Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoučtí vědci se chlubí průlomovým objevem, vyrobili nekovový magnet

  14:18aktualizováno  14:18
Jako prvním na světě se podařilo vědcům z olomouckého Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého vyrobit nekovový magnet. A to s pomocí chemicky upraveného grafenu, tedy supertenké formy uhlíku. Objev může najít využití například v biomedicíně nebo elektronice.

Jako prvním na světě se podařilo vědcům z olomouckého Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého vyrobit nekovový magnet. | foto: RCPTM Univerzity Palackého

Doposud platilo, že všechny využívané magnetické materiály jsou na bázi kovů a jejich sloučenin. To se ale nyní změnilo.

„Již několik let jsme tušili, že cesta k magnetickému uhlíku by mohla vést právě přes grafen - jedinou dvoudimenzionální vrstvu atomů uhlíku. Její chemickou úpravou pomocí dalších nekovových prvků, jako jsou fluor, vodík a kyslík, jsme vytvořili nové zdroje magnetických momentů,“ říká hlavní autor projektu a ředitel RCPTM Radek Zbořil.

Grafen je možné si představit jako destičku z jedné vrstvy atomů uhlíku. Je to velmi odolná hmota třistakrát pevnější než ocel a svět ji zná relativně krátce, objevitelé grafenu získali v roce 2010 Nobelovu cenu.

Nekovový magnet, na jehož objevu a výrobě pracovali výhradně experti z olomouckého vědeckého centra, si zachovává magnetické vlastnosti až do pokojové teploty.

„V kovových systémech jsou magnetické jevy způsobeny elektrony ve struktuře atomů kovů. V organických magnetech, které jsme vyvinuli, za nimi stojí nekovové chemické radikály, které nesou volné elektrony,“ upřesnil fungování objevu Michal Otyepka, spoluautor teoretického modelu, který se na projektu podílel v rámci prestižního grantu Evropské výzkumné rady.

„Znamená to obrovský posun v možnostech využití organických magnetů,“ doplnil Zbořil.

Objev může najít uplatnění například v elektronice, ale také v medicíně při cíleném transportu léčiv či separaci molekul s využitím vnějšího magnetického pole. Vědcům při něm mimo jiné posloužil i jeden z nejvýkonnějších elektronových mikroskopů střední Evropy, který jim pomáhá při zkoumání supertenkých materiálů (více čtěte zde).

Podívejte se na supervýkonný mikroskop vědců pro dvojrozměrnou chemii

Autor:




Hlavní zprávy

PROVEM a.s. Havlíčkův Brod - Martin Krestýn
ZOOTECHNICI V CHOVU PRASAT

PROVEM a.s. Havlíčkův Brod - Martin Krestýn
Olomoucký kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.