Škola profesora Vejdovského pro děti s poškozením zraku vznikla v roce 1954 v Litovli. V roce 2012 se přestěhovala do nového areálu v Olomouci (snímek ze slavnostního otevření).

Škola profesora Vejdovského pro děti s poškozením zraku vznikla v roce 1954 v Litovli. V roce 2012 se přestěhovala do nového areálu v Olomouci (snímek ze slavnostního otevření). | foto: Petr Janeček, MAFRA

Slepé děti bude učit světový unikát, vytvořili jej učitelé v Olomouci

  • 0
Olomoučtí učitelé vytvořili jedinečné digitální učebnice, které nevidomým žákům poskytnou srovnatelné možnosti, jako mají zdravé děti. Experti to označují za revoluci ve vzdělávání zrakově postižených.

Až budou letošní šesťáci ze Základní školy prof. V. Vejdovského v Olomouci "fasovat" učebnice do sedmé třídy, nevidomý Ondra Zelenka poprvé ve své školní kariéře nebude potřebovat několik tašek a rodiče k tomu, aby si je odnesl domů.

Namísto objemných svazků v Braillově písmu dostane jen tablet, kde bude mít všechny učebnice v elektronické podobě – takzvané e-books.

Na olomoucké škole zaměřené na vzdělávání dětí se zrakovým postižením totiž právě končí první etapa unikátního projektu, který podle odborníků znamená revoluci ve vzdělávání nevidomých a slabozrakých.

Je to zásadní průlom, chválí experti

Doposud mají handicapované děti k dispozici jen učebnice tištěné v Braillově písmu, které jsou objemné a neskladné. Tištěné učebnice pro nevidomé navíc nikdy nejsou přesnou kopií materiálů, z nichž se učí ostatní spolužáci. Ne všechny tituly na trhu se totiž převádí do bodového písma.

Díky digitalizaci budou mít nevidomé děti k dispozici identickou učebnici i s popisy obrázků, o čemž se jim do této doby ani nesnilo. V digitalizovaných učebnicích si mohou "číst" prostřednictvím hlasového výstupu z elektronické čtečky – tabletu, internetu, nebo převodu do bodového písma. Slabozrací žáci si zase na počítači budou moci zvětšovat text, měnit jeho barevné kombinace a pozadí či ovlivňovat délku řádků.

"Tento projekt je naprosto zásadním a průlomovým faktem hodným vstupu do 21. století ve vzdělávání těžce zrakově handicapovaných žáků," řekl MF DNES vedoucí olomouckého Speciálního pedagogického centra pro zrakově postižené Mirko Spurník.

Žáci zvládají digitalizaci lépe než učitelé

Velký význam mají digitalizované učebnice nejen pro děti ze speciálních škol, ale hlavně pro ty nevidomé, kteří chodí do běžných základních škol a kteří kvůli náročné manipulaci se svazky tištěných knih nemohli při řešení úkolů konkurovat svým spolužákům.

"Díky elektronické učebnici splní nevidomý žák cvičení precizně a za stejných podmínek, někdy dokonce i rychleji než ostatní děti. To je náš cíl – začlenit ho a co nejvíce jej motivovat ke vzdělávání," shrnuje Michaela Fojtů, která na ZŠ Vejdovského učí na prvním stupni.

Děti, které na škole elektronické učebnice testují už několik měsíců, jsou nadšené ještě víc než pedagogové.

"Žáci digitalizaci zvládají možná lépe než my učitelé. Prsty pohybují po tabletu naprosto intuitivně," vysvětlila Fojtů.

Technologicky čtečky pomohly olomouckým pedagogům, kteří celý nápad promýšleli několik let, připravit obecně prospěšná společnost Brailcom, která na projekt dokázala získat státní i evropskou dotaci.

"Už před lety jsme přišli na to, že by bylo dobré převést knihy do digitální podoby, tak aby je mohli využívat žáci, kteří jsou integrováni, i děti na speciálních školách. Netušili jsme ale, co všechno to obnáší a jak velké je to sousto," svěřil se ředitel ZŠ Vejdovského Jiří Müller.

V první části projektu E-books pro nevidomé a slabozraké, která končí v červnu, převádí digitalizátoři 40 titulů učebnic od nakladatelství, jako jsou Alter, Nová škola, Fraus, Prodos, Albatros nebo Nová škola Brno. V navazující etapě, která potrvá do konce letošního roku, bude digitalizováno dalších šest desítek učebnic.

Podmínkou projektu podpořeného z fondů Evropské unie je, že elektronické učebnice budou zdarma využívat jen děti s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji. To je maximálně 150 žáků.

Kvůli grantu zůstane novinka v kraji

Podle Pavlíny Baslerové z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je velkou nevýhodou evropských projektů, že neumožňují použít výsledky za hranicemi kraje, pro který byl grant schválený. Odborníci z univerzity spolu s metodiky z celé republiky by přitom právě nyní mohli elektronické učebnice prosadit do škol v celé zemi.

V rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR, který podpořil Evropský sociální fond, totiž pracují na katalogu takzvaných podpůrných opatření pro znevýhodněné žáky. Ten má dát učitelům návod, jak pracovat s dětmi s různým handicapem.

"Chtěli bychom i učitelům, kteří mají ve třídách zrakově postižené děti, nabídnout konkrétní učebnice. Je to ale velký problém, protože neexistuje jednotná databáze. Elektronizace učebnic by situaci výrazně zjednodušila," podotkla Pavlína Baslerová.

Společnost Brailcom i ZŠ Vejdovského přesto plánují, že najdou způsob, jak tyto učebnice postupně zpřístupnit i ostatním zrakově handicapovaným dětem v republice.

"Je to výborná věc a naším cílem je, aby tyto nové elektronické učebnice měl k dispozici každý, kdo je potřebuje," uzavřel ředitel školy Jiří Müller.