Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoučtí vědci patentovali „doping“ pro rostliny, může vydělat miliony

  5:30aktualizováno  5:30
Vědcům z olomoucké Univerzity Palackého se podařilo získat evropský patent na jeden z objevů látek podporujících růst rostlin. Unikátní preparát s názvem PI-55, který mimo jiné dokáže zvětšit kořenový systém, tak má otevřené dveře na trhy starého kontinentu. Musí se ale najít vhodný kupec licence.
Vědci z Hané získali evropský patent. jejich látka dokáže vylepšit rostliny. (ilustrační snímek)

Vědci z Hané získali evropský patent. jejich látka dokáže vylepšit rostliny. (ilustrační snímek) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Pokud se to povede, Univerzita Palackého a její výzkum může vydělat statisíce až miliony korun.

O patent olomoučtí odborníci spolu s berlínskými kolegy usilovali od roku 2009, kdy získali licenci v České republice. Látka s názvem PI-55 dokáže utlumit rostlinu ve vnímání vlastních přirozených hormonů. Díky tomu lépe roste, zvětší se jí kořenový systém a je odolnější.

Centrum regionu Haná

Výzkumem rostlin, jejich odolnosti a růstu se Centrum zabývá dlouhodobě. Řada z objevů olomouckých vědců v budoucnosti může významně pomoci všude tam, kde lidé trpí nedostatkem potravin, a zabránit tak například hladomoru. Již dříve odborníci rozluštili například DNA pšenice, jehož knihovnu v Centru opatrují, přišli na způsob, jak v dosud nevídaných detailech pozorovat živé rostlinné buňky, či vylepšili vlastnosti ječmene pomocí genetické modifikace. Díky všem těmto objevům se rostliny mohou stát odolnějšími vůči stresovým situacím.

„Rostlina má svoje receptory, jimiž vnímá vlastní chemické signály - hormony. Naše látka ale receptory zablokuje, rostlinu zjednodušeně řečeno oslepí pro vnímání vlastních hormonů,“ popisuje Lukáš Spíchal z vědeckého týmu Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).

Pokud by se podle něj látka použila jako agrochemikálie, není nutné ji podávat ve velkých dávkách. „Velká výhoda je i to, že není toxická,“ dodává.

Olomoucká univerzita si princip patentovala na řadě evropských trhů. „Evropský patent je pro nás velmi důležitý, protože Česká republika má velmi malý trh, a my nyní můžeme firmě, která si bude chtít licenci pro výrobu přípravků zakoupit, nabídnout mnohem širší region,“ vysvětluje Lucie Plíhalová z CRH.

Díky tomu mnohonásobně stoupá i cena patentu. Ten totiž majiteli licence zaručuje, že jeho výrobek bude jediným.

„Univerzita Palackého je v nabízení svých vynálezů poměrně úspěšná, prodej ale není pravidlem. Pokud se podaří najít kupce, může získat až statisíce, u některých patentů se pohybují částky i v řádech milionů korun,“ dodává Plíhalová.

Přípravky stimulující růst rostlin zemědělci již používají, žádný z nich však nefunguje na principu, který vymysleli v Olomouci. Patentovaná látka přitom podle vědců nepředstavuje žádné ekologické riziko, podporuje růst kořenové soustavy, zvyšuje výnos plodin i jejich odolnost vůči stresovým podmínkám.

„Například mák je náchylný na sucho. Látka má ale protistresový účinek, takže pomůže rostlině tuto stresovou situaci lépe přečkat. Testování bylo úspěšné i na pšenici, ječmeni, kukuřici i řepce. Látka může být přínosem pro zemědělce všude tam, kde bude potřeba ovlivnit růst rostlin. Může pomoci řešit naléhavé problémy výživy populace,“ doplňuje Spíchal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.