Někdejší předseda představenstva OP Prostějov Milivoj Žák.

Někdejší předseda představenstva OP Prostějov Milivoj Žák. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Kauzy manažerů zkrachovalého gigantu OP Prostějov zůstávají bez trestů

  • 5
Manažeři, kteří přivedli ke krachu jednu z největších textilek ve střední Evropě, zůstanou podle všeho nepotrestáni. Bývalého ředitele Oděvního podniku Prostějov Františka Tuhého soud už ve druhé kauze zprostil obžaloby, z dalších případů vyvázli i ostatní manažeři.

Poslední kauzy ještě kriminalisté vyšetřují, ale podle zdrojů z justice už moc šancí po letech, které uplynuly, nemají.

Naposledy od soudu s dobrou náladou odcházel bývalý předseda představenstva OP Prostějov Milivoj Žák. To bylo v Prostějově začátkem července, kdy v prvním kole padla obžaloba z tunelování firmy nevýhodnými smlouvami za zboží za necelých pět milionů korun.

Rozkvět a pád OP Prostějov

V květnu se zase radoval někdejší ředitel OP František Tuhý. Stejný soud zastavil trestní stíhání za pronájmy podnikových prodejen jeho příbuzným s uvedenou škodou více než deset milionů korun.

Už předtím Tuhý uspěl také u Vrchního soudu v Olomouci. Zatímco krajský soud mu dal pět let vězení za to, že si neoprávněně vyplatil prémie více než 26 milionů korun, a nařídil mu, že peníze musí vrátit, vrchní soudci obžalobu úplně zrušili.

Vyšetřovatelé kromě toho stíhali i pětici vrcholných manažerů OP, kteří do firmy přišli po Tuhém a byli podezřelí z machinací se zástavami podniku. Kvůli nedostatku důkazů však kauzu museli ukončit.

Poslední rozjeté vyšetřování se týká třetinového vlastníka, člena představenstva a dozorčí rady OP a prominentního pražského advokáta Romana Hanuse. Jeho podíl na nevýhodných obchodech prověřují brněnští kriminalisté.

„Moc šancí tomu nedávám. Už přece jen uběhlo mnoho let,“ poznamenal však zdroj z justice, který má o vyšetřování přehled. Samotný Hanus pochybení vždy odmítal.

Chování nejvyšších manažerů za hranicí morálky

Ani soudy nicméně nepochybují o tom, že chování nejvyšších manažerů OP bylo v řadě případů za hranicí morálky.

„Samozřejmě je otázka, zda je etické prodávat a pronajímat majetek svým příbuzným, to však byla věc OP, a ne soudu. Podle nás nelze hovořit o tom, že by nájemní smlouvy byly nevýhodné,“ konstatovala například v případu podnikových prodejen předsedkyně senátu prostějovského soudu Hana Greplová.

Bývalý ředitel Tuhý byl podezřelý, že dvě prodejny v Prostějově pronajal nebo prodal svým nejbližším příbuzným, dceři a zeťovi, a firmu tak připravil o více než deset milionů korun.

Obžaloba marně argumentovala tím, že cizí lidé by se nikdy nedostali k takovým podmínkám pronájmů, jaké pro své příbuzné nastavil Tuhý. Podle žalobce nebyla obžaloba postavena na výši nájemného, ale na skutečnosti, že se na úkor podniku, který zaměstnával tisíce lidí, Tuhý rozhodl, že přilepší své rodině. Tuhý navíc jednal na vlastní pěst. Vyšetřovatelé zkoumali zápisy z valných hromad a zasedání představenstev a o pronájmech obchodů nenašli žádnou zmínku.

Státní zástupce Jaroslav Miklenda proto proti rozhodnutí soudu podal okamžitě stížnost a odvolal se rovněž v případě bývalého šéfa představenstva Milivoje Žáka. Případy tak bude projednávat ještě nadřízený Krajský soud v Brně.

„Vzhledem k tomu, že to nejsou jednoduché ani tenké spisy, předpokládám, že krajský soud rozhodne nejdříve okolo Vánoc,“ podotkl žalobce.

Expředseda představenstva Žák: OP se zbortil vlastní vahou

OP Prostějov v dobách své největší slávy zaměstnával až deset tisíc lidí. V roce 2010 skončil v konkurzu s dluhy přes dvě miliardy korun a více než pěti sty věřiteli. Rozprodej majetku na pokrytí dluhů zdaleka nestačil. Zachránit se nakonec podařilo pouze jedinou fungující dílnu obleků na míru pro bohatší, vesměs zahraniční, klientelu.

Rozsáhlé pozemky v rámci konkurzu koupili podnikatelé se železem z Prostějovska, budovu odstřelili, půdu vyčistili a nabízí k prodeji.

„Zájemců je hodně, ale vzhledem k tomu, že jde o rozsáhlé pozemky, jednání nejsou jednoduchá,“ řekl Ondřej Batta z představenstva společnosti Astria Group, které téměř třináct hektarů na východě Prostějova patří.

Bývalí manažeři OP se hájili, že vždy dělali vše, aby firmu zachránili. „Nikdy jsem nejednal proti zájmům firmy, kterou jsem víc než z poloviny vlastnil a kterou jsem řídil přes patnáct let,“ tvrdil u posledního soudu Tuhý.

„Největší problém začal v říjnu 2008. Těžce nás poškodila nastupující hospodářská krize, což dnes nikdo nechce slyšet. Ale zakázky byly najednou rušeny, na přísliby nikdo nereagoval, trhy šly dolů a všichni hromadně odříkali. To byl rozhodující zlom. Dnes mohu říct, že se OP zbortil vlastní vahou, byl příliš těžký,“ popsal konec textilky také bývalý šéf představenstva Žák.

28. června 2014