Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoučtí vědci se chlubí průlomovým objevem, vyrobili nekovový magnet

  14:18aktualizováno  14:18
Jako prvním na světě se podařilo vědcům z olomouckého Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého vyrobit nekovový magnet. A to s pomocí chemicky upraveného grafenu, tedy supertenké formy uhlíku. Objev může najít využití například v biomedicíně nebo elektronice.

Jako prvním na světě se podařilo vědcům z olomouckého Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého vyrobit nekovový magnet. | foto: RCPTM Univerzity Palackého

Doposud platilo, že všechny využívané magnetické materiály jsou na bázi kovů a jejich sloučenin. To se ale nyní změnilo.

„Již několik let jsme tušili, že cesta k magnetickému uhlíku by mohla vést právě přes grafen - jedinou dvoudimenzionální vrstvu atomů uhlíku. Její chemickou úpravou pomocí dalších nekovových prvků, jako jsou fluor, vodík a kyslík, jsme vytvořili nové zdroje magnetických momentů,“ říká hlavní autor projektu a ředitel RCPTM Radek Zbořil.

Grafen je možné si představit jako destičku z jedné vrstvy atomů uhlíku. Je to velmi odolná hmota třistakrát pevnější než ocel a svět ji zná relativně krátce, objevitelé grafenu získali v roce 2010 Nobelovu cenu.

Nekovový magnet, na jehož objevu a výrobě pracovali výhradně experti z olomouckého vědeckého centra, si zachovává magnetické vlastnosti až do pokojové teploty.

„V kovových systémech jsou magnetické jevy způsobeny elektrony ve struktuře atomů kovů. V organických magnetech, které jsme vyvinuli, za nimi stojí nekovové chemické radikály, které nesou volné elektrony,“ upřesnil fungování objevu Michal Otyepka, spoluautor teoretického modelu, který se na projektu podílel v rámci prestižního grantu Evropské výzkumné rady.

„Znamená to obrovský posun v možnostech využití organických magnetů,“ doplnil Zbořil.

Objev může najít uplatnění například v elektronice, ale také v medicíně při cíleném transportu léčiv či separaci molekul s využitím vnějšího magnetického pole. Vědcům při něm mimo jiné posloužil i jeden z nejvýkonnějších elektronových mikroskopů střední Evropy, který jim pomáhá při zkoumání supertenkých materiálů (více čtěte zde).

Podívejte se na supervýkonný mikroskop vědců pro dvojrozměrnou chemii

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jeden ze tří nových plánovaných úseků silnice I/35 je zprovozněný mezi...
Čekání na Palačovskou spojku se o rok protáhne kvůli novým posudkům

Nejdříve v roce 2022 bude podle posledních předpokladů dokončena takzvaná Palačovská spojka. Zhruba roční zpoždění souvisí zejména s nutností zpracovat nové...  celý článek

Zámek ve Ptení na Prostějovsku.
Prostějov by zrušil ochranu chátrajícího zámku, památkáři jsou ale proti

Už řadu let je bez využití zámek ve Ptení na Prostějovsku. Prostějovská radnice přitom již několik let historickou nemovitost marně nabízí k prodeji. Na...  celý článek

Snímek ze zásahu hasičů při úniku nebezpečného formaldehydu po nehodě dodávky...
VIDEO: Formaldehyd po nehodě tekl do příkopu, hasiči se potili v oblecích

Tři jednotky hasičů včetně specialistů na likvidaci nebezpečných látek vyrazily ve středu k nehodě dodávky na Šumpersku. Převážela velkokapacitní barel plný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.