Pokud se to povede, Univerzita Palackého a její výzkum může vydělat statisíce až miliony korun.
O patent olomoučtí odborníci spolu s berlínskými kolegy usilovali od roku 2009, kdy získali licenci v České republice. Látka s názvem PI-55 dokáže utlumit rostlinu ve vnímání vlastních přirozených hormonů. Díky tomu lépe roste, zvětší se jí kořenový systém a je odolnější.
Centrum regionu HanáVýzkumem rostlin, jejich odolnosti a růstu se Centrum zabývá dlouhodobě. Řada z objevů olomouckých vědců v budoucnosti může významně pomoci všude tam, kde lidé trpí nedostatkem potravin, a zabránit tak například hladomoru. Již dříve odborníci rozluštili například DNA pšenice, jehož knihovnu v Centru opatrují, přišli na způsob, jak v dosud nevídaných detailech pozorovat živé rostlinné buňky, či vylepšili vlastnosti ječmene pomocí genetické modifikace. Díky všem těmto objevům se rostliny mohou stát odolnějšími vůči stresovým situacím. |
„Rostlina má svoje receptory, jimiž vnímá vlastní chemické signály - hormony. Naše látka ale receptory zablokuje, rostlinu zjednodušeně řečeno oslepí pro vnímání vlastních hormonů,“ popisuje Lukáš Spíchal z vědeckého týmu Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).
Pokud by se podle něj látka použila jako agrochemikálie, není nutné ji podávat ve velkých dávkách. „Velká výhoda je i to, že není toxická,“ dodává.
Olomoucká univerzita si princip patentovala na řadě evropských trhů. „Evropský patent je pro nás velmi důležitý, protože Česká republika má velmi malý trh, a my nyní můžeme firmě, která si bude chtít licenci pro výrobu přípravků zakoupit, nabídnout mnohem širší region,“ vysvětluje Lucie Plíhalová z CRH.
Díky tomu mnohonásobně stoupá i cena patentu. Ten totiž majiteli licence zaručuje, že jeho výrobek bude jediným.
„Univerzita Palackého je v nabízení svých vynálezů poměrně úspěšná, prodej ale není pravidlem. Pokud se podaří najít kupce, může získat až statisíce, u některých patentů se pohybují částky i v řádech milionů korun,“ dodává Plíhalová.
Přípravky stimulující růst rostlin zemědělci již používají, žádný z nich však nefunguje na principu, který vymysleli v Olomouci. Patentovaná látka přitom podle vědců nepředstavuje žádné ekologické riziko, podporuje růst kořenové soustavy, zvyšuje výnos plodin i jejich odolnost vůči stresovým podmínkám.
„Například mák je náchylný na sucho. Látka má ale protistresový účinek, takže pomůže rostlině tuto stresovou situaci lépe přečkat. Testování bylo úspěšné i na pšenici, ječmeni, kukuřici i řepce. Látka může být přínosem pro zemědělce všude tam, kde bude potřeba ovlivnit růst rostlin. Může pomoci řešit naléhavé problémy výživy populace,“ doplňuje Spíchal.
