší motivační dopisy, posílají materiály, prostě dokazují, jak moc o studium stojí. Je to pracné, ale vyplácí se to. Vysoké školy by měly vybírat lidi, kteří se v budoucnu uplatní,“ říká Miroslav Charvát z katedry psychologie olomoucké Univerzity Palackého.

Ideální student má mít také ideály či morální kredit, soudí učitelé

Právě jeho šestičlenný tým se snaží vymyslet testy budoucnosti pro tamní filozofickou fakultu.

„Nejprve jsme si museli říct, koho vlastně v posluchárnách chceme. Oběhli jsme katedry filozofické fakulty, prozkoumali jejich weby a oslovili studenty, kteří nám řekli, jak si ideálního spolužáka představují,“ vysvětluje. Hned na začátku ale výzkumníci narazili na problém.

„Vyšel nám z toho vlastně takový Superman,“ směje se Charvát. Ideální student by měl být chytrý, kreativní, motivovaný pro obor, měl by umět pracovat s jazykem či znát základní kontext sociálních věd. Zároveň si ale vyučující své studenty představují angažované, s ideály a morálním kreditem.

Jenže jak takového studenta odhalit? Charvát vážně dodává, že po přečtení všech požadavků museli přehodnotit nápad na jednotný test.

„Některé věci prostě testovat nejdou. Navíc je otázkou, do jaké míry chceme uniformované studenty, kteří všichni projdou jedním jediným testem. Našli jsme ideál, který ovšem neexistuje. Když je někdo dobrý v něčem, nemusí vynikat v něčem jiném. Přitom to neznamená, že by byl špatný a v budoucnu se neuplatnil,“ přemítá.

Je čas vrátit se u přijímaček k oborovým testům, říká odborník

Tým odborníků tak vymýšlí, jakým způsobem se ideálu co nejvíce přiblížit, a přitom nepominout individualitu každého uchazeče. Inspiraci si bere ze zahraničí i z minulosti.

„Dobrého studenta vyberete tím lépe, čím více informací o něm máte. Dříve si katedry dělaly oborové testy, které lépe odhalily zájem studenta o ten který obor, nezaměřovaly se ale na další věci,“ popisuje Charvát.

„Potom se od tohoto trendu ustoupilo a přijímačky sestávaly ze společného ověřování znalostí. Testy byly stejné pro celou fakultu, jen některé ze specifických oborů je doplnily ještě vlastním kolem přijímacího řízení. Od roku 2011 se snažíme vybírat lépe,“ dodává.

Kromě toho, že odborníci v současnosti vymýšlejí vlastní testy tak, aby byly férovější a lépe vybíraly uchazeče, navrhují i návrat k oborovému prozkoušení.

Sami už na katedře psychologie zavedli náročné síto pro uchazeče. Přijímací zkouška má dvě kola. Uchazeči nejprve musí absolvovat test studijních předpokladů na FF UP a poté ještě oborový test psychologie. V druhém kole před komisí prokážou právě ty vlastnosti a schopnosti, které od nich očekává.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.