Olomoučtí vědci byli součástí týmu, který studií potvrdil vliv změn klimatu na ptáky. Například populace vlhy pestré, jejíž domovinou jsou teplejší jižní části Evropy, se v poslední době zvětšuje a rozšiřuje.

Olomoučtí vědci byli součástí týmu, který studií potvrdil vliv změn klimatu na ptáky. Například populace vlhy pestré, jejíž domovinou jsou teplejší jižní části Evropy, se v poslední době zvětšuje a rozšiřuje. | foto: Archiv Spring Alive

Olomoučtí vědci pomohli potvrdit vliv změn klimatu na populace ptáků

  • 2
Další odborně vysoce ceněnou práci mají za sebou vědci z olomoucké Univerzity Palackého. Společně s dalšími univerzitami se podíleli na mezinárodní studii, která ukázala, že změny klimatu mají vliv na populace ptáků v Evropě i Spojených státech. Otiskl ji i prestižní vědecký časopis Science.

Olomoučtí výzkumníci společně s ostatními pod vedením specialistů z anglické Durham University analyzovali data ze sčítání ptáků v období od roku 1980 do roku 2010. Ukázalo se, že na obou kontinentech teplomilným druhům změny klimatu prospívají a jejich populace narůstají, zatímco počty některých chladnomilnějších druhů se snižují. Výrazně ovlivněny jsou přitom i ty nejběžnější druhy.

Autoři studie celkově shromáždili údaje o změnách početnosti 145 ptačích druhů v Evropě a 380 druhů v USA. Podle nároků na klima je rozdělili na ty, které by probíhající změnou klimatu měly být ovlivněny pozitivně, a na ty, které by měly reagovat negativně.

„Zjistili jsme, že populační trendy se mezi těmito dvěma skupinami druhů skutečně liší. Například vlha pestrá či cetie jižní, tedy druhy s centrem rozšíření v teplejších jižních částech Evropy, se v poslední době šíří a přibývají,“ uvedl jeden z autorů Petr Voříšek z olomoucké katedry zoologie a ornitologické laboratoře a České společnosti ornitologické.

„Naopak chladnomilnější evropské druhy, jako například sýkora lužní či pěnkava jikavec, ubývají,“ dodal.

Klíčová data sesbíraly tisíce amatérských ornitologů

Rozdíly ve změnách velikosti populace jsou přitom patrné i v rámci jednotlivých druhů a v různých oblastech jejich rozšíření. Například běžný druh evropských parků a zahrad střízlík obecný se rozšiřuje v severnějších oblastech, kde přibývá i mírnějších zim, a ubývá v jižněji položených zemích, kde je dlouhodobě v letním období teplejší a sušší klima.

Ve Spojených státech zase naopak populace podobně běžného druhu, drozda stěhovavého, ubývá v jižních státech, ale přibývá v centrálně a severněji položených státech.

Klíčovou pro vznik studie byla data získaná tisícovkami amatérských ornitologů sčítajících ptáky pomocí standardizovaných metod po dlouhou řadu let. Jejich úsilí koordinuje v Evropě organizace European Bird Census Council, v USA pak organizace U. S. Geological Survey.

„Ukazuje, že i v době nejmodernějších technologií dokážou nadšenci vybavení jen dalekohledem, zápisníkem a znalostmi ptáků přinést zásadní poznatky pro vědu a ochranu přírody,“ vyzdvihl Voříšek význam projektů spadajících do takzvané citizen science, tedy „občanské vědy“.